ROZHOVOR | Užil si návrat i vítězství nad slavným soupeřem. Hned po utkání s Parmou však Radek Sňozík věděl, že celý tým musí rychle přesměrovat myšlenky na start druhé ligy – v něm jako na potvoru přivítají Bohemians 1905 v Ďolíčku Bohemians Praha, nenáviděné rivaly ze Střížkova. „Abych se přiznal, radost z toho nemám,“ ošívá se gólman.
Zápas s Parmou pro vás byl generálkou na druhou ligu. Jak jste připravení?
„Ukážou až mistrovské zápasy. Příprava proběhla dobře, ale rozhoduje až mistrák. Máme tady hodně nových kluků, kteří před atmosférou v Ďolíčku nikdy nehráli. Záleží, jak se s tím srovnají, ale proti Parmě se nejspíš přesvědčili o tom, že lidi budou stát za nimi.“
„Příprava byla hodně dlouhá, navíc hrajeme s tímhle přiblblým Střížkovem, takže se těšíme. Přál bych si, abychom mohli zase zvedat ruce.“
Je dobře, že začínáte zrovna takovým zápasem?
„Radost z toho nemám, abych se přiznal. Radši bych s nimi hrál někdy v desátém kole venku. Ale těžko to ovlivním, prostě s nimi hrát musíme. A musíme se soustředit na to, abychom to zvládli.“
Proč z takového startu sezony nemáte radost?
„Zažil jsem tady ten zápas, ke kterému nenastoupili. A lidem, kteří se kolem Střížkova motají, nevěřím nos mezi očima. Člověk neví, co se stane. V hlavě mi běhají všechny možné scénáře, ale já jsem tady od toho, abych se soustředil na fotbal. Před zápasem to vymažu.“
Kdybyste tohle nepřátelské derby vyhráli, lepší vzpruhu byste si však nemohli přát, ne?
„Určitě. Kdybychom vyhráli, bylo by to skvělé. Ale to je všechno kdyby. Za vítězstvím půjdeme pokorně.“
Vzpruhou pro vás musí být i vítězství v generálce, ne? Jak jste si zápas s Parmou užil?
„Užili jsme si to všichni, hlavně lidi, což je nejdůležitější. Pro nás to je fantastický výsledek, který mě dost překvapil. Ale myslím, že to bylo zasloužené, protože jsme hráli fakt dobře. Nikoho už nebude zajímat, jak oni k tomu přistoupili, nebo nepřistoupili. 2:1 s Parmou se počítá. I když pro nás je důležitý zápas v neděli. Do té doby musíme spadnout z hrušky a hrát pokorně a poctivě.“
Říkáte, že nikoho nebude zajímat, jak k zápasu přistoupila Parma, na vás však bylo vidět, že jste se chtěli vytáhnout...
„Určitě. Je to pro nás zajímavější zápas než pro Parmu. Ta když přijede hrát někam do Čech s druholigovým týmem, asi jí to moc nezajímá a koukají víc na to, aby se nezranili. To ale nic nemění na tom, že jsme hráli velice dobře.“
„V té době jsem tam byl spíš páté kolo u motorky. Zápasy jsem tam prožil na lavici, už je to dávno. Moc mi to hlavou neproběhlo.“
Když jste zase zažil atmosféru v Ďolíčku, neříkal jste si, že na sestupu bylo aspoň něco dobrého?
„Tohle je asi jediné pozitivum na sestupu. Lidi si zaslouží, že můžeme hrát tady. Ani nevím, kolik jich tady bylo, ale v lize taková atmosféra nikde není. Doufám, že budeme fanouškům dělat radost a dostaneme se zase tam, kam chceme.“
Když jste se před víc než dvěma lety loučili s Ďolíčkem, říkal jste, že sem budete jednou chodit akorát tak do kotle na joint. Čekal jste, že si tady ještě zahrajete?
„Čekal, věřil, doufal jsem. A jsem rád, že se mi to splnilo. Teď bych si tady ještě rád zahrál ligu, protože sem druhá nepatří. Bohemka, Ďolíček a fanoušci si první ligu zaslouží. Mně se to už asi nesplní, protože mi za rok končí smlouva, ale klukům, kteří tady zůstanou, snad ano.“
