Olomoucký Klesnil se vrací po zranění: Věřím, že znovu budu dávat góly

Trénujete už zcela bez úlev. Znamená to, že už jste v pořádku?
„Snad jo. Od pondělí trénuji konečně s týmem, je to lepší než sám chodit do posilovny nebo běhat. A už se těším, až konečně vyběhnu na hřiště k zápasu.“

Ten vás čeká v sobotu v Rosicích, že?
„Sám jsem si řekl o to, abych si v sobotu za béčko mohl jít zahrát. Zatím jsme domluveni na poločase. Moc se těším a doufám, že vyhrajeme. Naposledy jsem hrál na začátku května v Hradci Králové, od té doby nic…“

Výrazně jste na sebe upozornil v minulé sezoně pod vedením trenéra Uličného, který se netajil tím, že vás má rád. Nemrzí vás z toho pohledu, že už v Sigmě není?
„Pan Uličný sice v týmu není jako trenér, ale zůstal tu ve funkci konzultanta. Je to skvělý člověk, dal mi strašně moc. Ale nemůžu říci, že mě mrzí, že už tu není coby hlavní trenér. Že odejde, jsme věděli strašně dlouho. Nebylo to tak, že bychom z toho byli překvapení. Navíc už taky není nejmladší a manželka jej chce mít doma (směje se). Ale teď je tady nový výborný trenér Pivarník a já se těším, až si pod ním zahraju.“

Ještě si na Uličného éru, v níž jste došli k záchraně a vítězství v poháru, občas zavzpomínáte, nebo už žijete jen přítomností?
„Vzpomenu si. Bylo to výborné období. Poprvé jsem v Sigmě dostal pořádnou šanci a snad ji i využil. Když hrajete a víte, že ve vás má trenér důvěru, je to super pocit. Na hřišti se pak cítíte najednou tak lehce. Nepřemýšlíte, co děláte, ale daří se vám. Užíval jsem si to.“

Vy sám jste k jarním úspěchům přispěl pěti ligovými góly. Uličný vás označil za nepostradatelného hráče. Cítil jste díky tomu zadostiučinění po těch letech, kdy jste se v olomouckém áčku nemohl prosadit?
„To víte, že jo. Nechci, aby to vyznělo příliš sebevědomě, ale vždycky jsem si věřil a věděl, že jsem gólový hráč. Odmalička jsem ty góly totiž dával. I táta od mé přítelkyně mi vždycky říkal, že ty branky střílet umím, že to v sobě mám a budu je střílet dále. Ať už se jedná o divizi, druhou ligu nebo teď Gambrinus ligu. Ale vinou zranění nebo jiných věcí se mi dříve nedařilo, jak jsem si představoval. V minulé sezoně se to zlomilo, a to jsem rád.“

Pak ale přišlo zranění kolene a operace. Olomouc převzal nový trenér Pivarník a boj o místo v kádru a základní sestavě začal bez vás. K tomu všemu se vrátil Hubník a dařit se v přípravě začalo i dalšímu navrátilci Doležalovi. To vám asi na psychice nepřidalo, že?
„Máte pravdu, nepřidalo. Ale já už jsem si prošel tolika zraněními a nepříjemnostmi, že to prostě beru, jak to je. Navíc mi opravdu pomohlo to loňské jaro, obrovsky mi narostlo sebevědomí, zlepšila se psychika. Věřím, že se vrátím lepší.“

Sigma nezačala sezónu zdaleka ideálně, nedařilo se jí hlavně střelecky.  Kdybyste byl zdráv, šanci byste v současné situaci určitě dostal. Jak jste tohle období prožíval?
„Svému týmu vždy strašně moc fandím. A i kdybychom ligu vedli s pořádným náskokem a já nehrál, byl bych spokojen a fandil pořád stejně. Beru to sportovně, přeju všem klukům. Ale je jasné, že bych byl nejradši na hřišti. Jsem bojovník, který chce hrát a svému týmu pomáhat na place.“

Věříte tedy, že si místo v sestavě vybojujete i pod novým trenérem a navážete na své jarní výkony?
„I když ten tým bude fungovat a šlapat jako hodinky, tak věřím, že se do toho znovu dostanu, budu hrávat a budu dávat góly. Budu makat jako vždy a udělám vše proto, aby to tak nakonec bylo. A když ty góly střílet budu, třeba pro mě není ani naše liga konečnou stanicí…“