Popravil Spartu, cílem jsou poháry. Teď na první místo, hlásí Ordoš
ROZHOVOR | Zabydlel se na pozici podhrotového útočníka, v rozjeté Olomouci opět nazul střelecké kopačky. Michal Ordoš vstřelil do sparťanské sítě dvě branky a rozhodl o překvapivé výhře Hanáků 2:1. "Ale můj životní gól ještě přijde," hlásil po utkání olomoucký kanonýr.
Sebevědomá Olomouc poslala soupeřům jasný vzkaz. Po výhře 2:1 na Spartě ztrácí na vedoucí Plzeň pouhé dva body. „Teď už nemůžeme couvnout,“ uznává hanácký klenot Michal Ordoš, autor obou gólů proti Spartě.
Jak hodnotíte svůj výkon?
„Musím říct, že herně to bylo z mé strany první půlku špatné, jsem rád, že jsme se takhle zvedli. Paradoxně nás nakopl gól, který jsme inkasovali, po něm jsme začali hrát.“
Čím to, že vám to celému týmu v prvním poločase tak nešlo?
„Sparta nás předčila v pohybu, výborně tam uprostřed rotovali Pavelka s Holkem a Kadlecem, my jsme je špatně dostupovali, těžko jsme je stíhali. První půlku nás přehrávali neskutečně, bylo to vidět i na statistice faulů.“
Jak jste viděl penaltu, z které šla Sparta do vedení?
„Ze hřiště mi přišla jako jasná. Bláža tam šel blbě, měl tam jít rukama, místo toho tam šel nohama. Ale zase na druhou stranu nás pak podržel, za stavu 1:1 si Kweukeho nachystal na zákrok fantasticky. To rozhodlo.“
Byl jste překvapený, kolik prostoru jste při svých gólech měl?
„Před prvním jsem dostal vynikající centr od Rossiho přesně na hlavu, měl jsem tam toho pravého beka (Pablo Gil – poznámka redakce), který je menší, takže se tam přese mě těžko dostával. Při druhém to byla klasická standardka, při které jsme měli štěstí. Aleš Škerle vyhrál souboj, pěkně se to ke mně odrazilo a já už jsem se jen otočil a trefil bránu.“
Na svém kontě máte už sedm gólů. To je slušná bilance.
„Velice slušná, až mě to překvapuje. (směje se) Je to i hodně o štěstí, což dnes bylo vidět při mém druhém gólu. Ale taky i o výběru prostoru. Musím říct, že se to ke mně fakt odráží.“
Přitom nehrajete klasického útočníka.
„Na postu pod hrotem hraju už tři sezony, přitom si toho všichni všímají až teď. Mně role volného hráče vyhovuje, protože nemusím bránit.“
V závěru to vypadalo, že Jan Schulmeister se Zdeňkem Klesnilem dohrají posledních deset minut u rohového praporku. Co jste jim přiběhl naštvaně říct?
„Zdena Klesnil by to tam podržel i dvacet minut, pro něj to není problém. (směje se) Ale mně se to prostě nelíbilo, myslím, že tohle k fotbalu nepatří. To se může zkoušet v poslední minutě a ne v osmdesáté třetí. A hlavně sparťani to hodně vytáhli, pět jich zůstalo venku, a kdyby šel Zdena na hlavu, mohli jsme dát na 3:1. Tak jsem mu šel říct, ať jde dát góla a nedělají tam zmatky.“
Ztrácíte dva body na první místo. Jak vysoko míříte?
„No na první místo, když na něj ztrácíme dva body! Ne, my jsme vyhlásili, že chceme do pohárů a ten cíl zůstává stejný. Poté, co jsme chytli začátek, už nemůžeme couvnout.“
