Řepka: Jsem recividista. Nepomohlo by, ani kdybych disciplinárku opil
ROZHOVOR | Dlouhých 1618 dní uběhlo, než Tomáš Řepka znovu viděl v lize červenou kartu. Vyloučení v Jablonci přitom může mít pro českobudějovického zadáka fatální následky. „Ale končit rozhodně nehodlám,“ tvrdí osmatřicetiletý veterán, kterému hrozí až půlroční zákaz činnosti.
K čemu přesně podle vás v Jablonci došlo?
„Došlo k tomu, že jsem v tom zápase měl nervy a rozhodčí na nás v osmdesáté deváté minutě foukl penaltu. Má reakce pak byla taková, jaká byla. Celkově to ve mně vybuchlo a reagoval jsem zase po svém.“
Myslíte, že sudí Pavel Franěk vedl zápas tendenčně?
„Bylo to prapodivné pískání, ale o Fraňkovi se to ví. Tenhleten pán to dělá neustále, mě to nepřekvapilo. Ale zase na druhou stranu musím říct, že penalta byla, když jsem to pak viděl v televizi. To bych byl nesoudný, kdybych tvrdil opak. Od nás to byla klukovina.“
Co jste rozhodčímu řekl?
„Už nevím, ale určitě to nebylo nic brutálního. Nejdřív mi dal žlutou, ale pak jsem mu ještě něco řekl, a dal mi červenou. Možná to byla reakce na to, jak jsem na něj vystartoval nějakým tím svým pohybem nebo gestem.“
V zápise o utkání je nicméně uvedeno, že jste použil vulgární výrazy.
„To je logické. Je přece jasné, že tam nenapíše, že to píská výborně. To je jeho právo, napíše si to tam, jak bude chtít. Náš kapitán Lengyel tam okamžitě napsal námitku, byl na hřišti kousek od toho, takže ví, že tam nic takového nepadlo.“
Máte strach z trestu, který vám hrozí?
„Jednu stopku mám jasnou za čtyři žluté, sazba je tam jasně daná. Strach... Jsou přece horší věci na světě, ne?“
To určitě, ale vám hrozí trest až na šest měsíců.
„Až šest měsíců? Když se pánové rozhodnou dát mi šest měsíců, tak mi dají šest měsíců, tyhle věci já neovlivním. Mě přece každý zná, ví, jak reaguju a nikoho to už nemůže překvapit. Bohužel jsem ten typ, který si dlouho nechá srát na hlavu a pak bouchne. Zase to bylo to moje volání do tmy. Ale myslím si, že tady jsou horší věci, které by se měly projednávat, než to, co se děje kolem mně. Ty věci se přitom dějí neustále a oni vědí, proč se dějou. Je to ukázka toho, jak to v českém fotbale vypadá.“
Co by delší trest v řádu měsíců mohl znamenat pro vaši kariéru?
„Vůbec nic. Když to hodně přitáhnu za vlasy a budu to brát tak, že by mi dali takhle hodně dlouhou pauzu, abych s fotbalem už konečně skončil, tak všem vzkazuju, že mě se jen tak nezbaví. Nemám důvod a ani nechci končit. Když mi dají takovou ránu, budiž, já si to rád odsedím. Ale ať se na mě zase příští rok připraví.“
Na dnešní jednání disciplinární komise se nedostavíte. To bylo vaše rozhodnutí?
„Svým způsobem jo. Domluvili jsme se tak s klubem. Myslím, že má přítomnost by ničemu nepomohla, ba naopak by to pro mě bylo ještě horší. Takže bude lepší, když se tam nedostavím.“
Většinou však platí opak. Naposledy se před disciplinární komisí kál David Limberský – a vyvázl s mírným trestem.
„Ale Limberský není Řepka. Já jsem braný jako recidivista, v mém případě by snad nepomohlo ani to, kdybych je tam všechny opil. U mě to takhle nefunguje.“
Obsáhlý rozhovor s Tomášem Řepkou a další informace o jeho vyloučení najdete ve čtvrtečním deníku Sport
