Jirásek á la Zanettiho učeň: Debut nešťastnou náhodou
Zdaleka není nejmladším ligovým debutantem. Milan Jirásek nastoupil poprvé za áčko Sparty v sobotu v Boleslavi ve 20 letech a 174 dnech. Přesto v sobě nosí velký potenciál. Vždyť se učil od Javiera Zanettiho nebo Wesleyho Sneijdera…
Když v květnu 2010 dobyl Inter Milán pod trenérem José Mourinhem Ligu mistrů, oblékal jeho dres. Od 16 let se připravoval v jeho mládežnické akademii. Do dospělého fotbalu ale dala Milanu Jiráskovi nahlédnout až Sparta. V týdnu odehrál celý pohárový zápas na Žižkově, v sobotu prvních 80 ligových minut.
Do zápasu jste šel už v 11. minutě za zraněného Václava Kadlece. Stihl jste být vůbec nervózní?
„Naskočil jsem do toho z lavičky nerozcvičený, to bylo asi nejtěžší. Ale to se stává, že se někdo zraní a musíte okamžitě reagovat. Člověk na to musí být připravený a počítat s tím.“
Možná by vás ligový debut minul, nebýt ošklivého Kadlecova zranění.
„Přišlo to takovou nešťastnou náhodou, ale byl to velký zážitek. Ve středu jsem si za áčko odbyl vůbec první start v poháru a v sobotu pak takhle těžký zápas v Boleslavi. Byly ve mně velké emoce. Před rokem jsem se vrátil z Itálie, první ligový start.“
Takže vámi cloumá spokojenost?
„Kdybych to bral jen z pohledu, že jsem si zahrál, tak ano. Ale za ten jediný bodík spokojený být nemůžu.“
Co jste si z debutu odnesl jako největší prvoligovou zkušenost?
„Že člověk může ve dvaceti ve Spartě vletět i do tak těžkého zápasu, jako byl tenhle, a že s tím musí počítat. Jsem rád, že jsem dostal šanci, jen mě mrzí, že to neskončilo výhrou.“
Marek Matějovský, na jehož postu jste v Boleslavi nastoupil, laboruje s poraněným kotníkem. Ne přichází vaše šance na pravidelnější hraní?
„Myslíte dostat se do sestavy na delší dobu? To nevím. Záleží na trenérovi. Já jsem rád, že jsem hrál a jak budu dál zapojovaný uvidím až v dalších zápasech.“
Do Sparty jste se vrátil z Interu Milán v létě 2011. Nestýská se vám po Itálii, po slavných spoluhráčích?
„Inter byl pro mě velký zážitek, životní zkušenost, ale tohle je posun do dospělého fotbalu, takže odchodu z Milána nelituju. Sparta patří k dobrým evropským klubům, takže není, co řešit.“
Neznámé prostředí vás ale nečekalo. V kádru Sparty je spoustu hráčů ročníku 1992, tedy vašich vrstevníků, že?
„Ročník 92 je tu silně zastoupený. Dobře se známe, hrajeme spolu už od základní školy. Byli jsme jako mladší furt pohromadě. Vím, co od kluků můžu čekat. V tomhle to mám jednodušší.“
Čerpáte z některých rad od slavných exspoluhráčů?
„Když jsem v Interu byl, zažil jsem tam tu nejslavnější éru – vítězství v Lize mistrů. Bylo úžasné být s těmi slavnými hráči pohromadě. Bral jsem si od Javiera Zanettiho, jak se má správný fotbalista chovat. A pak jsem sledoval svůj post, tedy Dejana Stankoviče, Wesleyho Sneijdera nebo Estebana Cambiassa. Hráči nejvyšší evropské kvality. Sledoval jsem je každý den na tréninku, jak se pohybují, jak se chovají před zápasem a po něm. Jako mladému mi tohle moc pomohlo.“
