Sparťan Hušbauer se Baníku nebojí: Na Baroše se extra nechystáme
Na Letnou přišel právě z ostravského Baníku, takže pro něj má sobotní šlágr pikantní příchuť. Josef Hušbauer navíc neodcházel z Bazalů zrovna v dobrém. „Už to nějak extra neprožívám,“ říká třiadvacetiletý záložník, který je v posledních zápasech jedním z tahounů rozjeté Sparty. Teď by Letenští chtěli prodloužit úspěšnou sérii i na hřišti Baníku Ostrava.
V posledních ligových zápasech jste porazili Plzeň, Olomouc i Slavii. Věřil jste, že těžkou sérii zvládnete s takovou bravurou?
„Takhle bravurně asi ne, tomu nevěřilo hodně lidí. Máme devět bodů, což je super, říkali jsme si, že bychom chtěli uhrát sedm. Je to bomba, ale musíme to potvrdit i v zápasech s těmi v uvozovkách slabšími soupeři.“
Je pro Spartu dobře, že za Baník pravděpodobně nenastoupí jeho nejlepší útočník Milan Baroš?
„Uvidíme, jak to s ním nakonec dopadne. Baníku by určitě pomohl, protože je to kvalitní hráč, jeho přítomnost by ostatním hráčům psychicky prospěla. My se na něj extra nepřipravujeme, chceme se soustředit na naši hru.“
Do Sparty jste přišel na podzim roku 2011 právě z Baníku. Je to proto pro vás i po letech zvláštní zápas?
„Už to nějak extra neprožívám. Zpočátku to bylo jiné, protože jsem z Ostravy neodešel zrovna v dobrém, takže zápasy proti Baníku pro mě byly víc. Ale už jsou to skoro dva roky, nějak to neřeším.“
Nebojíte se reakcí domácích fanoušků vůči vlastní osobě?
„Vůbec ne. Jestli bude někdo hulákat, ať si huláká, to jde mimo mě. Věřím, že fanoušci Baníku spíš budou fandit svému mančaftu, než aby atakovali mě, tedy člověka, který byl v Ostravě rok a nezavdal jim příčinu k nějaké zášti.“
Takže jako David Limberský na Letné nedopadnete...
„To snad ne, nemyslím si, že bych na tom byl tak špatně, že by mě v Ostravě extra nesnášeli. Je možné, že na mě budou pískat a nadávat, ale nepočítám s tím, že by proti mně byl celý stadion. Když vám někdo nadává, spíš se tomu smějete a vyhecuje vás to. Chcete nějakou dobrou akcí ukázat, že na to máte, když dáte jeden dva góly, nikdo už tolik nepíská.“
Máte na kontě sedm žlutých karet. Je těžké nastupovat pod hrozbou té osmé, po které byste dostal na dva zápasy stop?
„Je. Těch sedm žlutých mám už dlouho, přitom takových pět bylo úplně zbytečných. Za zakopnutí míče, povídání, hloupé fauly. Jsem si toho vědom a teď dělám všechno pro to, abych tu osmou nedostal. Snažím se být víc v klidu a zatím se mi to daří. Do soubojů chodím naplno, ale dávám si pozor na zbytečné zákroky. Stejně je na tom i Lukáš Vácha, ale on je ještě větší blázen, ten to asi sedm kol nevydrží.“ (směje se)
Obvykle uděláte za zápas jeden faul – ale ten stojí za to. Co vy na to?
„Je to přesně tak. Třeba s Chelsea jsem měl jediný skluz, ale fakt nešel přehlédnout. Těžko říct, proč mám takové bliky. Když se na hřišti občas nedaří a nechci nad tím už přemýšlet, rozhodnu se to zvrátit silou. Tak tam prostě zajedu.“
