Proč se Slavii v úvodu ligy nedaří? Chybí jí lídr, brankáři hoří
Jediný bod za remízu 1:1 doma s Baníkem Ostrava, prohra na půdě Slovanu Liberec 1:2. Slavia Praha rozhodně nenačala novou sezonu podle svých představ. Sezonu, v níž už končí doba hájení a chtěla by po čtyřech hubených letech povyskočit v tabulce výše. Důvodů, proč se jí začátek nevydařil, je více.
Jedním z nich je i ten, že se (zatím?) neprojevil na hřišti žádný správný vůdce. I proto se ani na pátý pokus nedočkala v prvních dvou kolech výhry.
1. Nenašel se lídr
Proti Ostravě (1:1) červenobílí doháněli náskok protivníka a zaslouží pochvalu za bojovnost. Proti Liberci (1:2), unavenému z evropského poháru, ovšem v poločase vedli a dobře rozehranou partii ztratili.
„Nevím, co se stalo! Je tam dost zkušených hráčů, aby tohle nedopustili,“ zlobil se po porážce ostře trenér Michal Petrouš. Právem. Ve slávistickém souboru se nenašel potřebný lídr, který by ostatní uklidnil a usměrnil. Teprve když domácí obrátili skóre, mužstvo začalo opět bojovat.
2. Chyby brankářů
Co dělat, když i ti nejzkušenější se dopustí hloupé chyby... U brankářů je to o to bolestivější, že znamená skoro vždy gól. Pětatřicetiletý Kamil Čontofalský se nechal zaskočit nedůraznou a neumístěnou střelou ostravského Davora Kukece, jeho kolega – ještě o čtyři roky starší Radek Černý – byl v Liberci až příliš nedůrazný při výběhu na centr a střelec domácích Michael Rabušic ho předskočil. „To se stává,“ konstatoval trenér Michal Petrouš. Jeho tým však přišel o body.
3. Neproměňování šancí
Útočný styl, který nyní mužstvo vyznává, sice poodkrývá trochu obranu, ale zato vede k převaze, a tudíž i k šancím. I vyloženým. Proti Ostravě si jich především v závěru vytvořilo několik, střely létaly okolo tyčí jedna za druhou.
„Bylo by smutné, kdybychom se do nich nedostali,“ projevil trenér Michal Petrouš naději do příštích zápasů. I v Liberci se červenobílí dostali do zakončení, ale radovali se jen jednou. Soupeři byli v tomto ohledu rozhodně efektivnější.
4. Stoper – zatím dobrý, ale...
Potřebujeme sehnat stopera – tak zněl naléhavý úkol managementu po odchodu Davida Hubáčka a zranění Martina Dobrotky. Provizorně byl dozadu k Milanu Bortelovi stažen záložník Ondřej Petrák.
Počíná si slušně, střed obrany se rozhodně nejeví jako nejchoulostivější místo slávistické sestavy. I když při vítězném libereckém gólu právě v tomto oboru nezkušený Petrák nechal nepokrytého Rabušice, který pohodlně hlavou zavěsil. Jedna chyba a hned měla takové následky.
5. Nepřesvědčivý hrot
Tři typické hrotové útočníky nabízí slávistický kádr: Milan Škoda, Martin Fenin a Dávid Škutka. Málokterý jiný tým se může takovým počtem chlubit. Ale zatím je to k ničemu. Nejenže ani jeden z nich neskóroval, nejsou ani příliš znát v pokutovém území soupeře.
Přitom všichni příležitost dostali, a ne minutovou. Možná je to tím, že jsou na hrotu osamělí. Mezi fanoušky probublává názor, jestli by nestálo za to zkusit hrát na dva útočníky a pokusit se zvýšit údernost. Aspoň doma.
6. Neodpískaná penalta
Když se nedaří, není nic jednoduššího, než napálit rozhodčího. Slávisté to zásadně odmítají, nařízení zní hledat nedostatky nejprve v sobě. Při lepším zraku či větší odvaze muže v černém mohli ale Ostravu porazit. Za bezbrankového stavu poslal kapitán hostů Martin Lukeš na zem Tomáše Mičolu.
„Rozhodně jsem neupadl sám, není to můj styl,“ prohlásil postižený. Střetů v pokutovém území je zpravidla hodně, tento byl však dosti viditelný. Rozhodčí Michal Paták nepískal.
