Postaví se Ballack ve Vídni osudu?

Finálový smolíček. Jinak se ani o Michaelu Ballackovi nedá mluvit. Kdo jej má v týmu, nemá příliš nadějí na úspěch ve finálových bitvách.
Jednatřicetiletý záložník německé reprezentace totiž ve své kariéře skončil už desetkrát druhý!
„Ballack bojuje proti kletbě druhého místa,“ září jeden z titulků na internetové verzi německého deníku Bild. Prokletí klíčového středopolaře výběru trenéra Joachima Löwa si uvědomuje snad každý Němec.
I samotný středopolař Chelsea už by chtěl svůj osud změnit. Léto 2002 by například z paměti vymazal rád jednou provždy. „To byla nejhorší část mé kariéry. Během pěti týdnů jsem všechno ztratil,“ běduje ještě nyní Ballack.
Rozhovor s Fabregasem čtěte zde>>>
Není divu. Vždyť přišel o každou trofej, kterou měl reálně na dosah. A to se mohl radovat celkem ze čtyř prvenství. V posledním kole bundesligy vyfoukl jeho Leverkusenu titul Dortmund, Bayeru se nezadařilo ani ve finále Německého poháru, do třetice prohrál s Realem Madrid v bitvě o prvenství v Lize mistrů.
Tohle už fanoušci i média nevydrželi a Leverkusen překřtili na „Neverkusen.“ „Utrpení knížete“ Ballacka tím ovšem nekončilo. Rozhodně ne pro léto 2002. Německo se totiž dostalo na mistrovství světa v Japonsku a Koreji až do finále, kde se mělo utkat s Brazílií. Ptát se na výsledek je zbytečné. Pokud byl Ballack v týmu, obzvlášť. Německo podlehlo Jihoameričanům 0:2, co víc, tehdejší záložník Leverkusenu do finálového klání ani kvůli žlutým kartám nezasáhl...
Až do této chvíle posbíral od smolného roku 2002 Ballack druhých míst ještě pět. Třeba hned v poslední sezoně zůstal těsně pod vrcholem třikrát!
Chelsea nezvládla finále Carling Cupu a Ligy mistrů, v anglické lize bojovala do posledního kola s Manchesterem United, zůstala však znovu jen stříbrná.
„Už mám těch stříbrných medailí dost!“ čílí se před nedělní bitvou o evropský triumf Ballack.
„Až vítězství ve vídeňském finále mně může spravit chuť ze sezony, v níž jsme s Chelsea nedosáhli na anglický titul a prohráli smolně i finále Ligy mistrů. Něco jsem s fotbalem prožil a nejsem žádný zajíc. Cítím odpovědnost i naděje do mne vkládané a říkám všem: uděláme pro úspěch maximum.“
Ovšem nebylo by fér o Ballackovi hovořit výhradně jako o smolíčkovi. Někdy dokázal i vyhrávat. Zvlášť za éry působení v Bayernu Mnichov (v letech 2002-2006) posbíral několik trofejí - tři za prvenství v bundeslize, stejný počet za triumf v domácím poháru. Po přesunu do Chelsea se však s ambiciózním londýnským celkem radoval jen z vítězství v FA Cupu a Carling Cupu...
Nosí možná smůlu, ale v Německu očekávají, že je Ballack dovede ke zlatu, i když jej zrovna nemilují. „Nikdy nebyl fotbalovým idolem Němců,“ píše o něm ovšem deník Times. „V Německu ho fandové uznávají, ale nemilují ho. Zatím. Uvidíme v neděli večer,“ komentuje situaci jiný anglický deník Daily Mail a vzápětí dodává: „Ballack si to zatím na šampionátu užívá. Nosí hlavu hrdě vztyčenou. Ale on si moc dobře uvědomuje, co ho čeká, když Němci finále prohrají. Jeho hlava bude první, kterou si němečtí fanoušci vyžádají, právě on bude první z reprezentantů, koho hodí přes palubu.“
Co nedělní večer přinese Ballackovi? A co finálový smolíček Německu?