Dva roky tápání Bílka: Vyzkoušel 54 hráčů, 32 z nich odehrálo kvalifikaci

To je kvizová otázka za milion. Kdo ví, jak vypadá ideální sestava národního týmu pro Michala Bílka? Odpověď vlastně neexistuje. Za dva roky se jedenáctka vyvolených měnila tolikrát, že ji nikdy nenašel.

ANKETA: Vybírejte nejlepší hráče kvalifikace zde »

Vraťme se na začátek Bílkova angažmá poté, co si jej Ivan Hašek, nově zvolený předseda ČMFS a kamarád v jedné osobě, vybral na nejprestižnější trenérskou funkci v českém fotbale.

Národní tým měl za sebou neúspěšný pokus o smazání ztráty z období pod Petrem Radou. S reprezentací se rozloučil Marek Jankulovski, také Zdeněk Grygera už se chtěl jen věnovat klubovým povinnostem.

Ze slavné Brücknerovy éry zůstala čtveřice Petr Čech, David Rozehnal, Tomáš Rosický a Milan Baroš. S vytáhlým obráncem Bílek záhy přestal počítat, k dispozici měl hráče, kteří už nastupovali během krátkého Haškova záskoku: Tomáš Sivok, Roman Hubník, Michal Kadlec, Tomáš Hübschman či Daniel Pudil.

Pro rozšíření počtu možných adeptů pro národní tým se Bílek pustil hned při své první akci do zkoušení.

Tady udělal první chybu, protože do Spojených arabských emirátů nejel sehrávat svůj tým, ale jen testovat. Poskládal dvě jedenáctky hráčů, kteří spolu nikdy nehráli, a podle toho to na hřišti vypadalo. Turnaj jednotlivcům spíš ublížil než pomohl.

„V reprezentaci můžete zkoušet hráče, ale tohle byl extrém. Musíte brát ohled i na výsledek,“ řekl tehdy „off record“ jeden z nejrespektovanějších trenérů v Česku.

Milan Baroš přepouští své místo Tomáši Pekhartovi. V poslední době kritizovaný Baroš se kouči Bílkovi v Litvě odvděčil za důvěru dobrým výkonem • Pavel Mazáč (Sport)Bílkovi se to vymstilo. Dostal od začátku sám sebe pod tlak, před každým dalším zápasem se pak zvyšovala frekvence otázek, kdy už tým vyhraje.

Od března 2010 začal zkoušet rozestavení 4-2-2-2 s Rosickým a Plašilem na krajích a dvěma defenzivními záložníky. Následovaly dvě porážky (Skotsko, Turecko), ovšem výhry nad USA a s Lotyšskem mírně zvedly optimismus.

Jenže pak přišla potupná domácí porážka s Litvou. Před utkáním se podařilo atmosféru mezi fotbalovou veřejností naladit na pozitivní vlnu. Devadesát minut v Olomouci všechno rozmetalo. Od té doby už tým nebojoval jen se soupeři, ale i s nedůvěrou okolí.

Záblesky naděje (výhra doma nad Skotskem) vystřídaly bezkrevné výkony v přípravných duelech. Pokračování v hledání nových reprezentantů nabralo takových rozměrů, že ke včerejšímu dni pod Bílkem nastoupilo během dvou let 54 hráčů!

Ideální jedenáctka neexistovala

Měnilo se i rozestavení. Před březnovým duelem ve Španělsku si Češi dvakrát vyzkoušeli systém 4-2-3-1, po Granadě se vrátili ke 4-22-2. Po výbuchu v Norsku a následném přílivu hráčů Viktorie Plzeň se došlo k další změně: comeback 4-2-3-1. Jedenáctka, která by se dala nazvat ideální, neexistovala.

Před duelem ve Skotsku vrcholil tlak na trenéra. Veřejnost už v tu dobu dávno neměl na své straně, nemohl se opřít ani o svaz. Po Haškově útěku do Dubaje ztratil svého nejvlivnějšího zastánce.

Ve vedení fotbal navíc nastalo bezvládí, což nejlépe ilustruje to, že po Norsku již byl podle zdrojů Sportu trenér odvolán, za pár chvil si to šéfové rozmysleli. Funkcionáři se během léta víc starali o volby předsedy FAČR než o reprezentaci.

Bílkovi tak zůstal jen tým. Tím, že nechtěl ztratit poslední opěrný bod, pravděpodobně nebyl k (některým) hráčům tak přísný, jak by měl být a zároveň jim toleroval víc než by měl. I to se obrátilo proti němu. Výpadky v nasazení v některých střetnutích byly až zarážející.

Trenér po prohrách opakovaně připomínal, že kvalita české reprezentace je na jiné – nižší – úrovni, než v éře Nedvěda, Poborského, Kollera, Šmicra a dalších. Má pravdu. Na druhou stranu mu nikdo nedával za cíl postup do semifinále EURO.

To, s čím se musí Bílek porovnávat, je, zda využil potenciál stávajícího týmu.
A odpověď zní: NE.

Naštěstí tým zvládl závěr kvalifikace a zajistil si baráž. Zatím není důvod k oslavám. Ale když už nic jiného, může to být první krok, který usmíří fanoušky se současným týmem.

Do kvalifikačních bojů zasáhlo pod Michalem Bílkem 32 hráčů (údaje označují počet odehraných minut v zápase a případně počet vstřelených gólů):

(Zdroj: ČTK)