VIDEO - Popáté v řadě, pokaždé v historii samostatné České republiky. Národní tým zvládl baráž s Černou Horou a opět slaví postup na Euro. Čeští fotbalisté na závěrečném turnaji nechybí od roku 1996 a řadí se mezi nejúspěšnější celky Evropy. Co všechno bojovníci se lvíčkem na prsou na předchozích turnajích zvládli? Nabízíme malou exkurzi do turnajů, kde se představili čeští reprezentanté.
Památná jízda Uhrinovy party až do finále ve Wembley, spílání sudímu Collinovi po prohře s Nizozemskem, náhlá smrt v semifinále s Řeckem, naposledny neuvěřitelný závěr s Tureckem. Na každém Euru o sobě česká družina dávala vědět, momenty ze závěrečných turnajů navěky utkví v paměti tisícům fanoušků. Jaké byly evropské šampionáty, kde bojovala Česká republika?
EURO 1996 (finále, prohra 1:2 s Německem po prodloužení)
Na Euro 1996 se dostala parta vyjukaných mladíků, pro které byl turnaj v Anglii první velkou fotbalovou akcí. "A to jsme málem nakonec nepostoupili, museli jsme spoléhat na ostatní týmy," připomíná Dušan Uhrin starší kvalifikační remízu s Maltou (0:0) či ostudnou prohru v Lucembursku (0:1). Zkušený kouč tehdejší tým vedl a s podceňovaným výběrem nakonec slavil největší úspěch české novodobé fotbalové historie.
Smrtící los skupiny C tehdy Česku přiřkl Německo, Itálii a nevyzpytatelné Rusko. Postupu nevěřil ani ten nevětší snílek. Spíš se lidé sázeli o to, s jakým výpraskem se česká družina vrátí po třech zápasech domů.
Jenže štěstí, které mladý tým provázelo už v průběhu kvalifikace, se reprezentace drželo i na trávnících na Ostrovech. Po úvodní prohře s Německem přišla senzační výhra s Itálií, pak infarktové drama s Ruskem. Vyrovnávací trefa Vladimíra Šmicra na 3:3 tehdy znamenala postup a vyřazení sebevědomých Italů.
Neuvěřitelná jízda pokračovala i v dalších kolech. Čtvrtfinálový dloubáček Poborského proti Portugalsku, penaltový (a ubráněný) postup přes Francii a finálová odveta s Německem. Tým vedený kapitánem Klinsmannem však závěrečný duel zvládl lépe, vítězství 2:1 zařídil v prodloužení Oliver Bierhoff. Na Čechy tedy zbyly "pouze" stříbrné medaile.
"Byly to jedny z nejhezčích momentů mé trenérské kariéry," přiznává Dušan Uhrin. Turnaj v Anglii odstartoval éru Poborského, Nedvěda, Šmicra a dalších, kteří si díky Euru vybojovali pohádkové kontrakty ve špičkových evropských klubech. A českou reprezentaci táhli za úspěchy i v dalších letech...
EURO 2000(základní skupina, prohry s Nizozemskem a Francií, výhra s Dánskem)
O čtyři roky později česká reprezentace odjížděla na závěrečný turnaj v naprosto odlišné roli. V pozici kvalifikačních rekordmanů, kteří v cestě na Euro do Belgie a Nizozemska nepoztráceli jediný bod, platili za jednoho z favoritů turnaje.
Jenže šampionát se hatil hned od prvního utkání. Proti domácím Nizozemcům se Češi bili srdnatě. Kollerova hlavička skončila na břevně, velké šance měli i Nedvěd či znovu Koller. O osudu zápasu nakonec rozhodla píšťalka sudího Colliny. Kapitán Němec stáhl ve vápně Ronalda De Boera a italský rozhodčí neváhal. Frank De Boer nařízenou penaltu v 89. minutě proměnil. Domácí jásali, zklamaní Češi běsnili.
Frustrace z dobře rozehraného, ale nedotaženého úvodního zápasu se projevila v následujícím duelu s Francií. Po hrubce Gabriela už v sedmé minutě otevřel skóre Henry. Poborský sice z penalty vyrovnal, o bodech pro "Galské kohouty" nakonec rozhodla branka Djorkaeffa. Češi byli tím pádem ze hry venku, závěrečná výhra s Dánskem už na vyřazení nic nezměnila.
EURO 2004 (semifinále, prohra s Řeckem 0:1 v prodl.)
Další kapitola "Češi na Euru" už nese zase úplně jiný nádech. Na turnaji před sedmi lety Rosický a spol. dosáhli vrcholu fotbalových dovedností, pod taktovkou Karla Brücknera hráli nejkrásnější fotbal. "Skutečnými šampiony jste vy," klaněla se po turnaji českému umění většina fotbalové veřejnosti. Ale pěkně popořádku...
Do turnaje Češi vstoupili vydřenou výhrou 2:1 s Lotyšskem, tři body trefil až těsně před koncem Marek Heinz. Následovalo famózní představení proti Nizozemsku. Nezapomenutelné utkání rozhodla branka Šmicra po nezištné nahrávce Poborského.
Češi v utkání prohrávali 0:2, zápas dohrávali jen se dvěma klasickými obránci a jediným heslem - totální ofenziva! Riskantní tah Karla Brücknera se vyplatil, Češi vyhráli 3:2 a po dvou zápasech měli jistotu postupu.
Další příběhy památného Eura jistě znáte. Výhra s "béčkem" proti Německu, suverénní jízda ve čtvrtfinále s Dánskem, kanonáda Milana Baroše. "Tenhle tým jde pro zlato," bylo jasné každému, kdo počínání Nedvěda, Poborského, Rosického a dalších na turnaji sledoval.
V semifinále přišli na řadu bránící chasníci z Řecka. Český tým dobýval, dobýval, ... Ale marně. V prodloužení si na roh naběhl stoper Dellas a bylo hotovo. Českým fotbalistům, nekorunovaným šampionům portugalského Eura, zbyly jen oči pro pláč...
EURO 2008(základní skupina, výhra nad Švýcarskem, prohry s Portugalskem a Tureckem)
Na poslední turnaj pod vedením Karla Brücknera tým nejel v takové pohodě. Mužstvo citelně postrádalo zraněného Tomáše Rosického, dirigenta záložní řady. V reprezentaci už nebyli ani Nedvěd s Poborským, opěvovaný střed pole se rozpadl.
Přesto Češi v zahajovacím utkání zdolali brankou Svěrkoše domácí Švýcarsko 1:0 a vykročili za postupem ze skupiny. Následovala vcelku očekávaná porážka se silným Portugalskem, dále utkání o všechno s Tureckem. Tam si Češi dlouho počínali skvěle, ještě půl hodiny před koncem vedli 2:0.
Jenže závěrečný tajfun Turecka smetl veškeré naděje. Češi prohráli 2:3, s turnajem se smutně - a hlavně nečekaně - loučili příliš brzy. "Prohru beru na sebe," soukal ze sebe Petr Čech, který se podepsal pod vyrovnávací branku Nihata na 2:2.