O rezignaci jsem nepřemýšlel, říká Bílek

Na tiskovou konferenci dva dny po zápase nepřišel zkroušený, přesto bylo vidět, že se Michal Bílek z porážky s Litvou ještě nesebral. „Je to obrovské zklamání. Atmosféra před zápasem byla pozitivní, cítili jsme obrovskou podporu médií i fanoušků. Na utkání jsme se těšili, porážka pro nás byla velká rána,“ zamračil se.

Když jste si po zápase otevřel noviny, musel jste všude vidět titulky, že by měl Bílek odejít. Jak se vám to četlo? A neblesklo vám hlavou, jestli byste neměl skončit?
„O tom jsem nezapřemýšlel ani na okamžik. Co se týče článků v novinách, tu reakci chápu. Zklamali jsme hned v prvním zápase. Všichni vědí, že moje pozice není jednoduchá, že i při mém jmenování bylo dost hlasů proti mně. Teď to sílí. Ale když prohrajete, není se čemu divit. Já pořád věřím tomuhle mužstvu, že má sílu, že dokážeme kvalifi kaci zvrátit v náš prospěch.“

Proč k porážce s Litvou došlo?
„V ofenzivě jsme se neprosadili tak, jak jsme chtěli. Nastoupili jsme s rozestavením 4-4-2 s tím, že krajní obránci budou v ofenzivě plnit roli ofenzivních záložníků. Spoléhali jsme na to, že Litevci budou hrát v defenzivě nečistě stejně jako proti Skotům. Jenže ze standardních situací jsme si vytvářeli pouze rohové kopy, v okruhu dvaceti třiceti metrů kolem vápna jsme nekopali prakticky nic. Nedostali jsme se do těch věcí, kterým jsme se v tréninku věnovali. Naopak, po standardních situacích jsme měli největší problémy. Nezískávali jsme odražené balony a soupeř chodil do rychlých brejků. Je to velké zklamání, ale nesmíme mít hlavu dole. Musíme se koncentrovat na Skotsko a nesmíme si dovolit další zaváhání.“

Předseda svazu Ivan Hašek řekl, že to je skoro situace pro psychologa. Uvažujete o podobných službách?
„Zatím mám v hlavě rozebírání zápasu. Opakuju, že to, že se prohrálo, je velká nepříjemnost a komplikace pro naše cíle. Je několik příčin porážky. Jedna je ta, že jsme z brankových příležitostí nedali gól, dokonce ani penaltu. V koncovce jsme selhali stejně jako ve Skotsku.“

Přemýšlíte o změně rozestavení? Proti Litvě nebyla ideální křídelní hra...
„Za rozestavením a systémem hry si stojím. Pro hráče, které máme k dispozici, je tohle nejlepší, co jsme mohli udělat. Máme čtyři obránce, dva ofenzivní záložníky, dva útočníky a dva středové záložníky, z nichž Hübschman je defenzivní. Polák není defenzivní záložník, měl stejné úkoly jako v Anderlechtu: vycházet z pozice středního záložníka a doplňovat hroty, dostávat se k zakončení. Má pro to velké předpoklady.“

Jenže na křídlech se vám nedařilo...
„Krajní prostory jsme chtěli nechat obráncům. Nedostávali jsme se do míst, kam jsme chtěli. To znamená před pokutové území k postranním čarám, aby chodily přihrávky pod sebe, které by hledaly nabíhajícího hráče. Tohle tam nebylo, spíš centry od postranní čáry, které soupeř sbíral. Ale neuvažuju o tom, že bychom systém hry změnili.“

A o změně na postech krajních obránců nepřemýšlíte?
„Je pravda, že jsem od nich čekal daleko větší podporu ofenzivy. Ani jeden z nich se k tomu nedostal tak, jak jsme si představovali. Na levé straně byly dvě varianty - Kadlec, nebo Pudil. Kadlec hrál na postu stopera proto, že soupeř měl rychlého útočníka. Samozřejmě že je variantou i do kraje, uvidíme, jak to bude pro příští zápas.“

Myslíte si s odstupem, že byla chyba, že jste ho postavil do středu obrany?
„Opakuju, že jsem se tak rozhodl proto, že Kadlec s Hubníkem na tom jsou dobře, co se rychlosti týče. Chtěli jsme eliminovat sílu soupeře. Kdybych přemýšlel znovu, jak to postavit, stejně by mi to vycházelo s Kadlecem na stoperu, i když vím, že se cítí líp jako levý obránce.“

Proč se podle vás nedařilo Janu Polákovi?
„Měl těžké zranění, v národním týmu nebyl devět měsíců. Vzali jsme ho do Ameriky, kde vypadal velmi dobře. Ale pak se dostal do prekérní situace ohledně podpisu nové smlouvy v Anderlechtu. Je pravda, že v tomhle konkrétním zápase jsem od něj očekával víc.“

Zápas se rovněž nevyvedl Milanu Barošovi. Čím si vysvětlujete jeho výkon?
„Milan Baroš... Upřít snahu mu nemůžu. Očekával jsem od něj to, co plní v Galatasarayi. Měl ale dlouhou pauzu, trápila ho achilovka i během soustředění. V Turecku na něj hodně spoléhají, prosazuje se tam, je to gólový útočník. A je pravda, že proti Litvě se do zakončení prakticky nedostal. Neměl lehkou situaci, soupeř byl zatažený a při přihrávce na něj na něm okamžitě viseli dva hráči. Určitě se na něm podepsala i neproměněná penalta...“

Přesto jste ho nestřídal...
„Odehrál celý zápas, protože je schopný prosadit se, i když se mu nedaří. Spoléhal jsem na to, bohužel to nevyšlo.“

Litevský trenér Raimondas Žutautas řekl, že jste ho nepřekvapili. Co to znamená, když vás přečetl Litevec? Skotové můžou být ještě silnější, o Španělech nemluvě.
„Vždycky, když vyhrajete, řeknete, že vás soupeř nepřekvapil, že jste na něj byl připravený. To je normální řeč trenérů. Ale přece nebudeme měnit styl hry, jaký chceme hrát, kvůli tomu, že soupeř bude zatažený na vlastní půlce. To nedělá ani Inter Milán, když hraje proti Janovu. A taky ví, že soupeř na něj bude dobře připravený. My jsme se chtěli prosadit vlastní hrou, po stranách krajními obránci nebo středem, aby Plašil, Rosický a Polák co nejvíc podporovali útočnou fázi... My jsme taky věděli, co budou hrát. A bylo to přesně to, co proti Skotům.“

Hráči říkali, že sestřih utkání Litvy se Skotskem viděli až v den zápasu. Není to pozdě?
„Hráči měli velmi podrobný popis situací, které v předchozích litevských zápasech nastaly. Dostali dva dny před utkáním podrobné analýzy na papíře, v den zápasu jsme se podívali na video. Věděli přesně, jakým způsobem Litevci hrají. To, že jsme prohráli, nebylo tím, že bychom neměli dostatek informací. V žádném případě.“

Kopali jste patnáct rohů, ale neměli jste z nich kloudnou šanci. Jak je to po týdnu přípravy možné?
„Rohy jsme trénovali, ale víc jsme se připravovali na situace těsně kolem vápna soupeře. A k nim jsme se nedostali, nekopali jsme jedinou standardní situaci v tomhle okruhu. Co se týče rohů, záleží na kopu a náběhu. A nám se kopy nedařily, ať je kopal Jarda Plašil nebo Rosa. Soupeř to odhlavičkovával, naopak jsme ještě my měli problémy s jeho protiútoky. Ať budete rohy trénovat, jak chcete, vždycky nakonec jde o to, jak to ten daný hráč kopne.“