Bílkovy otazníky: Nad kým váhá český kouč?
V kvalifikační premiéře proti Litvě zkazil, co se dalo. Zvolil špatnou sestavu a během nepříznivě vyvíjejícího se zápasu příliš otálel s jejími korekturami. Reprezentační trenér Michal Bílek už podruhé zaváhat nesmí – a sám to dobře ví. O jedenácti vyvolených, které vyšle na řež proti Skotům, má prý téměř jasno. Jaké otazníky v jeho hlavě ještě mohou vířit? Portál iSport.cz našel každý v jedné řadě.
OBRANA – Suchý, nebo Rajnoch?
V případě druhého stopera, který nastoupí po boku Romana Hubníka, je víceméně jasno. Už v průběhu týdne to ostatně přiznal i manažer reprezentačního týmu Vladimír Šmicer. Debut v A týmu jako hrom má zřejmě před sebou Marek Suchý, dosud pilíř jedenadvacítky.
Odchovanec Slavie nastupuje pravidelně ve Spartaku Moskva, který vyhrál oba své dosavadní zápasy v Lize mistrů, aniž by byť jedinkrát inkasoval.
To je silný argument, který musí teoreticky zkušenější Jan Rajnoch bez výhrad akceptovat. V tureckém Ankaragücü zkrátka zápasy na tak vysoké úrovni nehraje.
Díky nasazení Suchého se navíc může Michal Kadlec vrátit na levý kraj obrany, což by týmu mělo prospět v defenzivě i v ofenzivě.
ZÁLOHA – Polák, nebo Štajner?
Skotové vystaví před svou bránou obranný val jako z oscarového filmu Statečné srdce. K jeho zdolání bude potřeba vtip a rychlost, použité pokud možno ve stejný moment. Proto by Bílek už neměl reprízovat to, co neklapalo proti Litvě, tedy nasazení dvou defenzivních záložníků Tomáše Hübschmana a Jana Poláka.
Hübschman bohatě stačí. Pokud by chtěl český trenér projevit velkou odvahu (kéž by!), měl by nechat krýt záda dvou útočníků Jiřímu Štajnerovi, který má smysl pro finální přihrávku i vyspělou koncovku.
Nabízí se rovněž stažení Tomáše Rosického do středu hřiště a překvapivé nasazení Milana Petržely. Plzeňský rychlík by mohl Skoty pořádně větrat – pokud tedy nebudou stát celý zápas v devíti na hranici vlastního vápna.
ÚTOK – Kadlec, nebo Bednář?
Při absenci Milana Baroše je složení útočné řady největším rébusem. Zkušenosti všech čtyř adeptů jsou minimální, herní praxe dvou z nich prakticky nulová. Předpokládejme, že ze tří věží k dispozici (Tomáš Necid, Roman Bednář, Lukáš Magera), se na hrotu bude tyčit pouze jedna z nich. V opačném případě by to hrozilo stereotypním nakopáváním vysokých míčů, které by odolným Skotům jen těžko působily vážnější problémy.
Cesta k úspěchu povede naopak po zemi, což je parketa Václava Kadlece. Benjamínek českého výběru by tak napsal další krásnou kapitolu svého strhujícího příběhu.
Mírným favoritem na černou práci v soubojích se skotskými zadáky je pak Necid, který disponuje přece jen pestřejším herním rejstříkem než Bednář a Magera.
Na ty přijde řada až v případě nejvyšší nouze. A ten snad nenastane.
