PŘÍMO Z WROCLAWI | Na nádraží, ve městě a zpočátku i na stadionu to vypadalo, že čeští fanoušci budou mít navrch. Jenže zkropily ruské góly, a tak tribuny Městského stadionu ve Wroclawi ovládli Rusové. Stejně jako jeho trávník... A na konci zápasu čeští fanoušci žádali hlavu trenéra Michala Bílka.
Byl to depresivní pohled. Pět minut před koncem prvního poločasu začaly tribuny obíhat mexické vlny, které startovali Rusové. Jakmile však doběhly k bloku patřícímu Čechům, okamžitě zvadly.
A stadionem se rozlehl ohlušující pískot. Fanoušci Tomáše Rosického a spol. neměli náladu – jejich miláčci na trávníku působili bezradně, prohrávali 0:2 a mohli být rádi, že skóre nebylo ještě vyšší.
V tu chvíli byli Rusové pány stadionu na tribunách i na trávníku. Když hráči odcházeli do kabin, znělo z větší části tribun hlasité: „Molodci, molodci!“ jako pochvala pro červenou mašinu.
Zpočátku se přitom zdálo, že Češi budou mít větší podporu. Ruští fanoušci se zmohli jen na to, že pískali při české hymně, a občasný pokřik „Rossija, Rossija!“ Stadionem znělo „Kdo neskáče, není Čech,“ a skákali i Poláci, kteří tradičně Rusy v lásce nemají.
Možná tak projevovali Čechům vděk za to, že když se tři hodiny před začátkem zápasu tribuny zaplnily a na velkoplošných obrazovkách běželo úvodní utkání šampionátu, připojovali se k nim ve skandování „Polska! Polska!“
Češi se na chvíli vzchopili – pomohl jim k tomu parádní gól Václava Pilaře i to, že Rusové po něm působili chvíli jako opaření.
Jenže to všechno změnily dvě rychlé trefy Alana Dzagojeva a Romana Pavljučenka před koncem zápasu. Na síle znovu nabraly pokřiky „Molodci!“ a „Rossija!“ – a čeští fanoušci ze v závěru zmohli jen na pískot.
Pět minut před závěrečným hvizdem znělo z červeného kotle hromové „Bílek ven!“ Takhle si vstup do turnaje Češi nepředstavovali. A cesta domů bude smutná...
