PŘÍMO Z WROCLAWI | Poprvé se v reprezentačním dresu trefil na velké akci, přesto se tvářil zkroušeně. Václav Pilař sice dal Čechům naději na obrat, ta se však rozplynula dvěma rychlými góly, které změnily skóre v noční můru.
„Dělali jsme hrubky vzadu, poločas skončil tak, jak jsme si nikdo nepřáli. Chtěli jsme snížit, což se nám sice podařilo, ale když jsme se nadechovali, padly další dva góly. Ty nás dorazily. Byli jsme špatní v dostupování hráčů, nechali jsme Rusáky hrát. To se nám vymstilo, věděli jsme, že je to dobrý mančaft. Ale ukázali, že jsou extrémně silní.“
Když jste dal gól, věřil jste, že ještě dokážete vyrovnat?
„Věřil. Ten gól je trochu zaskočil, něco jsme měli... Věřili jsme, že bychom mohli vyrovnat nebo zápas otočit, ale zbytečně jsme ztráceli balony. Stálo nás to síly.“
Čím si vysvětlujete takový výkon? Na první zápas jste se koncentrovali dlouho.
„To je těžké. Každý se na to těšil, pak dostanete brzo dva góly a usadí vás to. Ale musíme se z toho sebrat a ukázat, jak jsme silní. A my jsme silní. Musíme to prostě zvládnout.“
Máte i po takovém výkonu pocit, že jste silní?
„Já vím, že to vypadá, že ne, ale já tomu věřím. Dělali jsme hloupé chyby, nechali jsme je hrát a neplnili jsme to, co jsme měli. Pořád ale věřím, že to dokážeme. Kdybychom nevěřili, můžeme jet dneska domů.“
Říkáte, že jste nedodrželi taktické pokyny. Jaké byly?
„Ne taktické pokyny – neplnili jsme to, co bychom měli plnit pořád. Nedostupovali jsme hráče, nechali jsme je hrát to, co potřebovali.“
Nechyběl vám hráč, který by proti Rusům trochu přitvrdil? Nikdo jste nedostali žlutou kartu...
„To se teď říká... Ale ono je to těžké, když Rusové drží balon a vy kolem nich běháte. Je pak těžké nějak přitvrdit. Já nevím, na tohle nemám odpověď...“
Těší vás aspoň gól, který jste dal? První na tak velké akci...
„Netěší. Těšil mě ve chvíli, kdy to bylo 1:2 a vypadalo to, že bychom mohli vyrovnat. Pak ale dali Rusové dva góly a od té doby mě netěší vůbec.“
