VIDEO | Jejich vzájemná nevraživost trvá už věky. Díky vzájemnému utkání na letošním fotbalovém EURO znovu ožila. Nemají se v lásce. Zejména Poláci Rusy. Animozita spolupořadatelů šampionátu vůči obyvatelům největšího státu světa byla zejména ve Varšavě cítit na pouhé jedno nadechnutí.
Před zápasem i během něj. Něco takového našinec pozná a pocítí jen v době mimořádné. Jako například po roce 1968, kdy se čeští hokejisté stali nástrojem msty českého národa za ruskou okupaci.
Nenávist Poláků vůči Rusům je trvalá. A v polském hlavním městě aktuálně i viditelná. Už několik dní před úterním utkáním se například v blízkosti varšavského hotelu Bristol, kde jsou Rusové ubytováni, objevil velký transparent s nápisem: „Náš prezident byl zabit v Rusku“ Advocaatovi svěřenci nemohli narážku na dosud nevyjasněnou smrt Lecha Kaczynského u Smolensku přehlédnout.
Sám polský premiér Donald Tusk žádal své spoluobčany, aby zachovali klid a v rámci blížícího se utkání skupiny A nepouštěli se do žádných neuvážených akcí. Dovedete si představit, že by před jakýmkoliv sportovním kláním v Česku krotil Petr Nečas emoce fanoušků?
Když den před utkáním předstoupil před novináře polský trenér Franciszek Smuda, aby zodpověděl jejich otázky, byl překvapen, kolik se jich týkalo právě tohoto tématu. Kromě zástupců domácích médií se na něj kvůli problematickému vztahu s Rusy obrátili také žurnalisté z Itálie nebo Nizozemí.
Smuda se zmohl k několika vyhýbavým odpovědím a pak prostřednictvím svého tiskového mluvčího další pokládání otázek na toto téma zarazil. Jeho nizozemský protějšek ve službách Rusů Dick Advocaat tak o chvíli později pro jistotu učinil hned na samém začátku své tiskové konference. Věčné polsko-ruské téma bylo ovšem i přes mlčení hlavních aktérů nastoleno a přítomno.
Nenormální věci se děly i v okolí Národního stadionu. Už několik hodin před začátkem zápasu vystavěli policisté v ulicích blízko dějiště zápasu mnoho bariér, tak aby od sebe ruské a polské fanoušky co nejúčinněji oddělili.
Marně. Oba tábory na sebe narazili hlouběji ve městě. Byla z toho pořádná řež a jeden z ruských fanoušků ji podle některých svědectví málem nepřežil.
Další dějství se odehrálo na zaplněném stadionu. Ruští fanoušci na samém začátku rozvinuli vpravdě hnusný transparent s vyobrazeným agresivním ozbrojeným ruským bojovníkem.
„Tohle je Rusko,“ zněl nápis na obří plachtě. Jasná provokace vůči Polákům, kteří pochopili a jejich bouřlivá reakce přišla v zápětí. Ruská hymna nebyla přes pískot a hukot domácích fans skoro slyšet. Naskakovala z toho husí kůže.
Čekalo se, co se bude dít po utkání. V ulicích polské metropole čekaly desítky těžkooděnců. Někteří z nich ostře střežili přímo prostor okolo hotelu Bristol.
Pár drobnějších střetů, vzájemných nebo s policisty, nic víc se neodehrálo. Projít se hodinku či dvě po utkání centrem varšavské zábavy, tedy ulicí Nowy Swiat, znamenalo potkat houfy polských fans slavících zisk druhého bodu.
Rusové vyklidili pole. A když se uprostřed křepčícího davu přece jen objevila skupinka ruských fans mířících do svého hotelu, rozjaření Poláci už neměli chuť vyřizovat si desetiletí, ba staletí staré účty.
Pár přisprostlých výkřiků, nějaká ta zaťatá pěst, nic víc ruským fans v klidu procházejícím noční Varšavou nehrozilo. Pokud je neurazilo skandování o ruských kurvách, dokráčeli pokojně ke svému cíli.
Tím ale nenávist Poláků vůči Rusům za své nevzala. To ani v nejmenším.
