Zatímco fanoušci mu za dvanáct let kariéry v národním týmu nikdy nepřišli úplně na chuť, trenéři si to bez Jaroslava Plašila neuměli představit – Karlem Brücknerem počínaje a Pavlem Vrbou konče. Proto si čtyřiatřicetiletý záložník dnes proti Koreji jako čtvrtý Čech v historii připíše 100. reprezentační start.
Zatím jsou pouze tři. Jen Petr Čech, Karel Poborský a Tomáš Rosický oblékli český reprezentační dres nejméně stokrát. Dnes, pokud se nic zvláštního nestane, tuto elitní společnost rozšíří Jaroslav Plašil, který je v nejcennější osobní statistice zatím na čísle 99.
„Pokud se to povede, bude to super,“ prohlásil kreativní fotbalista na toto téma před několika dny. Stovka je výjimečný počin, punc trvanlivosti a kvality. Kdo by to byl do nenápadného blonďáka z Opočna býval řekl...

O Plašilovi totiž jako o málokom platí, že doma není prorokem. On se zde ostatně ani moc dlouho nezdržel, ještě coby dorostenec odešel z Hradce Králové do Monaka a ve francouzských, španělských a italských klubech strávil celou svou dosavadní kariéru.
Díky tomu, že půl života prožil jinde, působí někdy jako cizinec, což podtrhuje i měkkým přízvukem ve své češtině, která mu občas dělá problémy. Sem tam už nějaké slovíčko hledá, ve francouzštině je v kramflecích o poznání pevnější.
VŠE O ME 2016 VE FOTBALE ČTĚTE ZDE >>>
Když se debatuje o (ne)vhodnosti přestupů českých talentů do zahraničí v teenagerském věku, bývá záložník Bordeaux společně s Davidem Jarolímem zmiňován jako čestná výjimka hráče, kterému tento riskantní krok vyšel. Těch, kterým to nevyšlo, je mnohem víc. Přesto se Plašilovi v tuzemsku nedostává kreditu, který by si zřejmě zasloužil.
Vácha: Plašil je nedoceněný hráč
„Jarda je u nás hrozně nedoceněný hráč. Kariéru, jakou udělal, by chtěl asi každý z nás,“ říká s netajeným obdivem Lukáš Vácha, který kvalifikaci na EURO 2016 rozjížděl právě na Plašilově místě ve středu zálohy českého týmu. Zatímco Vácha zejména vinou zdravotních problémů z kádru Pavla Vrby nakonec vypadl, Plašil se chystá už na své čtvrté mistrovství Evropy.
Na EURO 2004 v Portugalsku jel jako dvaadvacetiletý benjamínek týmu, o čtyři roky později v Rakousku a Švýcarsku i v roce 2012 v Polsku už patřil ke klíčovým osobnostem. Na světě je jen málo hráčů, kteří rozehrávají standardní oběma nohama – a Plašil patří mezi ně. Vynikající technika, čtení hry, taktická disciplína, to jsou jeho další devizy.
„Vezme si každý balon, je hrozně šikovný, technický a má obrovský přehled ve hře,“ chválí staršího kolegu Vácha.

„Je to obrovsky cenný hráč, který skvěle realizuje myšlenky ostatních,“ dodává Verner Lička, prezident Unie českých fotbalových trenérů. „Darida, Dočkal a další k sobě takového fotbalistu nutně potřebují. Vytváří jim na hřišti servis.“
Francie je ideálním místem, kde by se reprezentační příběh fotbalisty, který umí i černou práci odvádět elegantně, uzavřít. „Nepojedeme tam, jako že už nemáme o co hrát. To by ani nemělo smysl tam jezdit. Myslím si, že postup je reálný, ale všechno musí vyjít tak, jak má,“ říká Plašil.
JMÉNO | POČET ZÁPASŮ |
Petr Čech | 120 |
Karel Poborský | 118 |
Tomáš Rosický | 102 |
Jaroslav Plašil | 99 |
Milan Baroš | 93 |