Sobotní porážka 1:2 v Kosovu nebyla dílem smůly a náhody, jak o tom mluvili někteří přímí aktéři. Ne, tak to vážně nebylo. Česká reprezentace předvedla výkon, který šel průšvihu naproti. Deník Sport v šesti bodech rozebírá, proč ke krachu došlo. Na vině byla pomalá hra, nezvládnuté standardní situace i zlá taktika. V úterý musí národní tým podat v Černé Hoře diametrálně odlišný výkon, jinak bude už vážně zle.
Pomalost typickým znakem
Že chybí více kreativity ve středu pole je fakt, o kterém se ví už několik let. Jak můžete při přechodu do útoku vlastní nedostatky eliminovat? Rozhodně tím, že nebudete líní na krok, budete neustále v nabídce ve více hráčích a po převzetí míče rychle postupovat vpřed. Pak můžete vytvářet přečíslení a obranu soupeře dostávat do úzkých. Co se dělo v Prištině? Pravý opak. Pomalost, strnulost, až na výjimky neochota být aktivní, to byly charakteristické znaky české hry. Třeba Bořilovi bylo sudím odebrané autové vhazování, protože dlouhé desítky vteřin neměl komu přihrát, jelikož si nikdo rychlým pohybem či odskočením o pas neřekl… A takových momentů bylo mnohem víc.
Chybující stopeři
Prudká přihrávka Ondřeje Čelůstky na Patrika Schicka odstartovala první gólovou havárii. Řetězec chyb a špatných rozhodnutí vyvrcholil ve vápně, kdy Marek Suchý nepokryl střílejícího Vedata Muriqiho. Stopeři selhali při první brance Kosova a po zbytek zápasu to nebylo o nic lepší. Ukrutně pomalá rozehrávka, neschopnost zvládnout osobní souboje v klíčových chvílích a v nebezpečných zónách hřiště, několikrát špatné vystoupení Čelůstky. V posledních zápasech to vypadalo, že střed obrany začíná konečně fungovat, v Prištině se ovšem bývalé neduhy vrátily jako bumerang.
Špatný taktický plán
Co Česko předvedlo v Kosovu? Nejvýraznějším atributem hry byly dlouhé nakopávané míče na jednoho, posléze na dva útočníky. Problémem je, že tento styl je v moderních učebnicích fotbalu zapovězený. Nenajdete ho tam. Trenér Jaroslav Šilhavý má však tento prvek v oblibě, což dříve demonstroval ve Slavii už tehdy zpochybňovaným systémem „vše na Škodu“. A další vážná výtka trenérskému štábu? Jedním ze základních bodů měla být naprostá eliminace útočníka Vedata Muriqiho. Respektive vymyslet způsob, aby se k urostlému chlapákovi dostalo jen minimum míčů. To se Šilhavému nepovedlo. Každá ofenzivní akce šla přes borce z Fenerbahce.
Nezvládnuté standardní situace
Před utkáním se švýcarský trenér Kosova Bernard Challandes obával výškové převahy českého týmu a měl strach, jak se to projeví při standardních situacích. Obavy byly liché. V reálu to bylo přesně naopak. Ostré kvalitní centry do nebezpečných prostorů uvnitř vápna byly doménou domácí party. Překvapivé signály? Také jednoznačně pro Kosovo. Při vítězné brance Mergima Vojvody putoval míč nečekaně na hranu vápna mezi čtyři překvapené Čechy. Prásk a gól! Tím, který nepřečetl situaci, byl Jakub Jankto. Reprezentace měla být na takové manévry mnohem lépe připravená. A vlastní útočné standardky? Nula. Žádná hrozba pro soupeře.
Nevyužité kraje
Na jedné straně rychlonohý Jakub Jankto, na druhé tahový a zarputilý Lukáš Masopust. Od nich mělo hrozit nebezpečí, nájezdy měly rozbíjet sevřenou defenzivu Kosova. Jenže vzhledem ke způsobu hry byli oba využití jen minimálně. Ke všemu slávistickému hráči zápas vůbec nevyšel. Když se přece jen dostal k míči, akci povětšinou zazdil nebo zbrzdil. Každopádně zapojení krajů mělo být v rejstříku české hry mnohem pestřejší. Dostat je do hry přenesením těžiště, využít sprintových náběhů, kolmých pasů do otevřeného prostoru. Nic takového se ale nedělo. Reprezentace hrála čitelně a příliš jednoduše.
Tým bez emocí
Dlouho před zápasem bylo jasné, že Kosovo bude spoléhat na bengál v publiku, z něhož bude čerpat hromadu energie. Přesně to se i stalo. Jízda na adrenalinové vlně byla základním předpokladem k vítězství. Z každého pohybu a gesta bylo cítit, které mužstvo je více ponořeno do zápasu. Jaký dojem budil český tým? Bez duše. Bez enormního zápalu pro společnou věc. Bez zaujetí. Národní tým byl studený, byť to hráči den po utkání vyvraceli. Za celý zápas se nenašel nikdo, kdo by tým probral z letargie. Pokud hrajete proti balkánským týmům a zvolíte takovýto profesorský přístup, logicky si jdete na porážku.
Komplikace v boji o EURO. Reprezentace prohrála v Kosovu, soupeř otočil zápasVideo se připravuje ...Související články
