Vstupenka českého týmu do vyřazovací fáze EURO je de facto hotovou záležitostí, o to víc je třeba vylepšovat hru. Sebemenší chybička se nyní bude trestat. Šilhavého parta by tedy měla přestat dráždit hada bosou nohou a zbytečně se už sama neoslabovat – chybným střídáním a opakovaným školáckým kiksem při standardních situacích soků. V utkání s Chorvatskem tímhle nabili trenéři i hráči soupeři na obrat, který Modrič a spol. využili jen k remíze. Při střetu s Anglii a v osmifinále by však již Češi nejspíš dostali ránu mezi oči.
Příprava před šampionátem a úvodní duel ve Skotsku ukázaly, že nečekanou slabinou hry českého orchestru je střed zálohy. Motor, který byl esem v kvalifikaci, se povážlivě zadřel. Zhoršila se forma Alexe Krále, ale také souhra trojice středových hráčů. Výsledkem byl odkrytý prostor před stopery, což je mimořádně nebezpečné. Jde o území, kde se rozhodují bitvy.
V zápase se Skoty se povážlivá díra začala zacelovat poté, co na hřiště přišel místo Krále Tomáš Holeš. Proto logicky nastoupil po boku Tomáše Součka v zahajovací sestavě s Chorvatskem. A šlo to. Oba se výborně doplňovali.
Vzájemnou spoluprací se starali o to, aby aspoň jeden z nich vždy chránil teritorium před středními obránci. Když přituhovalo, byli tam oba. Zároveň pomáhali při zavírání krajů. Když se Lukáš Masopust, respektive Jakub Jankto octili dál od beků, Holeš-Souček, byli v pozoru, aby v případě potřeby zdvojili Vladimíra Coufala či Jana Bořila.
V útočné fázi se podle aktuálního těžiště hry střídali v podpoře rozehrávky a ofenzivy vůbec. Pokud jeden vyjel výše, druhý zůstal níže a naopak.
Systematicky se posunující středový trojúhelník s dvěma vrcholy před stopery (máte jej na snímku) byl jedním z klíčových pilířů povedeného českého poločasu, při kterém byli Chorvati kouzla zbavení a mohli být rádi, že inkasovali jen jednou.
Jenže nadešla 63. minuta a Češi udělali zásluhou prvního střídání z výhody nevýhodu. Z trávníku putovala dvojice Holeš, Masoupust, na zelené jeviště naskočili Král a Hložek. Přineslo to změnu systému bránění ve středu hřiště. Král začal hrát mnohem výše než Holeš, často po boku podhrotového Daridy. Souček zůstal coby štít před stopery osamocený. Trojúhelník měl najednou dva vrcholy nahoře a jeden dole (viz snímek).
Současně se tímhle tahem zprůchodnila česká pravá strana, respektive ta chorvatská nebezpečnější levá se zlobícím Perišičem. Před Coufala se přesunul zleva Jakub Jankto, křídlo, jenž podceňuje sprintové návraty dozadu. Naopak jeho předchůdce Masopust má v návyku, který u něj permanentně upevňuje ve Slavii kouč Jindřich Trpišovský, opak. Proto zatím patří k nejlepším a nejpotřebnějším českým hráčům na turnaji. Jeho spolupráce s exslávistou Coufalem náleží k hlavním držákům české hry.
Střídáním Češi o tyhle zbraně přišli. Chorvaté získali převahu a šance. Ve stoprocentní selhal v 72. minutě, tedy necelou desetiminutovku po rošádě, Vlašič.
Čert vem, jestli šlo o záměr trenérů či nepochopení rolí od čerstvých tváří na pažitu, faktem je, že se Češi sami střelili do nohy, což se nesmí opakovat. Pokud tedy chtějí žít dál svůj sen o postupu co nejdál. Připomínám, že se škatulata se udála za stavu 1:1. Tedy v situaci, kdy Češi potřebovali k postupu dál aspoň bod.
Obavy, zda se umí poučit, jsou na místě. Kdyby to uměli, nepadl by chorvatský gól na 1:1. Vzpomínáte si na branku v přípravě s Albánií. Předcházela jí stejná minela, jaká se opakovala v souboji s Chorvaty. Český tým nezabránil rychlému rozehrání standardní situace soupeře a kolmé přihrávce vpřed.
S Albánií to vypadalo takhle (viz snímek). Nejblíže míči byli Darida s Králem.
A s Chorvaty takhle. (viz snímek). Nejblíže míči byli Schick, Darida a Souček.
Tohle všechno musí Šilhavého armáda spravit. Jinak sotva dojde tam, kam si všichni přejeme, aby došla.
Skupina D
| Z | V | R | P | Skóre | B | ||
|---|---|---|---|---|---|---|---|
| 1. Anglie |
|
3 | 2 | 1 | 0 | 2:0 | 7 |
| 2. Chorvatsko |
|
3 | 1 | 1 | 1 | 4:3 | 4 |
| 3. Česko |
|
3 | 1 | 1 | 1 | 3:2 | 4 |
| 4. Skotsko |
|
3 | 0 | 1 | 2 | 1:5 | 1 |
