Navzdory svému handicapu je nejrychlejším hráčem na turnaji. Levý bek Itálie Leandro Spinazzola kmitá po lajně jako pendolino, sype do vápna centry a dostává se i k zakončení. V osmadvaceti letech patří zadák AS Řím k objevům šampionátu. V Juventusu a Interu Milán přitom nad ním relativně nedávno ohrnuli nos – a teď si jen mohou drbat hlavu.
Statistiky rodáka z Foligna mluví samy za sebe. Už dvakrát byl na EURO vyhlášen hráčem zápasu, což se vedle něj povedlo jen třem dalším: Belgičanu Romelu Lukakovi, Španělovi Sergiu Busquetsovi a Holanďanovi Denzelu Dumfriesovi. Kromě toho Leonardo Spinazzola zkompletoval v azurovém dresu nejvíce driblinků, doručil nejvíc centrů a vytvořil nejvíc šancí.
A to nejlepší na závěr. GPS technologie hráči s číslem 4 naměřili maximální hodnotu 33,8 kilometru v hodině, na vyšší rychlost se zatím nikdo nedostal. Stejně je na tom Maďar Loïc Négo, na dalších příčkách figurují Francouz Kingsley Coman (33,7 km/h), Holanďan Cody Gakpo (33,6 km/h) a Velšan Daniel James (33,5 km/h), kteří se už do jednoho vyvalují někde na pláži. Zato Spinazzola se chystá na čtvrtfinále s Belgií.
„Kdybych nebyl dost rychlý, nehrál bych,“ říká k tomu věcně sprinter, díky jehož náběhům se rozestavení squadry azzurry po zisku míče mění z 4-3-3 na 3-3-4. Navíc je k neutahání, jako by měl dvoje plíce. Z pozice falešného levého křídla v osmifinále proti Rakousku precizně odcentroval v páté minutě prodloužení na gól Federiku Chiesovi, čímž jen znovu potvrdil, že kromě výjimečné rychlosti disponuje i mimořádnou energií.
A to je hodně vzácná kombinace, která pochopitelně poutá pozornost. Kolem beka AS Řím, jehož hodnotu vyčíslil web transfermarkt.de na 26 milionů eur, tedy 676 milionů korun, krouží PSG, Real Madrid i Barcelona, určitě se ozvou i některé top značky z Premier League. Poslední slovo však bude mít nový kouč „giallorossi“ José Mourinho, který by samozřejmě o nadupaného beka jen nerad přišel.
„Je tak rychlý a explozivní, že může hrát na kraji v systému se čtyřmi i pěti obránci,“ chválí ho italský reprezentační kouč Roberto Mancini.
V Římě přitom vlastně Spinazzola vůbec neměl být. V roce 2012 si ho v Sieně vyhlédl Juventus, jenže následujících sedm sezon strávil na hostování v šesti různých klubech. Příležitost dostal až v březnu 2019, kdy upoutal sebevědomým debutem v Lize mistrů proti Atlétiku Madrid (3:0). Přesto o pár měsíců později odešel do italské metropole za 29,5 milionu eur (767 milionů korun), vedení Juventusu totiž vadila jeho častá zranění.
A zdravotní stav byl také důvodem, proč loni v létě zkrachoval Spinazzolův de facto hotový přestup do Interu Milán. Při důkladné prohlídce totiž vyšlo údajně najevo, že má jednu nohu kratší než druhou.
Chlapík s pichlavýma očima byl tehdy totálně na dně a dokonce uvažoval o tom, že s fotbalem sekne. Naštěstí mu to matka rázně rozmluvila. „Řekla mi, ať zatnu zuby a ještě to zkusím. A měla pravdu,“ líčí s úsměvem.
Dubnové semifinále Evropské ligy na hřišti Manchesteru United sice nedohrál kvůli svalovému zranění, ale po intenzivní měsíční léčbě se dal dohromady v pravý čas.
Na EURO teď zažívá zaslouženou a sladkou satisfakci.
