Faeřané nemají Čechy v lásce... Křivda kvůli gólu Šmicra v roce 1998. Proč?
PŘÍMO Z FAERSKÝCH OSTROVŮ | Žalostné představení v Moldavsku s nedostatkem kreativity a schopnosti vstřelit branku je stále čerstvé. Z paměti nevymazané. V sobotu se Česko v kvalifikaci o mistrovství Evropy setká s dalším outsiderem - Faerskými ostrovy. Opakovat marnost z březnového Kišiněva je nemyslitelné, nepřijatelné. Reprezentace musí v Tórshavnu jasně deklarovat výrazné zlepšení. Výsledkem i předvedeným výkonem. „Chceme Moldavsko napravit,“ říká trenér Jaroslav Šilhavý. Ale pozor, domácí nemají Čechy vůbec v lásce…
Burácivý rozjezd evropské kvalifikace s Polskem (3:1) končící v náramné náladě potleskem ve stoje vyprodaného Edenu zahodilo Česko do kanálu výkonem bez úrovně v Moldavsku. Může se stát, že bitva skončí patem, ale k výsledku 0:0 nesmí ambiciózní tým, a tím snad národní mužstvo pořád je, dojít bezduchou nenápaditou hrou s jasně detekovanými známkami podcenění a do očí bijící absencí snahy a zápalu. Během pár dní reprezentanti proměnili náladu v zemi, fanoušky si otočili proti sobě a popudili experty.
Dnes večer mají ideální šanci na reparát.
Ve městě Tórshavn, na jednom z vulkanických výběžků tvořící Faerské ostrovy, se ve třetím skupinovém zápase postaví domácím nebojsům, kteří na úvod kvalifikace remizovali v Moldavsku. Stejně jako Češi…
Podmínkou pro odpustek je jasné vítězství a herní dominance. Dav si žádá demonstraci síly, umu, fotbalové inteligence, elegance a k tomu pár gólových úderů. Aby splnil nikterak složité zadání, musí na to jít úplně jinak, než v Kišiněvě.
Nejde jen o samotné hráče, byť vina leží z velké části hlavně na nich, ale ukázat se musí také trenér Jaroslav Šilhavý. I on slízl zaslouženou kritiku za zbytečně defenzivní sestavu, za pozdní reakci na nepříznivý vývoj utkání, za nevytěžení Václava Černého. Kroky, které učinil, se hodnotily jako velmi špatné.
Dnes se musí blýsknout bystřejšími úvahami a otisknout do zahajovací jedenáctky vítězný motiv. Výrazně ofenzivní. Na hřišti by se měl konečně objevit Černý v útočné letce s Kuchtou a Hložkem. „Nebudu balamutit, Vašek má do sestavy blízko,“ nekroutil se Jaroslav Šilhavý.
Defenziva by měla být tříčlenná, jak je u národního týmu už více než rok zvykem. Ve středu pole by měli operovat kapitán Souček s Králem.
„Chceme vyhrát, cítím z kluků energii. Jedna věc je pocit, druhá výkon na hřišti. Věřím, že ať nastoupí kdokoliv, podá svůj stoprocentní výkon a přispěje k výsledku. Sestava už je daná,“ přikyvuje státní kouč.
Na páteční tiskové konferenci Faeřanů se řešil rok 1998. Proč? Protože tehdy naposledy Česko hrálo v Tórshavnu a zápas měl dramatické vyústění, pro domácí silně kontroverzní. Až tak, že na to vzpomínají dodnes.
Ve čtyřiaosmdesáté minutě byl za nerozhodného stavu vyloučený Pavel Nedvěd. O minutu nato urval všechny tři body Vladimír Šmicer. Domácí šíleli vzteky, tři tisíce lidí na tribunách jakbysmet. Viděno jejich optikou, Češi nesportovně nevrátili míč poté, co byl domácími hráči úmyslně zahraný do autu kvůli zranění.
Češi to vidí jinak. Pamětníkem tehdejších scén je lékař národního mužstva Petr Krejčí. Na tiskové konferenci jeho pohled prezentoval Jaroslav Šilhavý.
„Stalo se to, vzpomínali jsme na to. Petr Krejčí to skoro neviděl. Vysvětloval mi, že soupeř zůstal ležet, domácí měli balon, nezakopli ho a my ho získali a dali gól. Nechci to soudit. Mrzí mě, jestli jsme je nahněvali, ale určitě nejsme zákeřný národ,“ tlumočil.
Dnes by rád vyhrál mnohem klidněji a výraznějším rozdílem.
