Největší hrozba Turecka? Arda má velký zadek a porazil Real
Na hřišti ho nepřehlédnete. A není to jen kvůli jeho bojovému kukuči, hustému plnovousu nebo proto, že už si začátkem září jako snad první fotbalista v této sezoně nasadil (na Islandu) rukavice. Arda Turan je při absenci Emreho Belozoglua bezpochyby největší hvězdou současného tureckého výběru.
V národním týmu Turecka má Arda Turan skutečně výjimečné postavení. Už jen tím, že když trenér Fatih Terim svolá své mužstvo, záložník Atlétika Madrid je jediný, kdo cestuje na sraz ze zahraničí.
„Myslím si, že je to jednoznačně jejich největší hráč,“ říká Tomáš Sivok, obránce Besiktasu Istanbul, o jediném legionáři v současném výběru. Zažil jej nejen jako protihráče na klubové úrovni, když ještě Arda nosil dres Galatasaraye, ale i v reprezentaci při posledním souboji obou zemí na jaře 2013, který skončil výhrou Česka 2:1.
„Měli jsme možnost proti němu hrát v Manise. Je to hráč, který je neustále na balonu. Má nízké těžiště a velký zadek, špatně se k němu dostává. Je velice rychlý s balonem, dokáže přihrát i dát gól. Musíme si na něj dát bacha,“ varuje.
Na pozoru jsou před ním i obránci největších evropských klubů. A přece jim to někdy nestačí. V září rozhodl madridské derby, když Atlético vyhrálo 2:1 na hřišti Realu. Do hry se dostal až na posledních dvacet minut. Do té doby byl sice stav nerozhodný, ovšem „rojiblancos“ nehráli dobře. „Arda nám vdechnul život,“ prohlásil po utkání brankář Ángel-Miguel Moyá.
3 největší hvězdy v týmu Turecka |
| Arda Turan (záložník, Atlético Madrid) |
| Umut Bulut (útočník, Galatasaray) |
| Volkan Demirel (brankář, Fenerbahce) |
Pro sedmadvacetiletého rodáka z Istanbulu to byla odměna za zklamání ze samého závěru minulé sezony. V rozhodujícím duelu o titul krále španělské ligy v Barceloně musel odejít z trávníku po dvaadvaceti minutách vinou zranění. Neobešlo se to bez slz. Naštěstí pro něj i celý klub, jeho parťáci uhráli potřebnou remízu a slavili titul.
Jenže zranění jej nepustilo do dalšího utkání, kterým nebylo nic menšího než finále Ligy mistrů. V něm bylo Atlético na dosah triumfu, ale v poslední minutě inkasovalo vyrovnávací branku a v prodloužení už svěřencům trenéra Diega Simeoneho došla energie. Tohle bolelo i chlapa, který na pláccích v Istanbulu, kde vyrůstal, zažíval jak vítězství, tak i porážky.
Mimochodem, ke svému původu se Arda vždycky hlásil. „Moje hra, to je fotbal z ulic Istanbulu.“ Na své kořeny nikdy nezapomněl. Od mládí vášnivý fanoušek Galatasaraye a bezmezný obdivovatel Gheorghe Hagiho, legendy klubu i rumunské reprezentace, dokázal vyjádřit svůj vděk těm, co mu pomáhali při cestě vzhůru.
Svému otci pořídil benzinovou stanici, za celý blok bytů v části, kde bydlel, platil účty za elektřinu. I proto na něj v Galatasarayi, s nímž debutoval v osmnácti letech, nedali dopustit. Stejnou vůdčí roli si ofenzivní záložník vypracoval i v národním týmu, za který nastoupil ve třiasedmdesáti utkáních.
Ten poslední jak jemu, tak jeho týmu nevyšel. Turecko prohrálo na Islandu 0:3. O to větší motivaci bude vousáč s větší zadnicí mít.
