S počasím na Islandu má bohaté zkušenosti. Během ročního působení v Grindavíku toho zažil Michal Pospíšil hodně. Silné deště, kroupy, erupce sopky. Trablů s nehostinným podnebím se však podle něj národní tým před dnešním kvalifikačním duelem bát nemusí. „Pro fotbal je to hratelné,“ říká v rozhovoru pro Sport.
Na jaké počasí se mají reprezentanti během duelu na Islandu připravit?
„Chytili červnový termín. To je ještě jeden z těch z lepších, které mohli dostat. Pamatuji si, že tam liga začínala na začátku května, v červnu probíhá islandské léto. Pro fotbal je to hratelné. My Češi jsme navíc zvyklí na chladnější počasí, nějakého extrému se bát nemusíme. I trávník by už měl být slušně připravený. V květnu tam mají takové naše jarní hřiště po zimě, chvíli trvá, než se pořádně zahustí a vyroste. Teď už by to mělo být dobré. Jediné, co se může stát, je, že bude větší vítr. Ten pak každému trochu lepšímu týmu komplikuje hru.“
Může to být případ i tohoto zápasu?
„Je to možné, ale klidně to může být naopak. Hrát ve větru každopádně není příjemné. Pamatuju si, jak jsme na Islandu hráli s jednadvacítkou kvalifikaci. Tenkrát foukalo opravdu hodně. Hrálo se u moře v Grindavíku, s trenérem Brücknerem jsme rozebírali, jestli hrát první poločas po větru, nebo proti němu. Tenkrát jsme poločas proti větru přežili 0:0, ve druhém dali jeden gól a těsně vyhráli.“
Jak je to na Islandu se sluncem?
„Slunečných dnů je tam hodně, to je fajn. Já měl s sebou asi dvoje šortky, ale vytáhl jsem je pouze jednou nebo dvakrát. Nejvyšší denní teploty jsem zažil kolem šestnácti stupňů. Není tam v létě tolik teplých dnů jako u nás, ale slunce svítí poměrně často.“
S jakými nejhoršími podmínkami jste se musel během angažmá v Grindavíku vyrovnat?
„Jednou jsme hráli utkání a byl velký vítr, později se přidaly i kroupy. Bilo nás to do očí, ale tak nějak se pořád hrálo… Během utkání ale ještě stihlo vysvitnout sluníčko. Velký extrém byl, když jsme měli letět na venkovní zápas na ostrůvek vedle. Ale nešlo to, bylo špatné počasí, hodně větrno. Jeli jsme lodí a byly takové vlny, že jsem měl opravdu strach, jestli to přežijeme. S hráči jsme se sázeli, kdo podlehne mořské nemoci, a kdo ne, pytlíky byly na denním pořádku.“ (směje se)
Je znalost tamního podnebí pro domácí výhodou?
„Neřekl bych. My už máme zkušené hráče, měli bychom se s tím vyrovnat. Počasí bych velký význam nepřikládal.“
