Češi proti Španělsku: Šance bez užitku, ale i odvážný presink a šéf obrany

Češi se nenechali zatlačit do urputné defenzivy, jako při zápase s Portugalskem. Naopak měli sami velké šance hned v úvodní dvacetiminutovce. V prvním náznaku Pešek ještě Simona nezaměstnal, ale podstatně víc práce měl gólman Bilbaa s ranou Černého a především následnou šancí Kuchty. Možností jít do vedení bylo víc než dost, o to víc mohlo Jaroslava Šilhavého mrzet, že Soler otevřel na druhé straně skóre hned z první domácí střely na bránu.

Sledovat španělské virtuosy při kombinaci? Fotbalová slast. Balon jak přilepený lepidlem, hlava nahoře, milimetrové pasy na pár metrů i při dlouhých přeneseních. Třeba sedmnáctiletý Gavi. Naskočil v 59. minutě, ale za předvedený výkon si pomalu vysloužil titul hráče zápasu. Z barcelonského talentu se může brzy vybrousit opravdový drahokam, s přehledem zvládl i osobní souboj s mnohem osvalenějším Hložkem. V práci s míčem jsou brilantní všichni hráči, kteří v domácím dresu nastoupili. Právem patří k oporám elitních evropských klubů. Navíc byli enormně efektivní - hned první střela skončila v síti, ze třetí přidali pojišťující druhý gól.

Žádné vyčkávání, naopak sprintem k bráně soupeře. Čeští hráči se v Málaze nebáli hvězdného soupeře a od prvních minut šlapali na plný plyn. Rozbalili to podobně jako v prvním zápase v Edenu, přistoupili k tomu rozdílně, než zataženější strategií v Portugalsku. Pešek, Černý, Kuchta a další vysoko presovali, aktivně narušovali španělskou rozehrávku. Náročná, ale sympatická taktika na technické hračičky vcelku fungovala, Španělé zlomili zápas až ve druhé půli.

Proti silnému soupeři na českých stranách vyrukovali od začátku Pešek s Černým. A především v prvním poločase odvedli směrem dopředu solidní práci. Českým křidélkám, spíš drobným, technickým typům, zápas vyhovoval. Oba se dostávali do nebezpečných situací, bohužel ve finále jim vždy kus scházel. Černého střelu zlikvidoval Simon. V 50. minutě využil Pešek přihrávky za obranu od Součka, ale obloučkem mířil mimo. V další akci dával pěkný balon na pravou stranu, ale převzal ho Souček místo lépe rozběhnutého Coufala. Všechno zajímavé situace, kterými Češi domácí favority trápili.

Od baráže ve Švédsku se český tým vydal po zajímavé, dosud neprobádané cestě. Nouzová varianta na tři obránce se nakonec ukazuje čím dál funkčnější. Systém do Ligy národů oproti baráži o MS čeští trenéři pozměnili do rozestavení 3-4-3 (ve Švédsku a ve Walesu volili defenzivnější 3-5-2). Uprostřed obrany vyrostl Jakub Brabec, který poslední čtyři těžké zkoušky zvládl velmi dobře. Výborně na pravé straně v pozici halvbeka do systému zapadl Vladimír Coufal, pevná skála zvládající defenzivní úkoly i ofenzivní výpady. Na levé straně to je slabší, především tam musí trenérský štáb dál hledat a volit ideální řešení.