Je to deset let, co tehdejší reprezentační trenér Michal Bílek využíval formy, energie a entuziasmu fotbalistů z Plzně, kteří tehdy bavili tuzemsko a zaujali i v Evropě. Nyní může stejný kouč pomoct národnímu týmu znovu. S tím rozdílem, že do nich ve Viktorii napumpoval sebevědomí on sám. Využije západočeského laufu i Jaroslav Šilhavý? Chtělo by se říct, že se to vyloženě nabízí, neboť klubům, kde působí dlouhodobé opory, se příliš nedaří. Bylo by fajn sestavu namixovat.
Někdy se můžete přetrhnout, děláte věci správně, ale týmu se nedaří. Úspěchu ve sportu lze jít naproti, ale naplánovat se nedá. Poznávají to nyní i klíčoví hráči reprezentace, kteří se svými kluby zažili výbornou minulou sezonu, ale tenhle ročník jde z celkového pohledu zatím šejdrem.
Bohužel pro národní tým již vzorek není malý. Dvojice Tomáš Souček, Vladimír Coufal se trápí ve West Hamu, je na sestupových příčkách. Pro ofenzivní duo v Leverkusenu, Patrika Schicka s Adamem Hložkem, platí to samé. Pálí šance, góly nenaskakují, Bayer se propadá tabulkou.
„I na nás padla deka, nejsme schopni se do toho dostat,“ připomíná zklamaně brankářská jednička Tomáš Vaclík trable Olympiakosu. Schick krizi v Německu otevřeně pojmenoval rovněž, v pražských „S“ to zase nelepí Janu Kuchtovi, Jakubu Janktovi ani Lukáši Masopustovi. Stagnují.
A byť jde o zkušené borce, kteří se umějí přeorientovat na český dres a ve specifickém prostředí kamarádské party ožít, víte, jak se to říká: na po.....ho i záchod spadne. Tu vám chybí centimetr, tam se balon nešťastně odrazí, jindy zase trefíte tyčku nebo břevno i v naprosto tutové a banální situaci.
Zkrátka se do všeho promítá současné rozpoložení, které automaticky nasáváte ve svém celku. Ale jsou tady opačné extrémy. Plzeň před deseti lety, jejíhož laufu využíval tehdejší kouč reprezentace Michal Bílek.
Jeho nástupce Pavel Vrba zase znásobil euforii ze sparťanského zisku „double“ v roce 2014 a není to tak dlouho, co Jaroslav Šilhavý správně okysličil nároďák nadupanými slávisty z kabiny Jindřicha Trpišovského.
Teď se o slovo opět hlásí Viktoria. „Vyhrát 3:0 nad přímým konkurentem v boji o titul je pro sebevědomí hodně pozitivní, i v repre pauze se budou Plzeňští cítit mnohem lépe než slávisti,“ myslí si Erich Brabec, bývalý stoper obou „S“.
Nicméně nejde jen o nedělní ligový šlágr, síla fotbalistů z Doosan Areny je extrémně cítit už dost dlouho. Západočeši ve F:L neprohráli již třicet zápasů, na jaře slavili mistrovský titul, v létě báječně propluli až do Ligy mistrů. Ačkoli v milionářské soutěži jsou zatím spíš za sparingpartnery a některým konfrontace se špičkou odhalila evropské limity, jiní naopak ještě více vyrostli.
Stoprocentně to platí pro trio Jindřich Staněk, Václav Jemelka, Adam Vlkanova, hrající v životní fazoně. V lize se k nim přidává Milan Havel, Lukáš Kalvach, Jan Sýkora či Tomáš Chorý, jenž však spolu se zraněným Sýkorou ze zmíněných spoluhráčů v Šilhavého aktuálním výběru chybí.
Výhodou Bílkových svěřenců je navíc fakt, že dokážou pohotově přepínat z čtyřobráncové klasiky na systém se třemi stopery, což jsou schémata, která aplikuje i Šilhavý. A nejsou to vyjukaní kluci.
„Jemelka už má nějaké zkušenosti za sebou, je díky tomu klidný s míčem i při standardkách,“ všímá si někdejší reprezentant Jan Rezek. „Vlkanova se zase řadí ke klíčovým hráčům v ofenzivní části. Chodí přes něj akce, zakončuje, sbírá asistence. Nemá sice figuru, ale nebojí se soubojů, protože dřív hrál hokej. Umí využít nízké těžiště, jeden na jednoho a skvělou kopací techniku,“ dodává.
Ex-ligový bek Jakub Podaný zase oceňuje přínos Milana Havla. Krajní obránce už má v této sezoně bilanci 2+2, čímž má zaděláno na osobní rekord. „Je velmi poctivý dopředu i dozadu, dokáže dobře podpořit útok. A únava? Mají toho v nohách dost, ale oni nejlíp vědí, jak na tom jsou,“ říká.
Varianty sestav
Šilhavého klasika (4-2-3-1)
Vaclík
Coufal - Brabec - Zima - Zelený
Souček - Barák
Masopust - Hložek - Jankto
Schick
3-4-2-1
Vaclík
Zima - Brabec - Zelený
Coufal - Souček - Král - Jankto
Barák - Hložek
Schick
Extrémní využití hráčů v laufu (4-2-3-1)
Staněk
Havel - Brabec - Zelený - Jemelka
Kalvach - Souček
Černý - Barák - Vlkanova
Tecl
3-4-1-2
Staněk
Zima - Brabec - Jemelka
Coufal - Kalvach - Souček - Havel
Vlkanova
Tecl - Schick
Ideální mix (4-2-3-1)
Vaclík
Coufal - Brabec - Zelený - Jemelka
Souček - Ševčík
Černý - Barák - Vlkanova
Schick
3-4-1-2
Vaclík
Zima - Brabec - Jemelka
Coufal - Souček - Ševčík - Havel
Barák
Schick - Hložek
Pohled Michala Kvasnici |
|
Trenér Šilhavý už několikrát ukázal, že mnohem raději preferuje stabilizaci, konzistentnost a důvěru v osvědčené tváře než experimenty. Nutno však dodat, že i ty už mu vyšly. Třeba odvážná sázka na systém se třemi stopery v baráži proti Švédsku zafungovala. Realizační tým si vyhodnotil plusy a minusy a zvolil novinku. Věřím, že stejně tak si hlavní kouč s asistenty během následujících dní správně vyhodnotí výkonnostní i mentální rozpoložení jednotlivců. Fotbalisty má v kádru slušné, proto bude teď jeho práce mnohem víc než kdy jindy o psychologii. Z Vaclíka i Schicka je cítit frustrace, Šilhavý je (a ostatní tradiční jména) musí dostat do komfortnější zóny. Třeba i tím, že kolem nich obalí sestavu „vysmátějšími“ typy, které se naopak momentálně vezou na vítězné vlně. |
