Michal Koštuřík
Premium
21. června 2023 • 12:50

Svět emotivního tanečníka. Červa těší chvála ze Slavie i úspěch bratranců

Vstoupit do diskuse
0
TOP VIDEA
Dodnes slýchám, že jsem zlomil Labantovi nohu, říká Gabriel. Chovanec ho podržel
Krejčího čas je tady. Zafeiris coby zklamání sezony, potřebuje Zima ochranu?
VŠECHNA VIDEA ZDE

Postavou menší, přesto výrazný. Buldok, lídr, hecíř kabiny. Lukáš Červ (21) bude na EURO U21 nositelem bojovnosti a odhodlání Suchopárkova výběru. Spoluhráče umí pohladit i seřvat. „Ne každý si se mnou sedne, ale já se ke všem budu chovat úplně stejně,“ ujišťuje rtuťovitý záložník Liberce, jehož bratranci David a Martin Douděrové také hrají fotbal. A moc dobře. Jeden za Slavii, druhý v Dukle. Jaký je vůbec svět milovníka badmintonu či tance? Nechme ho vyprávět.



Buldočí povaha

„Všude se chovám stejně. Jsem takový, že nic nevypustím. Když to někdo udělá, není mi to příjemné. Řeknu mu to tak, jak to cítím a jak to podle mě pomůže týmu, abychom byli úspěšnější. Tím to pro mě hasne. Pokud to ten člověk nepřijme, třeba si nesedneme. Nikdy jsem neřešil, co si o mně bude dotyčný myslet. Naposledy mě vyhodil z tréninku kouč Hyský v béčku Slavie. Samozřejmě mi tohle chování v kariéře škodilo a po přesunu do chlapů jsem se musel naučit, že se takto nemůžu chovat ke každému. Byly to pro mě zkušenosti. I v jednadvacítce mluvím, organizuju hru. Ale že bych byl blázen mimo hřiště, to ne.“

 

Vyhrát! A pokaždé

„Když jsem byl mladší, bylo to ještě horší. Třeba jsem někoho seřval při tělocviku, že jsme nevyhráli. Měl jsem velké nervy ze všeho. Ale už jsem se uklidnil. Jsem starší, zkušenější. Když si jdeme zahrát jen tak, už cítím tu mez, jestli o něco jde, nebo ne. Posunul jsem se a dokážu si to užít. Dřív jsem si nešel zahrát, ale vyhrát. I když to bylo úplně o ničem. A ještě jsem se naštval. Ve škole jsme měli učitelku, která měla ráda badminton. Ten jsem si oblíbil. Při něm se můžu rozčílit na sebe i na to, že letí košíček špatně.“ (úsměv)

Anketa

Postoupí český tým ze skupiny na EURO do 21 let?

ANO
NE

Každý mě nepřijme

„Už v mládeži mě museli krotit. Ale vždycky přišel nějaký moment, kdy jsem si řekl: Tohle už nesmíš dělat. Emoce, které mám, se snažím vždy dávat do pozitivna. Samozřejmě jsou i negativní emoce, které bývají silnější, ale musím je udržet v určitých mezích nebo mít úplně nadhled. Občas se stává, že spoluhráče místo povzbuzení spíš shodím, což není dobře. Často mi to i opakoval trenér Kozel v Liberci. Ne každý si se mnou sedne, protože nepřijme mou energii. Ale já se ke všem budu chovat úplně stejně. Nemyslím, že mě někdo ze spoluhráčů nemá rád kvůli tomu, jaký jsem na hřišti. Ano, pohádáme se tam, ale pak za ním přijdu, abychom táhli za jeden provaz a udrželi v týmu dobrou atmosféru. Kolikrát to vezmu na sebe. Řeknu: Sorry, bylo to moc… Plácneme si a jedeme dál.“

Strýc jako trenér

„Strejda, táta Davida Douděry ze Slavie, mě na Meteoru párkrát vyhodil z tréninku. Vždycky to mělo

Tento článek je součástí balíčku PREMIUM+

Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!

Koupit
Vstoupit do diskuse
0
Skupina C
Články odjinud


Články odjinud