Jeho kariéra nabrala raketové tempo. Pro Daniela Filu platí: co půlrok, to jiný klub. Minulou sezonu dohrál v Brně, v létě přestoupil do Mladé Boleslavi a v zimě do Slavie. „Docela skoky, viďte? Ale jsem za to rád,“ vděčně se usměje útočník české jednadvacítky, kterou už v pátek čeká bitva o všechno s Anglií. Kvalifikace na EURO vrcholí, Filovi a spol. zbývají poslední dva zápasy.
V posledním roce se nenudil. Daniel Fila se dvakrát stěhoval a zažil povedené časy, které zvýraznil přestupem do Slavie. „Škoda, že jsme to nedotáhli k titulu, bylo by to dokonalé,“ řekne na recepci pětihvězdičkového hotelu na Hluboké, kde má základnu česká jednadvacítka. Filu čekají poslední dvě partie sezony: v pátek s Anglií a třináctého s Andorrou v Brně, odkud před rokem vyrazil do světa.
Netočí se vám z těch skoků hlava?
„Neměla by. Těším se na Anglii: chceme s ní odehrát vyrovnaný zápas a zvítězit, abychom mohli dál myslet na první místo ve skupině a přímý postup. Pokusím se k tomu přispět, úplně bez formy snad nejsem.“
Brno, Mladá Boleslav, Slavia. Napadlo by vás před rokem, že to může jít takhle rychle?
„Kdepak. Jsou to docela skoky, ale proč ne? Slavia je momentálně nejlepší klub v Česku, vážím si toho. Užívám si to, ale musím dřít, protože konkurence je velká.“
Co pro vás bylo na posledním roce nejtěžší?
„Přesun z Brna do Boleslavi: najednou jsem byl daleko od domova, rodiny a kamarádů. Ale do týmu jsem zapadl, bylo tam dost mladých hráčů plus trenér Jarolím. Když mi dal šanci, dělal jsem všechno pro to, abychom vyhrávali.“
Jak vás setkání s trenérským veteránem Jarolímem ovlivnilo?
„Myslím, že každý mladý hráč potřebuje kouče s pevnější rukou. Pan Jarolím je stará škola a je dost přísný, což někdy není snadné zvládat v hlavě. Každopádně ten půlrok s ním mi dost pomohl. Snažil jsem se dělat všechno, co řekl. Jinak bylo zle.“ (usmívá se)
Nakonec jste pod ním hrál jen půl roku, v zimě jste šel do Slavie. Byl jste překvapený?
„Počítal jsem, že budu v Boleslavi minimálně rok, ale když začalo jednání se Slavií, říkal jsem si, že by to mohlo vyjít. Pomohlo mi, že jsem měl v Boleslavi slávistickou legendu Milana Škodu, na všechno mě připravil. Za to mu na dálku děkuju.“
Jaké bylo vaše slávistické jaro?
„Říkal jsem si, že první půlrok budu mít na rozkoukání. Nečekal jsem, že toho odehraju tolik, a uklidnil mě gól proti Hradci. Mrzí mě, že jsem si nemohl zahrát Konferenční ligu: kluci byli skvělí a přes těžké soupeře prošli až do čtvrtfinále. Těším se, až poháry zažiju na vlastní kůži.“
Včetně finále Konferenční ligy? Hraje se 7. června 2023 u vás v Edenu.
„Tohle je krásný sen. Uvidíme, koho chytneme na podzim ve skupině a pak případně dál. Taky ještě budeme mít ligu, v které si budeme chtít vzít zpátky titul.“
Bude Slavia hladovější, když ji na jaře v nadstavbě přejela Plzeň a odsunula na druhé místo?
„Myslím, že jo. Plno věcí jsme si uvědomili a zvládneme to líp. Letos to bohužel nebylo jen o nadstavbě, ztráceli jsme i s poslední Karvinou. Tohle už nechceme opakovat.“
Když jsme se bavili o trenéru Jarolímovi, co slávistický kouč Jindřich Trpišovský?
„Nejlepší trenér v Česku. Už když jsem ho potkal na první schůzce, měl jsem z něj respekt. Sledoval jsem ho hlavně v televizi – a najednou jsem ho viděl naživo. Lidsky je výborný: radí mi a snaží se mi pomoct, ale chyby na hřišti pochopitelně neodpustí. Mám štěstí na skvělé trenéry, což platí i pro reprezentaci.“
Pojďme k jednadvacítce a šlágru s Anglií: je pro vás dobře, že do zápasu půjdete nezatížený o hořkou zkušenost z listopadové porážky 1:3 v Burnley?
„Mrzí mě, že jsem si tenkrát nemohl zahrát. Anglie má skvělý tým s talenty z Premier League, o to víc se na ně těším teď. V listopadu se nám to vůbec nepovedlo, bylo hotovo už za poločas.“
A v pátek v Českých Budějovicích?
„Kvůli lepší vzájemné bilanci by se nám hodila výhra aspoň o dva góly, ale taky jsme nohama na zemi. Nejdřív se musíme soustředit na vítězství, skóre z toho vyplyne během zápasu. Nedá se vyloučit vůbec nic, kluci z Anglie jsou taky jen lidi.“
Sázíte i na domácí prostředí? Na stadionu Dynama jste v kvalifikaci zatím pokaždé vyhráli s nulou.
„Je to fajn bilance, ale proti Anglii to asi nebude úplně rozhodující. Každopádně připravení budeme dobře, na Hluboké máme všechno, co potřebujeme. Krásné prostředí a ideální podmínky. Pak už to bude jen o nás na hřišti.“
Rozdáte si to s anglickým útočníkem Folarinem Balogunem o pozici nejlepšího střelce skupiny? Oba jste zatím na čtyřech gólech.
„Těší mě to, ovšem výš je týmový úspěch a postup na EURO. Za čtyři góly v kvalifikaci jsem rád – a pokud bych proti Anglii přidal další, nezlobil bych se. Jinak kvůli pozici nejlepšího střelce týmu extra zodpovědnost necítím. Pořád patřím k nejmladším, je mi teprve devatenáct.“
Takže stihnete i příští cyklus jednadvacítky.
„Díky téhle kvalifikaci budu zkušenější a budu z toho moct těžit. Nicméně cílem každého je reprezentační áčko – a ani já nejsem výjimka. Uvidíme, co bude za rok.“
Zato už víme, co bude v příštích deseti dnech, hrajete s Anglií a Andorrou. Stihnete vůbec dovolenou?
„Hned po sezoně jsme měli dvanáct dnů volna. Nikam do ciziny jsem nejel, byl jsem doma u rodičů. Vypnul jsem a vyčistil si hlavu od fotbalu. Teď už až do konce listopadu žádné volno nebude, ale jsem s tím smířený. Ani na to moc nemyslím, v hlavě mám EURO s jednadvacítkou.“
Láká vás?
„Jasně, s reprezentací jsem ještě na takhle velkém turnaji nehrál. Jsme blízko, máme jistou minimálně baráž. Ale dokud jsme ve hře o přímý postup, uděláme pro něj všechno.“
