Suchopárek: Na EURO chci silné týmy. Nabídka z ligy? Dneska bych řekl NE

Ustál turbulentní kvalifikaci, s týmem vykutal postup, který se v září zdál být ztracen. Jan Suchopárek udržel svou stoprocentní bilanci u mládežnických reprezentací, kde se cítí profesně nejlépe. Jaký vlastně je? Proč dává stěžejní zásluhy za postup útočníkovi Sejkovi? A který sport provozuje radši než fotbal? O tom všem vypráví v rozhovoru pro deník Sport a web iSport.cz.

Co dělá kouč těsně po úspěšné kvalifikaci a více než půl roku před šampionátem?
„Hodnotí barážové utkání a chystá program na delší období. Po losu se musí objet hotely, hřiště. Musíte už předběžně vědět program na červen. Dáváme i dohromady soustředění. V březnovém termínu chceme odehrát dvě přípravná utkání. Ideálně vyjet zase někam do tepla, takže Španělsko, Portugalsko. Řeší se i prémiový řád, rozpočet. Není toho málo.“

Netajíte se tím, že rád jíte, zpíváte. Prostě umíte slavit. Jak slavil Jan Suchopárek postup?
„Bylo to krátké. Hráče i členy a realizačního čekaly po zápase s Belgií pracovní povinnosti. Sedli jsme si v užším kruhu a probrali to, co jsme prožili a co nás čeká. Samozřejmě věřím, že v předvánoční době si najdeme čas na to, abychom se s různými lidmi sešli, popovídali si, něco pojedli a popili. U nás ve Družci, což je opravdu kamarádská obec, už menší posezení s klukama z ping pongu proběhlo. Měli jsme zasedání obecního zastupitelstva, vánoční mši, rozsvícení vánočního stromu.“

Počkejte, vy hrajete závodně stolní tenis?
„Tu nejnižší soutěž. Jak mi to jde? Přiměřeně. (úsměv) Hlavní je, že nás to baví. Já se nechlubím tím, že bych něco uměl. Vždycky je co zlepšovat. Ale jde o dobrý pocit a radost ze hry. Ať už vám to jde nebo ne. Partu máme skvělou. Proto to hrajeme.“

Pro soupeře musí být prestižní vás porazit.
„To nevím. Mám sto dvanáct kilo. Prestižní pro ně spíš musí být, aby se nebáli, že je porazí nějaký hroch. (úsměv) Dnes už hraju víc ping pong než fotbal. Po něm mě bolí tělo tři, čtyři dny a už nemám sílu a ani čas regenerovat.“

Přijdete mi jako klidnější, demokratičtější trenér. Jak vypadá vrchol vašeho vzteku?
„Někdy máte cílenou reakci na někoho, aby mužstvo zůstalo ve střehu. Musíte si to nechat projít hlavou. Ale občas v emocích házíte tužky anebo boucháte do tabulky. Taky se stane, že do ní bouchnete a ona na vás spadne. Najednou se vztek otupí a je to kontraproduktivní.“

To se vám stalo?
„Jo. Nebo hodíte tužkou po hráči, ona se odrazí od okna a trefí vás nazpátek. Jsou to veselé příhody, ale někdy se trefí docela dobře.“ (úsměv)

A z ničeho nic je z toho fraška.
„To je nejlepší, co může být…Z hororu se stane komedie a všichni máte radost…Určitě nejsem trenér, který by nezakřičel, i když hlas už nemám jako dřív. Když jsem začínal, zaplaťpánbůh jsem měl kolegy, kteří mě mírnili, když jsem se hráčům snažil na hřišti radit. Říkali mi, ať neblázním. Že než jim to vjede do hlavy, tak míč ztratí. Někdy jsou emoce na lavičce obrovské, ale efekt většinou nulový. V tomto jsme se poučili.“ 

Některé kritiky byly nekorektní

Kam nejčastěji chodíte na ligu? Na Spartu nebo do Edenu na Slavii, kde jste dlouho hrával?
„Spíš bych řekl do Mladé Boleslavi, do Teplic, do Liberce. Prostě tam, kde máme nejvíc hráčů pro širší kádr jednadvacítky. Ve Spartě a ve Slavii bohužel moc mladých kluků nehraje.“

Je bonusem, že se závěrečný turnaj uskuteční na sousedním Slovensku?
„Hlavně pro fanoušky je to výhoda. Možná i jazykově. Určitě je to přidaná hodnota. Moc se těším, na Slovensku mám mnoho známých, kamarádů a nádherné vzpomínky. Odehráli jsme tam ještě s československou reprezentací krásné zápasy. Když bude potřeba něco vyřídit, bude to jednodušší než třeba v Gruzii. Ale i tam jsme to zvládli. Věřím, že turnaj na Slovensku bude úspěšný. Že nás fanoušci přijedou podpořit a bude skvělá atmosféra.“

Když jste v září prohráli v Dánsku 0:5, co se pak dělo? Od té doby mužstvo neprohrálo a zvrátilo kvalifikaci ve svůj prospěch. Došlo k úpravě taktiky, mentálního nastavení?
„Po prvním poločase s nejlepším týmem ve skupině, jsme cítili, že to utkání můžeme zvládnout. Prohrávali jsme 0:1 a měli nějaké příležitosti. Jenže pak jsme dostali dva rychlé góly a hra se sesypala. Zápas nakonec vyzněl dost špatně. Ale nezdary, které vás potkají, a v minulosti jich bylo několik, mužstvo