Mezi třemi kandidáty na místo kouče reprezentace figuruje jeden, jenž se momentálně věnuje jiné práci. Přestože Jozef Chovanec netrénuje, patří údajně k velkým favoritům na pozici nástupce Karla Brücknera.
Dokážete se v těchto dnech soustředit na práci?
„Ano, jsem plně vytížen ve Spartě.“
Nerozptyluje vás, co se děje kolem volby reprezentačního trenéra, kterým se můžete stát i vy?
„Ne, tam je jasno. Absolvoval jsem první kola jednání, šlo o informativní schůzku. O tu funkci jsem projevil zájem. Ale jednání se konalo až po tom, co si promluvili pan Košťál (místopředseda ČMFS - pozn. red.) a pan Křetínský (šéf Sparty - pozn. red.). Já jsem vázán prací v klubu, proto pro mě bylo důležité, aby jednání probíhala naprosto otevřeně.“
Sledujete, jak se spekuluje o jméně nového trenéra, jak se veřejnost o problematice baví?
„Abych řekl pravdu, tak moc ne.“
Skutečně to nevnímáte?
„Vnímám, ale mám tolik práce, že se tím příliš nezabývám. Do hloubky to nesleduji.“
Ani ve volném čase nepřemýšlíte o tom, co byste udělal jako nový reprezentační trenér, a o jiných věcech s tou funkcí spojených?
„Ano, pokud jsem se i vyjádřil, že jsem o tu práci projevil zájem, tak je mou povinností o ní také přemýšlet.“
Vypadá to, že favoritem číslo jedna na místo reprezentačního trenéra je Němec Toppmöller. Nevadí vám, že jste se ocitl v roli toho, na kterého dojde, až pokud odmítne hlavní kandidát?
„Tak to není.“
A jak to tedy je?
„Podle mě stojí všichni adepti na stejné startovní čáře.“
Podle čeho tak soudíte?
„Podle rozhovorů s panem Košťálem. Tam nevidím, že by někdo měl výhodnější pozici.“
Láká vás hodně návrat k práci, kterou jste před sedmi lety ukončil?
„Pokud dostanete takovou nabídku, tak ta vás určitě zaujme. Musíte o tom přemýšlet a já o tom přemýšlím.“
Vracel byste se do známého prostředí, nebo se reprezentace za těch sedm let nějak výrazně změnila?
„Řekl bych, že národní tým znám. S trenéry jsem spolupracoval, i s Karlem Brücknerem jsme tehdy dost věcí konzultovali.“
A co hráči?
„Rosický, Polák nebo Jankulovski dostali poprvé šanci pode mnou. Většinu z reprezentantů dobře znám a oni znají mne. To se týká i těch mladších kluků, mám o nich přehled.“
O reprezentačním trenérovi rozhoduje výkonný výbor ČMFS. Ale máte třeba informace, jak by se tvářili hráči, kdybyste se stal koučem vy?
„Ale hráči nerozhodují o tom, kdo je bude trénovat.“
Jistě, to máte pravdu. Ale pokaždé se vyplatí vstupovat do mužstva, které trenéra zná a které hlavně zná jeho metody a zásady. Proto jsem se ptal, jestli tušíte jejich názory na to, co by asi říkali, kdybyste je měl vést vy...
„Názor jistě mají... Ale zopakuju, že hráč je hráč a musí každého trenéra respektovat. Proto tomu nedávám takovou váhu.“
Ozývají se hlasy, že by reprezentaci měl vést český trenér, přitom svaz jedná i s kouči ze zahraničí. Jaký na to máte názor?
„Myslím si, že v dnešní době už nezáleží na tom, kdo kde bydlí a kde pracuje. Pokud se stane trenérem národního mužstva cizinec, nevidím v tom problém.“
Ale tady se kromě Slováků žádný zahraniční trenér nijak neprosadil...
„Těžko soudit, když tady žádný nebyl.“
A co třeba Sundermann ve Spartě? Ten ve funkci vydržel jen pár měsíců a odešel.
„Tomu jsem šéfoval... V určitých fázích to bylo složité, ohledně jazyka a podobně. Ale domnívám se, že se v tomhle směru také dost změnila doba.“
Veřejnost se domnívá, že se volba reprezentačního trenéra dost vleče. Nemyslíte si, že se celý proces mohl zvládnout rychleji? Že by to věci jenom prospělo?
„Chápu, že to veřejnost zajímá, a dá se to i pochopit. Ale volba reprezentačního trenéra není vůbec jednoduchá záležitost. To by si měl každý uvědomit. A navíc se mi zdá, že mnohdy příliš levná kritika celé věci neprospívá...“
Prosím?
„Objevuje se hodně negativních názorů, například, že se nepracuje koncepčně. Ale tomu nevěřím. Za naším fotbalem vidím výsledky a ty potřebují právě koncepčnost. Dvacítka získala stříbrné medaile na mistrovství světa, reprezentace startuje na evropském šampionátu devatenáctek. Ale víc jsou slyšet negativní hlasy.“
To je asi věc názoru. Každopádně nový reprezentační trenér musí řešit generační výměnu týmu. Čeká podle vás nástupce Karla Brücknera hodně složité období?
„Ten, kdo se reprezentačním trenérem stane, se musí co nejrychleji seznámit s aktuálním stavem. A pak promluvit se všemi hráči, a to i s těmi, kteří oznámili konec v národním týmu.“
Myslíte tím zeptat se, jestli by třeba ještě náhodou nepokračovali?
„No, ne se zeptat. Ale komunikovat, třeba Honza Koller působil v reprezentaci dlouho.“
Takže byste ho vy osobně oslovil s tím, aby si ten konec třeba ještě rozmyslel?
„Já s ním nedávno mluvil, chtěli jsme ho do Sparty, ale on se rozhodl pro Samaru. A každý jeho krok by měl člověk respektovat.“
Dobrá, ale dovedete si představit, že by ještě Jan Koller v reprezentaci působil?
„To je otázka pro Honzu.“
Já vím, ale když už jste to téma nakousl, zajímá mě, jestli by podle vás měl Jan Koller stále pro reprezentaci přínos?
„Vydal prohlášení, že končí. Ale pokud bych se stal reprezentačním trenérem, určitě bych s Honzou promluvil.“
Bavíme se hypoteticky: Máte už představu, jaký byste sestavil realizační tým, kdybyste se stal reprezentačním trenérem?
„Ne, to je předčasné.“
Ale už asi máte něco v hlavě. Vždyť reprezentační trenér bude mít od jmenování do funkce vlastně jen měsíc do prvního zápasu, kdy se národní tým představí v srpnu ve Wembley...
„Tak určitě nad tím člověk přemýšlí, nosí i jména v hlavě. Ale zatím by bylo hodně neseriózní něco konkrétního oznamovat.“
Dobrá, prozradíte tedy aspoň, zda by se pod vámi změnil současný realizační tým nějak zásadně?
„Opět řeknu, že by se jednalo o nekorektní prohlášení, pokud bych teď něco naznačoval.“
V reprezentaci jste v minulosti působil, jenže od té doby už uplynula řada let a vy momentálně působíte ve funkci sportovního ředitele Sparty. Co říkáte tomu, že se objevují hlasy, že jste se dostal mezi kandidáty jenom díky svému jménu a nikoliv za trenérské zásluhy?
(usměje se) „Z rozhovoru s panem Košťálem jsem pochopil, že to nebylo kvůli jménu.“
Jaký konkrétní důvod uvedl, proč byste se měl stát trenérem právě vy?
„Nikdo neodkrývá karty, ani já to neudělám. Obsah rozhovoru zůstane mezi mnou a panem Košťálem.“
A nevnímáte jako určitý handicap v porovnání se dvěma dalšími kandidáty, že vy na rozdíl od nich momentálně netrénujete, že se věnujete jiné práci?
„Ne, určitě ne.“
Když jste reprezentaci jako trenér v listopadu 2001 opouštěl po neúspěchu v baráži o mistrovství světa, co jste si na své práci nejvíc vyčítal? V čem jste podle vás chyboval?
„Všechno jsem si vyhodnotil. My jsme si hodně věřili na baráž o mistrovství světa s Belgií a podle ní se hodnotila i celá má práce.“
No právě, jestli jste si něco vyčítal především v souvislosti s tou nepovedenou baráží...
„Možná jsme měli víc komunikovat s médii. (reprezentanti během baráže s novináři odmítali hovořit, aby se prý mohli soustředit na zápasy - pozn. red.) Myslím si, že to uzavření působilo negativně na veřejnost a nedokázali jsme se společně vyburcovat na ten domácí odvetný zápas s Belgií.“
K baráži o postup na světový šampionát v roce 2002 se váže jeden příběh. Stoper Tomáš Řepka nazval tehdejšího předsedu ČMFS Jana Obsta týpkem a tím skončila jeho kariéra v národním týmu. Řepka nyní působí ve Spartě, kde pracujete i vy. Pokud byste se stal reprezentačním trenérem, zkusil byste jej přemluvit k návratu do národního týmu?
„Po fotbalové stránce měl sezonu dobrou. Jenže tam už jsou věci dané a myslím si, že pokud by Tomáš dostal dotaz na reprezentaci, asi by odmítl. Možná se ale pletu.“
Jenže Řepka vlastně nedostal tu šanci, aby se k případné otázce návratu do reprezentace vyjádřil. A kdybyste ho oslovil vy, bývalý spoluhráč...
„Ne, ne, myslím, že bych to ani nedělal.“
Proč? Zmínil jste, že byste určitě minimálně ze slušnosti kontaktoval Jana Kollera, a Řepka je o rok mladší než on.
„Když jsem nastupoval k národnímu týmu po panu Uhrinovi, kontaktoval jsem Patrika Bergra, jenž předtím oznámil konec v reprezentaci. Nakonec jsme se domluvili a on pokračoval, jenže ta situace byla trochu jiná.“
V čem?
„Domnívám se, že Tomáš Řepka a reprezentace...“ (odmlčí se)
Že to je uzavřená kapitola?
(kývne hlavou) „Je, je.“
Ale všichni s obdivem mluví o jeho výkonnosti. Skutečně myslíte, že tam není šance?
„On patří mezi velmi kvalitní a zkušené stopery. Prošel si zahraničím, ale teď podle mě chce kariéru spojit už pouze se Spartou.“
Dobrá, zpátky k volbě reprezentačního trenéra. Vy nyní působíte jako sportovní ředitel Sparty. Naposledy jste trénoval v Rusku v Krasnodaru, v klubu, který se pohybuje na rozhraní první a druhé ligy. Předtím jste jako kouč pracoval v provinční Příbrami, s níž jste také nezaznamenal nějaké výrazné úspěchy. Říkáte si, že pokud byste se stal reprezentačním koučem, půjde také o vaše trenérské jméno?
„Ale vůbec! Mně se jedná o český fotbal, aby měl výsledky a držel se tam, kam patří.“
Ovšem určitě jste zaregistroval kritické hlasy, že byste neměl reprezentaci vést.
„Samozřejmě, ale já to neberu, že bych ve funkci kouče národního týmu měl něco dokazovat sobě nebo kritikům. Takový prostě nejsem. Kritici jsou a budou, ale to k takové funkci logicky patří.“
Co by měl mít nový reprezentační trenér jako nejbližší výkonnostní cíl?
„Postoupit na šampionát. Samozřejmě že se nejedná o snadný cíl, těžká skupina... Ale co je dneska ve fotbale jednoduché?“
Brzy bude volební valná hromada ČMFS. Může nový předseda nějak zásadně promluvit i do chodu reprezentace? Třeba přijde s novou filozofi í, bude chtít jiného kouče...
„Podle mě to spolu nesouvisí. Volba předsedy by neměla nijak zasahovat do práce nového trenéra. To jsou svým způsobem oddělené nádoby. Nebo lépe řečeno: Nový trenér by měl dostat určitý prostor na práci. Navíc doufám, že valná hromada nepřinese nějaké dramatické změny ve vedení svazu.“
Ale například Vlastimil Košťál prohlásil, že už nehodlá kandidovat. Jeho vliv je neoddiskutovatelný, takže určitá změna zcela jistě nastane...
„Ovšem to by nemělo mít přímou návaznost na reprezentaci. Aspoň tedy myslím z hlediska práce trenéra.“
Zklamalo by vás hodně, kdybyste se reprezentačním koučem nestal?
„To je realita, to je život. Obrovská pocta už je jen to, že jsem byl osloven.“
