Petr Čech vidí situaci jasně: pokud nastoupí Tomáš Rosický, automaticky si navlékne kapitánskou pásku. Záložník ovšem po dvouleté pauze, kdy se vyměnili dva trenéři, ani neví, zda kapitánem vůbec je. A kouč Ivan Hašek? Ten o vůdci týmu mlčí.
Chyběl dva roky. Za tu dobu nastalo dost změn. Reprezentace bez Tomáše Rosického odehrála evropský šampionát a část kvalifikace na mistrovství světa. U týmu se dokonce protočili dva trenéři a vedení českého fotbalu se zcela obměnilo.
![]() |
Pokud k jeho návratu do ostrého zápasu dojde, navlékne kapitánskou pásku? Anebo zůstane na ruce brankáře Petra Čecha? To jsou otázky, na něž zatím nebylo natvrdo odpovězeno.
„Já si myslím, že je situace jednoduchá. Jestliže Tomáš nastoupí od začátku, tak mužstvo povede jako kapitán on,“ má jasno Čech. „Jsem jeho zástupce, na tomhle se nic nezměnilo.“
Jenomže Rosický byl kapitánem ještě za trenéra Karla Brücknera. Pod Petrem Radou, Františkem Strakou ani Ivanem Haškem nehrál.
Pořád tedy zůstal kapitánem? „Tak to nevím,“ usmál se Rosický. „Vyměnili se tu trenéři, nemůžu vědět, jestli kapitánem jsem. Každopádně v tuhle chvíli je úplně jedno, kdo bude mít pásku. Myslím, že tým má v Petrovi Čechovi dobrého kapitána. Tohle není problém.“
Rosický ale zároveň upozornil, že svými slovy se kapitánství nezřekl. „Že nechci být kapitánem? Nic takového jsem neprohlásil. Role kapitána je pro každého velká čest.“
Hádanku mohl rozlousknout Ivan Hašek. Jenže tak neučinil. Na dotaz, kdo bude mít pásku, odpověděl: „V tuhle chvíli se o tohle nestaráme. Neřešíme to. Stále máme týden na to, abychom si veškeré záležitosti vyjasnili.“
Nepřímo tak uvedl, že Rosického start je stále nejistý. „Musíme ho vidět v tréninku,“ podotkl Hašek. I samotný hráč, byť se cítí fit, přiznal, že si potřebuje pár věcí vyzkoušet. „Hlavně rychlé sprinty a opakované sprinty,“ poznamenal.
Kouč Arsenalu Arséne Wenger z Rosického nominace nadšený nebyl, ale bránit mu v odletu do Prahy nemohl. Možná se modlí, aby jeho služby trenér Hašek nevyužil. A když už, tak aby se zase nezranil.
Žádný jiný kvalifikační zápas každopádně nebude pana Wengera v sobotu zajímat tolik jako Slovensko – Česko. A nejen jeho.