Problém Slavie v přestupové politice? Moc lidí, moc názorů. Nejpevnější most je ten nejkratší
KOMENTÁŘ RADKA ŠPRYŇARA | Ze sedmi letních posil není v základní sestavě napevno ukotvená ani jedna. Poslední transferové období nelze považovat z pohledu Slavie za úspěšné. Spíš naopak. Celkové vyznění není příliš překvapivé. Do přestupové politiky mluví v Edenu příliš mnoho lidí, potažmo úseků.
Klub nutně potřebuje procesy zjednodušit jako ve Spartě a Plzni. Ideálně se vrátit k modelu se silným sportovním ředitelem, který úzce spolupracuje s Jindřichem Trpišovským a zároveň mu dává oponenturu. Na tomto principu to v dřívějších letech nějakou dobu fungovalo.
Jeden letní příběh vypoví o fungování Slavie víc než strohý výčet posil, které na konci října nemají pevnou pozici na hřišti. V klubu převládl názor přivést alternaci na pozici pravého obránce či wingbeka. Nikoli proto, že by David Douděra nevyhovoval nárokům a hrál zle. Spíše naopak. V kabině byl však sám, neměl za sebe náhradu v případě zranění.
Deník Sport během jarní části referoval o určitém interesu o Martina Cedidlu z Jablonce, teprve třiadvacetiletého hráče, ovšem s osmiletou ligovou praxí. Líbil se údajně realizačnímu týmu, viděl v něm výrazný potenciál s možností uplatnění na více herních pozicích.
Jenže v klubu, a to v různých odděleních, postupem času převládl názor, že to je pro Slavii „málo“. Navíc co by na to řekli fanoušci, že… Před Ligou mistrů se žádají klenoty ze zahraničí. Proto se uskutečnil přestup Daiki Hašiokiho.
