Rozehnal o Ribérym: Nesmí mít svůj den
Už dnes, první den šampionátu, se do hry dostává jedna z jeho nejvýraznějších hvězd – zjizvený bojovník Franck Ribéry povede Francii do souboje s Uruguayí. A že její obránce nečeká lehká práce, na to upozorňuje český stoper David Rozehnal. Ten s francouzským expresem měřil síly v bundeslize i francouzské nejvyšší soutěži.
Franck Ribéry. Malý podsaditý sprinter s velkou jizvou na tváři budí ze sna nejednoho soupeře. „Když má svůj den, jeho kvalita je strašná. Když ho nemá, je to celkem normální hráč,“ hodnotí stoper Hamburku David Rozehnal.
V čem je podle vás Franck Ribéry nejsilnější?
„Velké jméno si udělal už v Marseille. Teď ho potvrzuje, i když celou sezonu byl střídavě zraněný a zdravý. Ale jakmile za Bayern nastoupil on a Robben, byl to pro každou obranu průšvih. V bundeslize i Lize mistrů. Jeho kvalita je strašná. Když jde jeden na jednoho a nikdo vás nezajistí, je to špatné. Pokud se na něj hraje zdvojeně nebo ještě lépe ztrojeně, je šance ho uhrát podobně jako Cristiana Ronalda.“
„To ne, dal nám gól. Celou dobu jsme ho zvládali, ale pak jim vyhrál zápas. Jeho nejsilnější vlastností je právě hra jeden na jednoho – vezme balon, peláší na bránu soupeře, je neuvěřitelně rychlý. Jakmile mu vyjde klička a on se rozeběhne, je to průšvih.“
Myslíte, že to je nejrychlejší hráč, proti jakému jste kdy hrál?
„Neřekl bych nejrychlejší, ale řadil bych ho k těm nejlepším. Je to výbušný typ, který získá balon a jeho první myšlenkou je soupeřova brána. Nerozmýšlí se, je o nápad dál. V tom je jeho ohromná síla. Když s ním jde rychlý obránce do sprintu, může mu stačit. Ale nesmí se proti němu rozběhnutému otáčet.“
A zdvojení je tedy účinná protizbraň?
„To je, na druhou stranu, on je hodně chytrý. Když vidí, že tudy cesta nevede, nahraje a hledá si prostor jinde. Mezi tři čtyři hráče zbytečně nechodí, v tom je taky jeho síla.“
Ribéry je velký bojovník. Jaké jsou osobní souboje s ním?
„Na to, jak je malý, je dost robustní. Měl jsem tu čest. (pousměje se) V jednom hlavičkovém souboji mi pěkně naložil, sice za to dostal žlutou kartu, ale nečekal jsem to. Někdy je i trochu zákeřný, nebojí se, chce, abychom o něm věděli. Neměl to jednoduché, vypracoval se, jde si za svým. Je to vidět mimo hřiště i na něm. Když má svůj den, je to hodně těžké. Na druhou stranu, zdá se mi, že je náladový. Někdy prostě den nemá.“
Zažil jste to i na vlastní kůži?
„Právě když jsme se s nimi utkali u nás doma, celý Bayern nehrál moc dobře, vyhráli jsme zaslouženě. U nich jsme se drželi až na jeden moment. Ten zápas jim vyhrál. U nás byl oproti tomu nevýrazný.“
Je v tom podle vás jeho největší slabina?
„Já myslím, že jeho slabina je v tom, že nejde daleko pro ostré slovo, i v Bayernu často trucoval. Chvíli nehrál... Myslím si, že je opravdu náladový.“
Vy jste se potkávali i ve francouzské lize, když šla jeho kariéra nahoru. Jaký byl v té době?
„Už tehdy, když jsme jeli do Marseille, mluvili jsme hodně o Ribérym. Ale kvůli různým okolnostem jsem proti němu i tam hrál jen dvakrát. Jednou nenastoupil, jednou k nám Marseille poslala béčko...“
Brali ho Francouzi už tehdy jako velkou naději pro reprezentaci?
„Tenkrát začal do národního týmu nakukovat. Už tehdy ale měl reprezentační formu, začal o sobě dávat vědět. Teď je to pro ně jedna z největších hvězd, hodně na něho spoléhají. Určitě doufají, že bude mít tu lepší formu a náladu. A já si opravdu myslím, že v reprezentaci jsou jeho výkony vyrovnanější.“