Pienaar: Chtěl prodávat drogy, teď vede JAR
Bafana Bafana jdou do boje. Domácí tým Jihoafrické republiky (reprezentace s možná nejzajímavější přezdívkou) dnes zahájí mistrovství světa duelem proti Mexiku. Kdo povede fotbalisty pořádající země? Jediná skutečná hvězda mužstva: záložník liverpoolského Evertonu Steven Pienaar.
Muž s copánky, jenž miluje prezidenta Nelsona Mandelu a je vyslancem jeho nadace, má velký sen: „Pokud Bafana Bafana uspěje, budeme národní hrdinové. Pak třeba jednou budu mít sochu hned vedle pana Mandely.“
K tomu je však cesta dlouhá a složitá. Stejně jako ta, kterou si prošel malý Steven.
S matkou a dvěma sourozenci bydlel ve Westbury, což je nechvalně známé předměstí Johannesburgu. „Když odbočíte z hlavní cesty, můžete se lehce dostat do potíží,“ popisuje. „Tehdy tam vládli drogoví dealeři. A my jsme k nim vzhlíželi, chtěli jsme být jako oni. Měli drahá auta, značkové oblečení…“
Již zmíněná hlavní ulice rozdělovala místní svět na část pro bílé a prostor pro černé. „Dnes už se ale můžete zabydlet kdekoli,“ vykládá Pienaar.
Ač vyrůstal v nepříliš vábném prostředí, do problémů nikdy nezapadl. Kdo za to mohl? Především tvrdá matčina výchova. „Škola pro nás byla na prvním místě. Máma nás vychovávala sama. Bydleli jsme v malém bytě, jeden pokoj měla ona a druhý já s bratrem a sestrou.“
A pak také fotbal. „Hrál jsem na ulici a pak si mě všiml jeden skaut,“ vzpomíná. Steven začal navštěvovat fotbalovou školu a opravdu mu to šlo k duhu, již v šestnácti letech byl poprvé nominován do reprezentačního výběru dospělých. „Řekl mi to ředitel ve škole, myslel jsem si, že si ze mě utahuje,“ vzpomíná.
„V zahraničí to není jednoduché. Musíte se vzdát věcí, na které jste zvyklý,“ popisuje. „Jde hlavně o moje blízké, o město, které mám rád. Jenže tohle jsem vždycky chtěl, tak se s tím musím smířit.“
Teď je však zpět doma, ve své zemi, která pořádá šampionát. „Musíme dokázat, že nejsme na turnaji jen do počtu. Jen kvůli tomu, že je u nás,“ burcuje Pienaar.
Povede se to Bafana Bafana? Svět o tom dost pochybuje…
