Dosavadní utrápená představení v kvalifikaci o mistrovství světa v roce 2018 vcelku věrohodně odrážejí situaci v norské reprezentaci, která bude v pátek soupeřem českého týmu. Norsko nezažívá dobré období. Pere se s přechodem od svého starého jednoduchého herního stylu k modernímu kombinačnímu pojetí. V zemi sílí hlasy, že by měl být trenér Per-Mathias Högmo odvolán.
V roce 1993 se Norsko vyšplhalo na druhé místo žebříčku FIFA za Brazílii, v roce 1998 hrálo na mistrovství světa osmifinále, na EURO 2000 porazilo Španělsko. Na tohle ale severská země, páteční soupeř české reprezentace, jen vzpomíná. Právě EURO 2000 bylo posledním velkým turnajem, na který se Norové kvalifikovali, a návrat doby, kdy měli celosvětový respekt, je v dáli.
I když současný trenér norské reprezentace Per-Mathias Högmo, který tým přebral v září 2013, úspěchy slíbil. Dokonce hovořil o tom, že by s Norskem chtěl získat medaili na mistrovství světa v Rusku, čímž na sebe vytvořil velký tlak. „Naši hráči potřebují být nemilosrdní. Pokud se chceme dostat na mistrovství Evropy 2016 a chceme být schopní být do třetího místa na šampionátu v Rusku, musíme být mnohem lepší, než jsme. Ale každý den na tom pracujeme,“ prohlásil Högmo v roce 2014.
Realita je jiná. Jak známo, na letošním EURO ve Francii Norsko chybělo. V baráži vypadlo s Maďarskem. „Prohráli jsme oba zápasy kvůli špatné taktice a koučování. To je fakt,“ řekl deníku Sportu norský novinář Kjetil Flygind z deníku Aftenposten.
Mnoho lidí v zemi je už trochu unaveno tím, že Högmo barví vše kolem týmu růžověji, než ve skutečnosti je. Elegantní kouč, který v roce 2000 dovedl ženskou reprezentaci k zlatu na olympiádě, má nyní na kahánku. „Mnoho expertů v médiích si myslí, že by měl být po zápase s Českem odvolán,“ vykreslil trenérovu nahnutou pozici Flygind.

Mužstvo se potýká se změnou stylu
Norsko má zatím v kvalifikační skupině tři body, které získalo za upocenou výhru 4:1 nad San Marinem (vítězný gól dalo v 77. minutě). Předtím prohrálo s Německem a v Ázerbájdžánu.
Problémů obklopuje norskou reprezentaci víc. Pryč je generace z devadesátých let a začátku tisíciletí, kterou tvořili hráči jako Tore André Flo, Erik Mykland nebo Ronny Johnsen.
„Teď je tu zhruba čtyřicet hráčů, kteří jsou víceméně na stejné úrovni. Nejsou tu hvězdy, jež by národní tým zvedly. V devadesátých letech bylo v reprezentaci mnoho hráčů, kteří byli kapitáni ve svých klubech. To byla generace lídrů, tvrdě pracujících a skromných kluků,“ popsal Flygind.
Osu současného týmu tvoří spolehlivý brankář Rune Jarstein z Herty Berlín, defenzivní opora Haavard Nordtveit z West Hamu nebo kapitán týmu a rovněž spoluhráč Vladimíra Daridy z Herty Per Ciljan Skjelbred, jenž však podává v berlínském klubu o poznání lepší výkony než v reprezentaci. Vepředu se pak Norové spoléhají na Joshuu Kinga, útočníka anglického Bournemouthu.
Celý tým se potýká se změnou herního stylu. V minulosti se Norsko prezentovalo jednoduchou hrou, která zahrnovala především dlouhé míče, podstupování soubojů, skvělou disciplínu v obraně. Teď se tato skandinávská země snaží jít s dobou, chce hrát dominantně, držet míč, hrát v tempu, rychlosti, technicky. Změna není jednoduchá a ještě nějakou dobu bude trvat.
Jistou naději dává současná jednadvacítka, která se novým požadavkům přizpůsobuje a nyní bude hrát proti Srbsku baráž o EURO v příštím roce v Polsku. V ní je i sedmnáctiletý záložník Martin Ödegaard, talent, jehož už v roce 2015 za nemalého povyku koupil Real Madrid. On by mohl být symbolem nového Norska, k tomu však bude třeba ještě mnoho práce, potu a úsilí.

