Jakub Plaskura
19. listopadu 2022 • 04:40

Národnostní škatulata na MS v Kataru: Odkud jsou tatínek s maminkou?

Vstoupit do diskuse
0
Video se připravuje ...
TOP VIDEA
Je nedotknutelnost Třince pryč? Dynamo a Spartu táhnou schovaní lídři. Překvapí Litvínov?
Spor o Kováče: kouč budoucnosti a opravdová trefa, nebo jen bublina?
VŠECHNA VIDEA ZDE

Tatínek z Kuvajtu, maminka z Irska, děda Belgičan, který poznal babičku na dovolené v Egyptě? Zdá se to jako obrovský kočkopes, jímž se nemůže ve svém životopise chlubit jen tak někdo. Píše se však rok 2022, svoboda pohybu, takřka neomezené možnosti cestování a moře pracovních příležitostí v zahraničí. V posledních letech také výrazné přesuny uprchlíků za lepším životem z válkou zmítaných destinací. Je spousta důvodů, proč v dnešní době řada lidí žije v zahraničí. Říká se, že fotbal je obrazem společnosti. Pojďme se podívat na zoubek mnohým národnostním škatulatům v rámci jednotlivých soupisek na MS v Kataru.



Kdo platí mezi účastníky MS za fotbalové velikány? Francie, Anglie, Belgie, Španělsko, Portugalsko, Nizozemsko, Brazílie nebo Argentina? Snad kromě jihoamerických gigantů mají tyto země jedno společné. V dávných dobách se jednalo o koloniální velmoci. Není s podivem, že teď po několika staletích z této skutečnosti dané země těží i ve sportovním světě, protože je reprezentují ti, jejichž předkové se narodili stovky kilometrů dál. 

A co USA, Kanada, Německo či Švýcarsko? Země velmi populární pro život mnohých menšin a obecné lákadlo v podobě kvalitního živobytí. V následujícím výčtu se pamatuje na hráče, kteří se narodili v jiné zemi než v té, kterou reprezentují, případně odjinud pocházejí jejich rodiče.

Je galský kouhout skutečně galský?

Byla by Francie posledním mistrem světa bez „zahraničních posil”? Platila by třeba Belgie za černého koně turnaje? A dostaly by se na MS například reprezentace USA, Kanady nebo Švýcarska? Odpovědi se nacházejí někde mezi nebem a zemí. Fakt je ale ten, že bez hráčů s kořeny odjinud, by mnoho reprezentací vypadalo úplně jinak.

Francouzský kouč Didier Deschamps kupříkladu zařadil do konečné nominace hned 14 hráčů, kteří se narodili mimo Francii, případně odjinud pocházejí jejich rodiče. Číslo by bylo jednoznačně vyšší, kdybychom zohlednili rodovou linii ještě dál do minulosti. I tak jsou ale v nominaci kupříkladu držitel Zlatého míče Karim Benzema (Alžírsko), Kylian Mbappé (Kamerun, Alžírsko), Eduardo Camavinga (Angola, DR Kongo), Ibrahima Konaté (Mali), Raphaël Varane (Martinik), Jules Koundé (Benin) a řada dalších.

Kylian Mbappé má rovněž kořeny i jinde než ve FranciiFoto Reuters

Švýcarsko či USA? Opravdu mezinárodní výběry

Kádr pro světový šampionát by měl čítat 26 jmen. Alespoň polovinu hráčů jiného původu povolali trenér USA Gregg Berhalter a jeho švýcarský protějšek Murat Yakin. Jedná se o vskutku rozmanité partičky. Nikdo se tomu už ale nediví. Spojené státy americké pořád platí za zemi, kde se větší oblibě těší spíše basketbal, baseball či americký fotbal. Soccer, jak v zámoří jinak našemu evropskému fotbalu neřeknou, si však usurpuje stále výraznější prostor.

A kdoví, třeba hráči jako Jesús Ferreira (Kolumbie), DeAndre Yedlin (Lotyšsko), Timothy Weah (Libérie, Jamajka) či Yunus Musah (Ghana) v americkém dresu rozkvetou a přihlásí se svými výkony o lepší angažmá. 

Švýcarsko platí za otevřený stát s vysokou životní úrovní a neutrální politikou. Tam hledejme důvody, proč trenér Yakin povolal tolik hráčů, kterým koluje v žilách i jiná než švýcarská krev. A číslo „krajánků” mohlo být ještě výraznější, kdyby z různých důvodů nezůstali doma Yvon Mvogo, Kevin Mbabu a Jordan Lotomba. I bez nich je švýcarská směsice v Kataru velmi interesantní.

Na trávník totiž mohou pod Helvétským křížem vyběhnout Ruben Vargas (Dominikánská republika), Haris Seferovič (Bosna a Hercegovina), Ricardo Rodriguez (Chile, Španělsko), Djibril Sow (Senegal), Granit Xhaka (Kosovo) či Breel Embolo (Kamerun).

Švýcar Ruben Vargas má blízko k Dominikánské republiceFoto Pavel Mazáč / Sport

Na druhé straně barikády asijská a jihoamerická stopa

Obecně platí, že příliš zahraničních posil nevyužívají reprezentace amerického kontinentu od Mexika na jih. Právě Mexiko si v Kataru vystačí s vlastními zdroji. Výjimkou je jen útočník Rogelio Funes Mori (Argentina).

Podobně je na tom třeba Írán. Potomkům Perské říše „kazí” reputaci jen Saman Ghoddos (Švédsko).

Cizince nepotřebují hojně využívat ani v Brazílii či Argentině, kde je hráčská základna obrovská, i když do argentinské reprezentace se třeba pro MS v Kataru dostal Juan Foyth (Polsko). Kořeny u našich severovýchodních sousedů evidujeme po dědečkovi také u Paula Dybaly, ale to by byl zase jiný příběh.

Národní tým, který do Kataru bere skutečně ryze domácí hráče, to je Jižní Korea s elitním útočníkem Tottenhamu Heung-min Sonem. V nominaci bychom nenašli jediného hráče, který se nenarodil v jižnější z obou Korejí.

Juan Foyth (Argentina) by se jistě Polsku hodilFoto Reuters

Bratři proti sobě

Pamatujete na případ Jeroma a Kevina-Prince Boatengových? Oba reprezentovali jiné země. Jerome se vydal německou cestou, naopak Kevin-Prince zůstal věrný Ghaně. Potkat se na MS mohli dokonce dvakrát, v letech 2010 a 2014. Po osmi letech napíše světový šampionát nový příběh.

V hlavní roli budou sourozenci Iňaki a Nico Williamsovi. Oba mají rodiče z Ghany, ale vyrůstali ve Španělsku, kde momentálně i působí v baskickém Bilbau. Iňaki bude v Kataru reprezentovat Ghanu, tedy zemi svých rodičů. Nico se poněkud nečekaně dostal do nabité soupisky Španělska. Možná na vzájemný souboj ani nedojde. Ten by mohl přijít až ve čtvrtfinále. Bratři se ale špičkují už nyní. „Snad to tak dopadne. A Ghana ve čtvrtfinále vyhraje,“ řekl Iňaki. „To se teprve uvidí. Ale rozhodně si po utkání vyměníme dresy,“ dodal mladší Nico.

Bratři Nico (Španělsko) a Iňaki (Ghana) WilliamsoviFoto Reuters

To jsou naši kluci! Jen hrají za jinou zemi...

V Česku to tolik neznáme, ale když se před lety hovořilo o tom, že by teoreticky Martina Sáblíková mohla reprezentovat jiný stát kvůli špatným podmínkám pro rychlobruslení v tuzemsku, byl z toho poprask. V české kotlině se podobné přesuny směrem ven za lepším nenosí.

V Kataru bude mít několik zemí spoustu fotbalových vyslanců, má to ale malý háček. Oni budou kopat za někoho jiného.

Typickým příkladem je Surinam. Malý stát na severu Jižní Ameriky při pobřeží Atlantského oceánu není sportovně nikterak výrazný. Přesto koluje surinamská krev v žilách Virgila van Dijka, Stevena Bergwijna, Tyrella Malacii, Denzela Dumfriese, Xaviho Simonse (všichni Nizozemsko) a Sergiňa Desta (USA). S takovou tlupou by i Surinam dokázal něco uhrát, co říkáte?

Podobný osud má třeba Jamajka. Jen sprinteři? Kdeže! Tento karibský ráj by klidně mohli reprezentovat Raheem Sterling, Kyle Walker, Callum Wilson (všichni Anglie), Junior Hoilett, Cyle Larin (oba Kanada), Sean Johnson a Timothy Weah (oba USA).

Solidní základnu by postavila taky Nigérie, která poněkud překvapivě v Kataru chybí, ale stopu bude mít i tak výraznou. Nigerijské kořeny nezapřou Bukayo Saka (Anglie), Noah Okafor, Manuel Akanji (oba Švýcarsko), Jamal Musiala, Karim Adeyemi (oba Německo), Sam Adekugbe a Iké Ugbo (oba Kanada).

Sergiňo Dest (USA) měl na výběr i Nizozemsko a SurinamFoto Reuters

Češi v cizině, cizinci v Česku

Česká republika přece jen patří jednoznačně ke konzervativnějším zemím v ohledu reprezentace cizinců. Fotbalová moderna se však nevyhnula ani naší domovské stanici. Skvěle reprezentoval v nedávné minulosti Theodor Gebre Selassie (Etiopie), jenž po návratu z Německa stále kope za Slovan Liberec. Do reprezentace nemá nadobro dveře zavřené ani Stefan Simič, jehož rodina má chorvatsko-bosenské kořeny.

I Česko však dalo jednomu evropskému státu poměrně významného reprezentanta. Víte? Nyní je mu 41 let a je rodákem z Města Albrechtice. Za svou novou zemi odehrál 57 mezinárodních utkání. To je slušná porce, ne? Jde o řeckého beka Loukase Vyntru. Dříve se jmenoval Lukáš Vydra a v mládí se přestěhoval se svou řeckou maminkou pod horu Olymp. Na klubové úrovni kopal za Panathinaikos či Levante.

Co se týče českých kořenů, tak se v nedávné minulosti s možností reprezentovat skloňovalo i jméno německého útočníka Davieho Selkeho, jehož původ je český. A ještě poslední a trochu exotická story, ale o momentálně opavského útočníka Jakuba Yunise usilovala reprezentace Iráku díky původu tatínka. Propletenců je holt i v české kotlině celkem dost.

Řecký reprezentant Loukas Vyntra. Ačkoliv po narození v Městu Albrechtice slyšel na jméno Lukáš VydraFoto Profimedia.cz

Vstoupit do diskuse
0

EURO 2024 v Německu

Program EURO 2024 Los EURO 2024 Vstupenky na ME ve fotbale Kvalifikace na EURO 2024

Mistrovství Evropy ve fotbale 2024 se koná od 14. června do 14. července v Německu. Turnaje se zúčastní 24 týmů. Česká fotbalová reprezentace se představí ve skupině F proti Portugalsku, Turecku a vítězi baráže C.

Fotbal dnes * Evropská liga * Slavia - AC Milán v TV * Liverpool - Sparta v TV

Aktuální zápasy
Články odjinud


Články odjinud