Video se připravuje ...
Chorvatsko žije po čtyřech letech opětovně fotbalový sen. V kurzu jsou zejména Dominik Livakovič nebo Luka Modrič. Penalty by se ve čtvrtfinále proti Brazílii ale vůbec nekonaly nebýt muže, na kterého by si málokdo vsadil. Bruno Petkovič prožil v prodloužení díky vyrovnávací brance nepopsatelnou euforii, jež nakonec byla podtržena chorvatským postupem. „Ten gól mi předpověděl táta,“ hlásil po zápase.
Trenér Chorvatů Zlatko Dalič namíchal svým svěřencům lektvar pevné defenzivy a nebojácnosti namixovaný se skvělými individuálními výkony. Výsledek? Postup do semifinále MS v Kataru na úkor největšího favorita turnaje.
„Ukázali jsme všechny vlastnosti, které zdobí Chorvaty - hrdost, odvahu, sebevědomí. Dali jsme do toho všechno, jsme bojovníci, kteří nasbírali za ty roky i velké zkušenosti. Tohle vítězství věnujeme všem lidem v Chorvatsku i těm na stadionu, kteří nás podporovali celé utkání. Ještě nekončíme, nikdo nás nesmí podceňovat,“ dodal Dalič a měl jistě na mysli i skutečnost, že Chorvaté zvládli čtyři penaltové rozstřely ze čtyř na dvou posledních světových šampionátech.
Možná vypadl nejlíbivější tým šampionátu, ale vyhrál fotbalový pragmatismus. Vždyť účel světí prostředky. Kanárci si snad mysleli, že se postup upeče sám, ale brazilská trouba se ne a ne rozehřát na maximum.
Petkovič přišel na hřiště až v 72. minutě, jenže v základní hrací době gól nepadl, ale v prodloužení to přišlo. Po hezké kombinaci se gólově prosadil ten nejpovolanější. Neymar 77. gólem v národním týmu vyrovnal rekord Pelého. V povodí Amazonky se tančilo a oslavovalo, jenže Chorvaté se nevzdali.
Běžely poslední desítky sekund prodloužení a kostkovanou hru směrem dopředu spíše řídily zbrklost a náhoda. A pak se zablesklo. Po přihrávce Oršiče se ve 117. minutě opřel do míče na hranici vápna Petkovič a rozvlnil síť. Jednalo se o první a jedinou střelu na bránu Chorvatů v zápase. Zároveň to byla i premiérová trefa samotného hráče na mundialu. Od té chvíle se zápas řídil balkánskými rytmy.
„Málem jsem vyskočil z kůže. Je to nejcennější gól v mém životě! Můj otec Jakov vždycky říká, že dám gól. Řekl mi to i tentokrát, asi ho začnu více poslouchat. Byli jsme v křeči, ale ukázali jsme víru a charakter, teď už se může stát všechno,“ řekl pro chorvatský tisk Petkovič.
Pochází z malého městečka Metkovič na jihu Chorvatska. Tam také začínal s fotbalem jako žáček a přes další menší klub Neretvu se ve třinácti dostal do akademie Dinama Záhřeb, kde se potkal se spoluhráčem z reprezentace Mateem Kovačičem.
Jenže zatímco Kovačičova hvězda stoupala a v životopise má dneska takové klubové zastávky jako Inter Milán, Real Madrid nebo Chelsea, Petkovič se vlastně nikde na první dobrou nechytil a ani v mládeži slovutného Dinama se mu nevedlo dle představ.
Po dvou letech se pakoval a přes několik dalších regionálních klubů se dostal do italské Catanie. Na Sicílii jeho potenciálu uvěřili. I když to je možná silné slovo. Během tří let se potkal v týmu i s Jaroslavem Plašilem, který v Itálii krátce hostoval, ale sám Petkovič se tam nikdy neprosadil. Následovaly štace, které nikdy nebyly úplně al dente – Varese, Reggiana, Entella, Trapani, Bologna a Hellas Verona. Nikde 28letý útočník nevydržel déle než necelou sezonu.
V Boloně zase sdílel kabinu s Ladislavem Krejčím starším. Chorvatova bilance v „červeném městě“ však působila smutně, 21 startů a 0 gólů.
Po sedmi letech si Petkovič řekl dost a vrátil se do Chorvatska, čímž se jeho život změnil o sto osmdesát stupňů. Sáhlo po něm Dinamo Záhřeb, což do jisté míry překvapilo. Nepatřil k top talentům své generace a v zahraničí to taky žádná sláva nebyla.
V Chorvatsku ale začal prodávat svůj důraz a buldočí zarputilost a v Záhřebu uplatnili opci na přestup. Kruh se po téměř dekádě uzavřel. Z Petkoviče se postupně stal útočník, na kterém Ante Čačič a jeho předchůdci na trenérské židli Dinama staví.
Štěstí se na Petkoviče usmálo i v soukromém životě. Nedlouho po návratu do vlasti jej pozvali do televizní talkshow, kterou moderovala někdejší modelka Iva Šaričová. A dnes? Už spolu mají ročního syna Adriana. Šaričová zároveň podporuje svého milého i přímo v Kataru.
Velký transfer už na Petkoviče asi nečeká, ale díky angažmá v Záhřebu a životnímu gólu proti Brazílii se z poněkud nedoceněného kluka stal muž, na jehož um budou na Jadranu vzpomínat příští generace.
Související články
