Česko na mistrovství světa ve fotbale? Pořád platí, že samostatná reprezentace se mezi elitu probojovala jen jednou. Výjimečná generace s Nedvědem, Kollerem, Poborským a dalšími se dostala na šampionát do Německa v roce 2006. Účast na mundialu zapsala i velká jména minulosti. Ať už mužstvo kolem Pláničky, Puče či Nejedlého (1934), tým s Masopustem a Maškem (1962) nebo parta kolem Haška, Bílka a Skuhravého (1990). Ale kteří Češi si na MS nikdy nezahráli? Vybrali jsme šest hráčů s výbornými kariérami, kterým ovšem zůstal fotbalový svátek zapovězen…
Josef Bican
post: útočník
kariéra v A týmu: 1938-1949
zápasy: 16 (1366 minut)
góly: 18Hned na úvod trochu výjimka. Bican, rodák z Vídně, si na šampionátu zahrál, jenže nikoliv za tuzemské barvy. Na šampionátu v roce 1934 reprezentoval Rakousko, vstřelil i gól. O čtyři roky později už chtěl hrát za vlast svých rodičů. Rakousko, které Hitler v březnu 1938 připojil k Německu, koneckonců ani fakticky neexistovalo. A Československo věřilo, že stříbrný tým z Itálie bude s fantastickým střelcem ještě silnější. Jenže úředníci mu nové občanství nestihli dát včas. Dostal ho až dva dny po skončení turnaje, na kterém mužstvo trenéra Jozefa Meissnera ve čtvrtfinále nestačilo na Brazílii.
Václav Daněk
post: útočník
kariéra v A týmu: 1982-1991
zápasy: 22 (1384 minut)
góly: 9Se 196 góly je pátým nejlepším členem Klubu ligových kanonýrů, za reprezentaci ale stihl „jen“ 22 zápasů. Blízko měl na mundial v roce 1990, do nominace se ovšem nakonec nedostal. „Trenér Vengloš stále nad mou účastí váhal, přestože jsem pomalu bojoval o nejlepšího střelce Evropy,“ říkal později. Důležitou roli tehdy sehrál i comeback emigrantů Luboše Kubíka i Iva Knoflíčka, o jejichž návratu do mužstva hlasovali sami hráči. „Dodneška si cením přístupu Vaška Daňka, Karla Kuly či Luďka Mikloška. Sami nevěděli, zda se do finální nominace dostanou, byli na hraně, přesto k nám byli rovní jako kamarádi. Hlasovali pro naše setrvání,“ vzpomínal Kubík v rozhovoru pro iSport Premium. I proto se Daněk mezi vyvolené nevešel a o úspěšnou jízdu do čtvrtfinále přišel.
Horst Siegl
post: útočník
kariéra v A týmu: 1992-1998
zápasy: 23 (1241 minut)
góly: 7Na domácí scéně neměl dlouho konkurenci, ale na reprezentační úrovni mu velké zápasy unikaly. O mistrovství světa si zahrál dvakrát, významnější roli v národním týmu dostal až při pokusu o účast ve Francii v roce 1998. Odehrál tři zápasy - dvakrát naskočil na hřiště jen ze střídačky, přednost dostali René Wagner nebo Pavel Kuka. Siegl dal v kvalifikaci o MS gól jen Slovensku při výhře 3:0. Mimochodem, nestartoval ani na mistrovství Evropy. Dušan Uhrin starší ho nevzal na stříbrné EURO 1996 v Anglii. V té době totiž hrál v Německu a za Kaiserslautern si v 17 zápasech připsal jediný gól. Jinak ve Spartě dlouhodobě válel.
Pavel Kuka
post: útočník
kariéra v A týmu: 1990-2001
zápasy: 87 (5801 minut)
góly: 29Má za sebou bezpochyby úspěšnou reprezentační kariéru. Vždyť historicky je devátým hráčem s nejvíce starty za národní tým, za téměř jedenáct let jich nashromáždil 87. Dvakrát si zahrál na mistrovství Evropy, v Anglii v roce 1996 dal při cestě do finále jeden gól (proti Rusku 3:3). Jenže na světový šampionát se parta kolem Miroslava Kadlece a dalších nikdy neprobojovala.
Vladimír Šmicer
post: záložník
kariéra v A týmu: 1993-2005
zápasy: 81 (5352 minut)
Góly: 27Dočkal se až na třetí pokus. Po bronzovém EURO 2004 v Portugalsku pomohl Česku i k dalšímu výraznému milníku. Někdejší záložník Liverpoolu byl u postupu na světový šampionát v Německu v roce 2006 a v kvalifikaci sehrál zásadní roli. Trefil se i v baráži proti Norsku. Bez jakýchkoliv pochybností by se dostal i do nominace na závěrečný turnaj. Jenže... V únoru si poranil podkolenní šlachu a na začátku června se definitivně rozhodl: „Nejedu.“ Bylo to emotivní, došlo i na slzy. Tradiční štístko tentokrát mělo smůlu. Spoluhráčům Šmicer fandil jen z tribuny, národní dres už pak neoblékl.
Patrik Berger
post: záložník
kariéra v A týmu: 1993-2001
zápasy: 44 (2970 minut)
góly: 18Šikovný záložník pomohl národnímu týmu na EURO 1996 šesti kvalifikačními góly. Ve finále turnaje proti Německu pak proměnil penaltu, Češi čtvrthodiny sahali po senzačním triumfu. Od té doby ale Bergerovo reprezentační působení už mělo jen sestupnou tendenci. Postup na MS do Francie byl daleko, na EURO 2000 přišel o úvodní dva klíčové zápasy kvůli zbytečnému vyloučení ze souboje s Faerskými Ostrovy. Poté stihl už jen pár utkání a na jaře 2002 v trochu rozpačité atmosféře ukončil reprezentační kariéru. Teprve v osmadvaceti letech. „Neměl jsem na výběr. Osmkrát mi operovali pravé koleno,“ líčil později pro server bezfrazi.cz, že hlavním důvodem byly zdravotní problémy. EURO v Portugalsku i MS v Německu už sledoval jen na dálku.
Související články
Související články
