Od toho momentu uplynulo dnes na den přesně 20 let. Francie dva roky po titulu světových šampionů ovládla v roce 2000 i EURO. Zlato jí vystřelil v prodloužení finále David Trézéguet. Rodák z Rouenu svou trefou nejen že přepsal fotbalovou historii, ale také si pěkně zavařil ve svém budoucím působišti Juventusu. Země galského kohouta totiž skolila v boji o zlato díky němu Itálii.
Po domácím triumfu na mistrovství světa v roce 1998 měla před sebou na startu nového tisíciletí Francie další milník. Chtěla uspět i na EURO, a to se jí povedlo. Jako první v historii navázala na světové zlato tím evropským.
Tým trenéra Rogera Lemerra nejprve v základní skupině, přezdívané skupina smrti, vybojoval postup z druhého místa za domácím Nizozemskem, které ho porazilo 3:2. Zdolal ale českou reprezentaci, která obhajovala stříbro z roku 1996, ale tentokrát se do vyřazovacích bojů šampionátu neprobojovala a i Dánsko.
V play off byla Francie doslova šťastným týmem. Ve čtvrtfinále přežila Raúlovu penaltu v závěru utkání a mohla slavit postup přes Španělsko (2:1). V semifinále s Portugalskem prohrávala, ale dokázala srovnat. Tři minuty před koncem prodloužení pak nařídil sudí Günter Benkö, i po konzultaci se Slovákem Igorem Šramkou, penaltu, když Sylvain Wiltord nastřelil ruku Abela Xaviera. Z ní přišel zlatý gól Zinedina Zidana.
Ani finále se nevyvíjelo dle francouzských představ. Italové drželi vedení a už jen sekundy je dělily od zlata. Jenže ve čtvrté minutě nastavení vyrovnal Wiltord. V prodloužení pak přišly chvíle střídajícího Davida Trézégueta. Ten na sebe nejprve upozornil soubojem s brankářem Francescem Toldem, jehož zasáhl kopačkou do obličeje. V 103. minutě se ale ukázal v zářivém světle. Z první se na vápně opřel do zpětné přihrávky Roberta Pirése a vystřelil Francii zlato.
„Byl to výjimečný a krásný gól. Co je ale nejdůležitější, rozhodl o výhře našeho týmu. Navíc určitým způsobem přepsal historii,“ reagoval Trézéguet na to, že Les Bleus jako první vyhráli po sobě mistrovství světa i Evropy.
„To, co jsem pak cítil, není snadné vyjádřit. Bylo to něco strašně silného, fantastického. Čas plyne, ale tenhle gól je mi neustále připomínán. Cítím obrovskou hrdost,“ uvedl dnes 42letý bývalý útočník pro francefootball.fr.
Svou zlatou trefou si ale i tak trochu zavařil. „Týden před finále jsem podepsal smlouvu s Juventusem. Po tom gólu to tam pro mě nebylo úplně snadné. Ale postupem času jsem si tam dokázal získat respekt a napsat pro Juventus další důležitý příbeh,“ zavzpomínal.
