Geniální střídání a zapomenuté zlato. Hrdina OH 1980 dělá správce kurtů | iSport.cz
Martin Mls
2. srpna 2020 • 04:30

Geniální střídání a zapomenuté zlato. Hrdina OH 1980 dělá správce kurtů

Autor: Martin Mls
Vstoupit do diskuse
1
TOP VIDEA
S vysokými očekáváními počítám, chceme fanouškům udělat radost, říká Krejčí
Škoda v top společnosti! Vstoupil do klubu ligových kanonýrů. Jak to oslavil?
VŠECHNA VIDEA ZDE

Olympijské finále v Antverpách 1920: pachuť z rozhodčího, odchod ze hřiště a diskvalifikace. Olympijské finále v Tokiu 1964: těsná porážka s Maďarskem. Olympijské finále v Moskvě 1980: konečně! Fotbalové Československo si na třetí pokus vychutnalo radost z nejcennějšího sportovního zlata. Byly to prazvláštní Hry ovlivněné politikou, západní svět v čele s USA je bojkotoval.



Fotbalový romantik Ladislav Vízek se po zeleném jevišti ploužil. Kvůli nakopnutému žebru ho bolel každý nádech a v jednom kuse mával k lavičce, zoufale potřeboval vystřídat.

„Vydrž!“ slyšel od trenéra Františka Havránka.

Zamyšlený kouč v modré teplákovce necelých dvacet minut před koncem olympijského finále očima přejel náhradníky a ukázal na brněnského útočníka Jindřicha Svobodu. Bylo to jedno z nejgeniálnějších střídání v dějinách československého fotbalu, dnes od něj uplyne čtyřicet let.

Blonďatý kudrnáč podobný francouzskému komikovi Pierru Richardovi ani ne po čtyřech minutách na place nadvakrát poslal míč za záda východoněmeckého gólmana, setrvačností dopelášil za brankovou čáru a radostně poskakoval. Poprchávalo, pro Svobodu a spol. to byl zlatý déšť.

„Je to strašně dlouhá doba, na světě se změnila spousta věcí, ale stejně si pamatuju úplně všechno. Každý detail,“ usmívá se Verner Lička, jeden ze zlatých hrdinů.

Hokejisté mají svoje Nagano, fotbalisté Moskvu 1980. Oba památné triumfy dělí osmnáct let – a logicky i rozdílné kulisy. Havránkovy chlapce doma nevítalo natřískané Staroměstské náměstí a za historický triumf dostali symbolické prémie. Lička si je uložil do spořitelny, Svoboda vyrazil do Tuzexu pro vzácnou barevnou televizi, Vízek koupil frajerského červeného renaulta a bohém Jan Berger stihl velkou část roztočit cestou z audience u prezidenta Gustáva Husáka.

Byla to vážně zvláštní doba. Olympijský karneval v Moskvě vynechalo šestašedesát zemí včetně Spojených států či západního Německa, byl to protest proti sovětské invazi do Afghánistánu. „My to neřešili, zajímal nás jen fotbal,“ vypráví Lička, jenž musel s parťáky na cestě za zlatem přejít přes celý tehdejší východní blok i pestrou skupinu s Kuvajtem, Kolumbií a Nigérií. Povedlo se to i díky pevné obraně, která za šest zápasů inkasovala jen jednou.

Dost věcí zůstává pikantních i po letech. Nebo vás snad nepřekvapuje, že na první sraz dva roky před olympiádou dorazilo do slovenského Komárna jen osm hráčů? A všichni museli jet po vlastní ose… Zvláštní byla i časová souslednost mistrovství Evropy s olympiádou, oba turnaje během měsíce a půl zvládlo šest borců. „Vůbec mi to nevadilo, naopak! Komu se poštěstí v jednom roce uhrát bronz na EURO a olympijské zlato?“ pyšně poví Vízek.

Olympijská medaile z Moskvy
Olympijská medaile z Moskvy

Po kariéře se z něj stal vyhledávaný fotbalový glosátor, jehož názory si můžete číst i ve Sportu, a finálový střelec Svoboda dělá v Brně správce tenisových kurtů. Bohužel už nežije záložník Zdeněk Šreiner ani kapitán zlaté party Luděk Macela, jenž zemřel před čtyřmi lety. I na něj s hřejivou nostalgií v hlase vzpomíná kumpán Vízek: „Byl to moc fajn šéf.“

Co si ještě vybaví? Jak v tehdejším Leningradě, kde turnaj začínal, během bílých nocí spal s polštářem na hlavě. Jak v přepychové olympijské vesnici zaťatou pěstičkou hecoval legendárního kubánského boxera Teófila Stevensona. Nebo jak vtipálek Lička na balkoně imitoval namyšleného Hitlera: „Pánové, celý svět bude náš!“

Byl, aspoň na chvíli. Od té doby český fotbal na olympijskou medaili nedosáhl. Velkým úspěchem je pro Čechy už jen účast, přičemž ta poslední je stará dvacet let (Sydney 2000). „Olympijský výbor nás pořád někam zve, je to příjemné,“ říká Lička vděčně. „Nezapomnělo se, ani po čtyřiceti letech.“

ZLATÝ TÝM

Brankáři
Jaroslav Netolička, Stanislav Seman
Obránci
František Kunzo, Luděk Macela, Josef Mazura, Libor Radimec, Zdeněk Rygel, Rostislav Václavíček
Záložníci
Jan Berger, Petr Němec, Oldřich Rott, Zdeněk Šreiner, František Štambachr
Útočníci
Verner Lička, Lubomír Pokluda, Jindřich Svoboda, Ladislav Vízek

 

CESTA TURNAJEM

Skupina

ČSSR–Kolumbie 3:0

ČSSR–Nigérie 1:1

ČSSR–Kuvajt 0:0

Čtvrtfinále ČSSR–Kuba 3:0
Semifinále ČSSR–Jugoslávie 2:0
Finále ČSSR–NDR 1:0

Vstoupit do diskuse
1
Skupina A
Články odjinud


Články odjinud