Přesně po měsíci si konečně zahrál zápas. Zase v reprezentaci. V FC Turín bojuje mladý český obránce David Zima tvrdě a zatím neúspěšně o flek v sestavě. Panice nepropadá, myšlenky na hostování se mu v hlavě nerojí. V přátelském utkání proti Kuvajtu (7:0) v defenzivě moc práce neměl, často si mohl zaútočit. Navíc se ukázal doma v Olomouci. „Byl jsem rád, že jsem viděl některé kamarády,“ cenil si po návratu na Hanou, kde vyrostl.
V Itálii se definitivně zabydlel, minulý týden si reprezentační obránce David Zima vyřídil internet. „To byla poslední věc, teď už se můžu soustředit jen na fotbal,“ culil se jednadvacetiletý stoper. Vydřít si místo v sestavě FC Turín ale nebude sranda, slavnou Serii A si zatím zahrál jen třikrát. „V klubu je velká kvalita,“ zůstal v klidu olomoucký odchovanec.
Jeden ze tří zápasů, do nichž jste v italské lize zasáhl, bylo derby proti Juventusu. Jaké bylo?
„Jsem typ hráče, který tohle moc neprožívá. Bral jsem to jako každý normální zápas. Přirovnal bych to k Arsenalu, proti kterému jsme hráli se Slavií. Kvalita hráčů byla obrovská, ale daly se uhrát nějaké body. Nebylo to jednoznačné utkání (FC Turín prohrál 0:1).“
Jinak ale na šanci musíte čekat.
„Je to náročné, ale v klubu je velká kvalita. Jsem tam nový a v Itálii to tak u defenzivních hráčů bývá, že potřebují získat taktické návyky.“
Cítíte na sobě, že po taktické stránce děláte pokroky?
„Určitě. Je to trošku náročnější, zodpovědnost je daleko větší, jelikož hrajeme po celém hřišti jeden na jednoho. Soupeř vás prostě nesmí přehrát.“
Probíráte svou pozici s trenérem Ivanem Juričem?
„Momentálně ne. On počítá se všemi. Může se stát, že někdo vypadne, chce mít vždycky náhradu. Bere nás jako celek, všechny hráče dohromady, nedělí to na základní sestavu a lavičku.“
O případném hostování v zimním přestupovém období zatím nepřemýšlíte?
„Určitě ne. Teď nemá cenu myslet do budoucna. Musím jít zápas od zápasu, může se stát cokoliv. Někdo může vypadnout ze sestavy a já se do ní můžu dostat. Je to fotbal.“
Jak vám jde studium italštiny?
„V pohodě, jsem spokojený. Lekce mám třikrát až čtyřikrát do týdne. Zatím umím základy, ale když potřebuju, tak se domluvím. Slova nějak spatlám dohromady. Myslím, že se jakžtakž učím dobře.“
Zabydlený v Turíně už jste?
„Ano. První dva měsíce byly náročné, zařizoval jsem bydlení, vybavení do bytu a vše okolo. Ale minulý týden jsem si vyřídil internet, to byla poslední věc, teď už se můžu soustředit jen na fotbal.“
Osobně jste asi kvitoval, že jste si mohl zahrát proti Kuvajtu, navíc doma v Olomouci. Jak jste si přátelské utkání užil?
„Normálně. Byl jsem rád, že jsem viděl některé kamarády, které jsem od léta neviděl. Z tohoto důvodu jsem si to užil nejvíc.“
Kolik jste měl na zápase rodinných příslušníků a kamarádů?
„Dvanáct, o kterých vím. Mohli jich být víc, ale to nevím, protože těm jsem lístky nezařizoval.“
Atmosféra se vám líbila?
„Jo, cítil jsem podporu. Ani jsem nepředpokládal, že přijde tolik lidí (5367). Čekal jsem návštěvu okolo tří tisíc. Bylo pěkné vidět, že severní tribunu lidé po dlouhé době trochu zaplnili.“
Bylo utkání proti Kuvajtu dobrou přípravou na poslední duel kvalifikace o mistrovství světa s Estonskem?
„Myslím, že ano. Každý zápas je dobrý, dostanete se do zápasového tempa, i když soupeř nedosahoval vysokých kvalit. Vyzkoušeli jsme si souhru, některé akce, útočnou a obrannou fázi.“
Budete v základní sestavě i proti Estonsku?
„Tohle neřeším. Jsem rád, že jsem mohl po měsíci hrát. Budu makat na tréninku a uvidíme.“
|
Salernitana 4:0 (doma, 90 minut) Benátky 1:1 (venku, 11 minut) Juventus 0:1 (doma, 90 minut) |
