Zlato na mistrovství Evropy 1976. Bronz na kontinentálním šampionátu 1980. A za dva roky mundial ve Španělsku. Jenže do světa Čechoslováci díru bohužel neudělali... Věčná škoda, že po šokující remíze 1:1 s Kuvajtem, prohře 0:2 s Anglií a patu 1:1 s Francií tým Jozefa Vengloše skončil už ve skupině. Přesto jména velkých plejerů jako Antonína Panenky, Mariána Masného, Zdeňka Nehody nebo Ladislava Vízka budí úctu a evokují pestré vzpomínky. Právě posledně jmenovaná legenda se pro server iSport.cz probírá kádrem a vypráví o tom, kdo byl diskžokej mužstva, kdo československý N´Golo Kanté nebo koho život poslal na ulici. Tradičně živě a poutavě, proto odpusťte nějaké to nespisovné slůvko. Vízek, dnes fotbalový glosátor deníku Sport a serveru iSport při tom nevynechá ani sebe – a nešetří se.
Zdeněk Hruška
brankář / Bohemians Praha / 28 let
Bilance na MS: 1 zápas/1 inkasovaný gól
„Na mistrovství světa jel jako jednička, ale zkazil to hned v prvním zápase s Kuvajtem, kdy nechytil ve větru balon. Ten gól ho tak rozhodil, že už se pak do brány nedostal. O brankářích se říká, že to jsou gumy, blázni, ale on byl na gólmana až moc hodnej. Byl jinej, ale fajnovej, strašně veselej kluk. Měl charakter. Šel rád na pivko, do party ideální kluk. Měl to dost těžký v Bohemce, kde byl trenér Tomáš Pospíchal, ten neměl rád, když mu odjížděl na nároďák. Takže čím byl lepší a víc chytal v reprezentaci, tím to měl v Bohemce horší a Pospíchal ho nahradil Vláďou Borovičkou. Pospíchal to měl v hlavě takhle divně nastavené, myslím, že to Zdeňkovi dost ublížilo. V jiném mužstvu by z něho byl daleko větší kápo, sebevědomí a předpoklady na to být lídrem měl.“
Stanislav Seman
brankář / Lokomotiva Košice / 30 let
Bilance na MS: 1 zápas/1 inkasovaný gól
„Málo známej, zakřiknutej, spíš tichej – tedy alespoň v naší partě. Na východě v Košicích byl možná jiný. Byl takový Hruškův opak. Můžu říct, že když jsme byli na srazech, tak jsem s ním téměř vůbec nemluvil, nikdo o něm moc nevěděl, party se stranil. Ale byl bezproblémovej, to je bez diskuze. Charakterově v pořádku, gólmansky taky. Chytat uměl, to jsme věděli, jenže to musel v nároďáku každej. Na jedničku to nebylo, i když v té době byla o dobré brankáře nouze. Ale byl to poctivej chalan ze Slovenska.“
Karel Stromšík
brankář / Dukla Praha / 24 let
Bilance na MS: 2 zápasy/1 inkasovaný gól
„Znali jsme se z Dukly. Karel byl takovej divnej, nečitelnej človíček. Trpěl dlouhý roky za jedničkou Jardou Netoličkou. Těžce se s tím smiřoval, na tréninku makal, ale cítili jsme, že to mezi nimi není úplně v pořádku. Myslím, že když se s Netoličkou rozcvičovali, střílel to z malého vápna do šibenice, aby si na míč nesáhl. Makal, byl opravdu dobrej, ale myslím, že Netoličkových kvalit nedosahoval. Mám pocit, že udělal proti Francouzům ve Španělsku chybu při vyběhnutí, podepsal se pod gól. Tohle neměl, hrál špatně nohama – to byl jeho handicap. Ale měl postřeh a byl mrštnej. Jako Netolička musel počkat, až skončí Ivo Viktor, Karel to měl stejné s Netoličkou. Když z Dukly odešel, byli jsme s ním spokojení. Čím víc chytal, tím byl lepší. Stala se z něho velmi stabilní, výborná jednička. Bylo to i tím, že vlastně neměl pořádnou dvojku, konkurenci nesnášel…“
Čeští fotbalisté v exotice: Němec, Karoch, Stromšík, Caha zkusil ÍránVideo se připravuje ...Jozef Barmoš
obránce / Inter Bratislava / 28 let
Bilance na MS: 3 zápasy/0 gólů
„Takovej opičák s rukama na zemi... Toho mi připomínal. Bohužel jsem ho na hřišti poznal z tý stránky, že na mě hrál dvakrát osobní obranu. A můžu vám říct, že byl dotěrnej, nepříjemnej. Ne, že by byl jako Ivan Hašek, který vás nenechal vůbec hrát, ale strašně špatně se přes něho přecházelo. Myslím, že těžce nesl, že mě musel na hřišti odrovnávat, tedy po fotbalové stránce. A můžu říct, že byl velice spolehlivej. Na útočení moc nebyl, ale co se týče obranný fáze, fakt neuvěřitelnej, nepostradatelnej. Pilíř obrany. A my jsme věděli, že ať hrál levého nebo pravého beka, bude to zatemovaný. Povahově ho vůbec neznám, v nároďáku se vždycky držel spoluhráče z Interu Jurkemika, byli to takoví bratříci, chodili furt spolu, takže se do diskuze mezi nás Pražáky nedostal. Zdál se mi jako hodnej, tichej kluk.“
Jan Fiala
obránce / Dukla Praha / 26 let
Bilance na MS: 3 zápasy/0 gólů
„Pozor, proslul tím, že vůbec nefauloval. Hrál a odebíral balony nebo je vypichoval naprosto čistě. Nemusel do protihráčů zajíždět, byl výborný pozičně a četl hru. Byl to fotbalovej typ obránce. Pamatuju si, jak jsme v roce 1982 nastoupili proti Argentině v Mar del Plata. A Honza měl hlídat osobně Maradonu. Šli jsme na rozcvičku, Argentinci byli na druhé půlce a bez Diega. Říkáme si, že asi nehraje, když vtom se otevřely dveře a objevil se venku. Dělal nožičky, došel až ke středovému kruhu, kde si míč dal za hlavu, vyhodil do vzduchu, napálil ho – a lidi se mohli zbláznit. Honza zezelenal, ale Maradona si pak proti němu nekopl. Jestli na něho udělal jeden faul, je to moc.
Honza nejdřív hrával na beku, pak šel do středu obrany. Řekl bych, že jeho slabinou byla hra hlavou, ale nohama to uměl parádně. Strašně mu pomohlo, že každej trénink, když jsme hráli starý proti mladým, šel do útoku. A jak se říká: útočníci umí bránit, obránci neumějí útočit... Dopředu jsme ho postavili i v přátelácích. Věděl, jak útočníci dělají kličky, měl všechno přečtený. A těžil i z toho, že byl poměrně rychlej, nabral rychlost od prvního metru. Byl taková vosa nepříjemná. Jsem rád, že nastupoval se mnou za Duklu, jako protihráče bych ho nechtěl. Neskutečný člověk, kamarádský, rovný, charakter. A i když byl reprezentační kapitán, takový tichý, jako lídr se neprojevoval. Chvilku jsem měl pásku já, ale přišel za mnou trenér Masopust, že nejsem straník. Honza ano, tak ji dostal on. Do strany ho ale nacpali, nesl to nelibě, i když nedokázal říct ne. A pak na angažmá ve Francii koukal a vadilo mu, jak musel soudruhům platit.“
Ladislav Jurkemik
obránce / Inter Bratislava / 29 let
Bilance na MS: 2 zápasy/0 gólů
„Tu historku musím říct. Snad poprvé v životě. Koukali jsme se na záznam našeho utkání, já si ustlal dole pod stolem a on, dvojče Barmoše, seděl na židli, nevěděl o mně. Povídali si, a když viděli, jak jsem dal gól, najednou slyším, jak mě Jurkemik pomlouvá: 'Podívej se, náš nejslabší hráč náš, a dá gól, je nejslavnější...' To mě strašně dlouho mrzelo, ale neřekl jsem mu to. Neměl jsem tyhle typy moc rád a mám pocit, že on mě taky nějak moc neuznával. Byl takovej ostrej, až zlej, možná trošku jakoby zákeřnej, až jsme se ho na hřišti báli. Kapitán Interu, vůdce, ale tvrdá a nepříjemná ruka, alespoň pro mě. Zaplaťpánbůh, že to nebyl spoluhráč a že jsem ho zažil jen chvíli. Ale musím uznat jeho střely, ty byly...“
Libor Radimec
obránce / Baník Ostrava / 32 let
Bilance na MS: 2 zápasy/0 gólů
„První z ostravské kliky, která fungovala výborně na hřišti i mimo ně. Parťák, fajnovej kluk, s Ostraváky jsme drželi. Výbornej i jako fotbalista, dodneška jsem neviděl stopera, který by dostal nebo odebral balon a vyvezl ho jako on až za půlku. Měl úžasný klamání tělem, jak se to před ním rozestoupilo, šel do přečíslení a udělal vepředu takovou rotyku... Byla to obrovská pomoc, ze které těžili hlavně v Baníku, moc dobře věděli, co umí. V nároďáku si až zas tak moc nedovoloval. Veselej kluk do party, fajny srdcař. Uměl se zasmát, i když sám nic nevymýšlel, jen se culil.“
Jozef Kukučka
obránce / Plastika Nitra / 25 let
Bilance na MS: 1 zápas/0 gólů
„V nároďáku se objevil na chvíli. Na mistrovství světa ve Španělsku nastoupil proti Kuvajtu, měl smůlu, že jsme dostali gól, i když to šlo za brankářem. Neřekl bych, že hrál hůř než Barmoš. V každém případě pak ze sestavy vypadl. Byl to kluk, o kterém jsme vůbec nevěděli. Ani jsme si ho nevšimli, nepřitahoval pozornost. Na srazu na nás působil dojmem, jako kdyby si myslel, že je tam vlastně omylem nebo jak. A přitom jel na šampionát ve Španělsku. To byl vrchol jeho kariéry, myslím, že na to bude do smrti vzpomínat.“
Rostislav Vojáček
obránce / Baník Ostrava / 33 let
Bilance na MS: 2 zápasy/0 gólů
„Rosťa byl na hřišti úplnej opak Libora Radimce. S balonem neuměl vůbec nic, měl úděsnou kopací techniku – ale ty jeho hlavičky a jak uměl dorážet hráče! Chtěl být zlý muž a to se mu dařilo, každý se ho bál. Souboje, to bylo jeho. Byl opravdu jedním z nejtvrdších hráčů, co jsem zažil, mydlil to. Jeho heslo bylo: 'Co leží, to neběží.' Železňák, neuhnul. Přitom v jádru skvělej kluk, taková měkkota. Jak se na hřišti dokázal povahově změnit, to bylo neuvěřitelný. Ale kdyby měl jít na penaltu... Jednou to už hrozilo, v zápase o třetí místo na mistrovství Evropy 1980 s Italy v Neapoli došlo na penaltový rozstřel. Stále nebylo rozhodnuto a už se to blížilo k Vojáčkovi. Říkali jsme mu: 'Rosťo, běž a udělej skluz nebo to tref hlavou...' Nakonec Netolička poslední penaltu před tím chytil a on jít nemusel, tím pádem máme bronz. Rosťa by ji třeba dal taky, ale musel by zavřít oči...“
Jan Berger
záložník / Sparta Praha / 27 let
Bilance na MS: 2 zápasy/0 gólů
„Jeden z nejlepších hráčů té doby, musím před ním smeknout klobouk. Bohužel mu chutnalo pivečko, to bylo jeho. I když kdo ví, jestli by bez něho byl lepší. Měl o něho zájem Real, škoda, že tam nemohl jít. Uplatnil by se i v Madridu. Byl to nedoceněný hráč. Takový náš N´Golo Kanté.
V záloze odvedl hrozně moc práce, byl tam strašně důležitej. Takového pracanta jsem nezažil, obejít ho bylo absolutně nemožný, míče odebíral čistě. Když jsem běžel proti němu, radši jsem dal balon vedle, přihrával, protože jsem věděl, že přes něho nepřejdu. Rostl i fotbalově, trenér Vejvoda ho u nás v Dukle naučil střílet, vím, že měl speciální tréninky střelby. A najednou pálil a byl nebezpečnej. Nebyl moc technickej, ale měl takovou zvláštní trhavou kličku na jednu stranu.
Jinak to byl klukovskej rošťák, takovej uličník, ale dobrosrdečnej. Když vykládal, smáli jsme. Začátky měl těžký, držel tátovi v hospodě u stolu harmoniku, trošku se to s ním táhlo, a když byl ve Spartě, šel na léčení. Musím říct, že je to snad jedinej vyléčenej fotbalista. Dělá malíře pokojů a je nejlepší. Jaký byl na hřišti, takový je na štaflích, nesleze z nich. Ne že by úplně zanevřel na fotbal, ale je trochu zapšklý, zvláštní povaha. Ale já ho mám za fajnového člověka.“
Přemysl Bičovský
záložník / Bohemians Praha / 32 let
Bilance na MS: 2 zápasy/0 gólů
„Motorka. Jezdil po celém hřišti: zprava, zleva, jedno vápno, druhé vápno. Ten toho naběhal! To byla kvanta kilometrů, jestli já jich měl za zápas šest, tak on dvakrát tolik. Byl to pracant za Tondu Panenku, říkalo se, že bránil za dva, i za něho. Měl styl trochu jako Honza Berger – a k tomu koncovku. Vždyť je členem Klubu ligových kanonýrů, dal sto třicet gólů, což je neuvěřitelný. Takže nesmírně pracovitej, a ještě k tomu gólovej hráč, což nikdo nechápeme, protože měl nohy tak nějak dokřiva a neuměl kličky, hlavičky. Tak mi řekněte, jak je to možný?! Proto říkám: nedoceněný hráč. Já ho dokonce řadím daleko před Panenku, musím to říct. Kdo fotbalu v té době rozuměl, říkal: 'Hele, bez Bičovského by to nebyl on.'
Přitom byl mlčenlivý, pokorný, neskutečně nenápadný. Vím, že se to bere podle popularity, ale když se nad tím takhle zamyslím, tak byl nejlepším hráčem Bohemky on. A kolikrát to tvrdili i další kluci. Pro mě byl nenahraditelnej, nejúžasnější fotbalista, každý mužstvo by ho chtělo. Měl předpoklady k tomu, aby trénoval, očekával jsem, že se vydá na tuhle dráhu. Už za hráčské kariéry bylo vidět, jak o fotbale přemýšlí, i na hřišti byl inteligentní. Anticipace, předvídání, to byla jeho velká přednost.“
Pavel Chaloupka
záložník / Bohemians Praha / 23 let
Bilance na MS: 1 zápas/0 gólů
„Takový nezbedný číslo, rošťáček. Jako by všechno bral na lehkou váhu. Byl trochu neukázněnej, jako by furt proti něčemu protestoval. Ale ne před trenéry, mezi námi. Byl fajn a takový zůstal dodnes, občas mi zavolá. Pořád z něho cítím, že je to přímý, čestný kluk, co by vás nepodrazil. Měl skvělé náběhy do šestnáctky a neskutečnou, neuvěřitelnou hlavu, i když měl maximálně metr osmdesát. Velký fotbalista to nebyl, nepouštěl se do větších věcí. Balon moc ztratit nemohl, protože ho hned dával ostatním, běžel do vápna – a bum! Když jsme hráli proti Bohemce, furt to svištělo do šestnáctky na něj zleva od Standy Levého a zprava od Franty Jakubce. Velmi potřebnej hráč, pro Bohemku nepostradatelnej. Měla to dobře složený. A on, jak si hru zjednodušil, to dotáhl až do nároďáku. Klobouk dolů.“
Antonín Panenka
záložník / Bohemians Praha / 34 let
Bilance na MS: 2 zápasy/2 góly
„Mozart. Umělec. Když na tom byl ještě pohybově dobře, doběhl si pro míč a dával úžasný pasy. Těžil z nich – a taky z toho, že uměl vymýšlet mimořádný, impozantní věci. Měl střelu, když dal gól, byl to věšák, samá šibenice. Dával nejkrásnější góly, co mohly být v lize k vidění, ty jeho trestňáky... Měl neuvěřitelnou kopací techniku a byl chytrý, musel být miláčkem publika. Když jsme s ním hráli za starou gardu, až to přeháněl. Neuměl dát balon z jedničky, prostě ho musel pohladit, zastavit si ho. A samozřejmě vymyslel dloubák. Kdyby ho na mistrovství Evropy v roce 1976 nedal, tak je zavřenej ještě dneska. Pak ho chtěl kopat pořád, říkal jsem mu: 'Tondo, už nejsi v Bělehradě...' Až později, kdy vám pohyb odejde, bylo víc vidět, že neměl kličku, hlavu, nebyl tvrdej. Ale byl to úžasnej hračička, v tom jsme si byli podobní.
Nechtěl být velitel. Byl naprosto kamarádskej typ, rovňák nad rovňáky. I dneska je to bomba se s ním sejít. Je to radost. Hrajeme spolu hodně golf a vůbec se nezměnil. I když na něho kluci třeba trochu žárlí a já svým způsobem malinko taky, ale tím, jaký to byl frajer, si získal srdce nás všech. Je to úžasnej člověk. Připomíná mi ho Honza Koller, ten se taky nezměnil, nepoznali jste na něm, že je hvězda. Ani na Tondovi ne, na nic si nehrál. Lidi ho milují, protože je pořád stejný. Toho si na něm strašně cením.“
Panenka o ME 1976: Jsem rád, že to v lidech stále žijeVideo se připravuje ...František Štambachr
záložník / Dukla Praha / 29 let
Bilance na MS: 1 zápas/0 gólů
„Štambi byl nesmírně zodpovědný kluk na levý záloze. Nebyl střelec, i když dal gól, který si pamatuji víc než mých sto. Někdo mu to na Teheľném poli připravil, on se rozeběhl, ukopl mu to i s nohou a Francouzům to z nějakých pětačtyřiceti metrů poslal do brány. To byla rána! Pro něho gól století. Jeho devizou byly běhavost, neutuchající bojovnost, poctivost a práce pro mužstvo. Když jsme hráli spolu, vyhledával mě, balon dával těm, co to s ním uměli. Ale když si křikl, utekl po levý straně a hodil centr do vápna, to bylo něco. Musím říct, že se mi s ním hrálo úžasně. Na jedné straně jsem měl Rotta, na druhé jeho, byly to včeličky. Pro trenéry byl hodnej, bezproblémovej kluk z Moravy. Nehrnul se do první řady, ale byl hlavně v Dukle taky jedním z nenahraditelných hráčů, se kterými jsem měl možnost nastupovat.“
Ján Kozák
útočník / Dukla Praha / 28 let
Bilance na MS: 0 zápasů/0 gólů
„Ukazuje se, jaký byl, protože nás Čehúny začal na Slovensku pomlouvat. Takže asi byl zlej už tehdy, kdy říkal něco jiného. Každý nemůže být dobrák... Fotbalista neskutečnej. Dirigent zálohy, dobrá postava. Akorát nebyl trošku srovnanej v hlavě, když jsme najednou ti špatní. Kolikrát jsme si říkali: 'Ty nám nadáváš, a přitom jsi byl u nás v Dukle, když ses stal Fotbalistou roku.' Ale byl jedním z mála hráčů, kteří se v Dukle okamžitě chytli v základní sestavě. Platil za tahouna. Těžkej válec.“
Tomáš Kříž
útočník / Dukla Praha / 23 let
Bilance na MS: 2 zápasy/0 gólů
„Náš diskžokej. Snad chtěl víc hrát muziku než fotbal. Takový náš hipísák, frajírek, Pražáček. Povím k tomu jednu historku: Když jsme byli na zahraničním zájezdu, řeklo se, aby si všichni nekupovali velký kazeťáky, protože je nepřevezeme přes hranici. Ať si je koupí třeba jeden dva hráči a další na příštím výjezdu. A on si hned přitáhl do autobusu hi-fi bednu. No hrozný! Samozřejmě jsme byli všichni naštvaný, že ji provezl, a my se všichni báli. Měl přezdívku Jethro, podle té skupiny Jethro Tull. Muzika pro něho byla všecko. Jednou mu zápas kolidoval s nějakým koncertem a on dal přednost jemu. Vyprdnul se na ligový utkání a dostal trest.
Dlouhý roky strávil v Dukle na lavičce náhradníků za Mirkem Gajdůškem, nedostával příležitost. Byli jsme tam Nehoda, Gajdůšek a já. Neměl šanci. Přitom Tomáš měl obrovský předpoklady: rychlost, kličku, střelu, hlavičku, všechno. Brousil levou lajnu a centroval výborný balony, měl i střelu. Do středu se nestahoval, tam jeho místo nebylo. Neřekl bych, že promarnil obrovský talent, ale on ho snad promarnit chtěl, vyprchal v jeho hlavě. V tu dobu nějak neřešil, jestli hraje, nebo ne. Říkal mi: 'Mně je to jedno...' Teď ho znám z jiné stránky, na Duklu pravidelně chodí, má ji rád. Vidím, že je to srdcař.“
Petr Janečka
útočník / Zbrojovka Brno / 25 let
Bilance na MS: 3 zápasy/0 gólů
„Nejrychlejší kluk, kterého jsme kdy měli. Jakou on měl akceleraci! Malej tank. Nebo spíš raketa. Prorážel obrany, každýmu utekl, všechny předběhl. Hodně z toho těžil. Pamatuju si, jak jsme byli ve Vysokých Tatrách, po měsíci jsme sjeli dolů do normálního vzduchu – a jemu nohy kmitaly tak, že jsme je ani neviděli. Prostě motorka. Uhlídat ho? Byl jako ryba, vysmeknul se. Ve dvaaosmdesátém dal v přáteláku gól Brazilcům, vyrovnal na 1:1. Do kombinace nebyl, ale časem byl čím dál víc fotbalovější. Kdo chtěl mít na hrotě překvapení, dal tam Janečku. Když jste mu dali balon, zaměstnal celou obranu.
Byl to můj konkurent, a kdyby býval víc dbal na životosprávu, možná by tenhle dravec dostával přednost a já bych nekopal. Svůj fotbalový život si ale bohužel pošlapal. Kouří, pije. Vedle Tomáše Kříže druhý hráč, který měl být úplně někde jinde. Je z něho bezdomovec, jezdí načerno do Prahy a vymetá popelnice. Někdy mě navštíví v Kozlovně, dostane oběd, pivo, dřív jsem mu sehnal i práci. Jenže peníze jsou rychle pryč. Je to k pláči, když si vzpomenu, jaký byl fotbalista. Je mi to strašně líto...“
Marián Masný
útočník / Slovan Bratislava / 32 let
Bilance na MS: 2 zápasy/0 gólů
„V reprezentaci můj sok, dlouho mě na hřiště nepustil. Když vidím, jak dnes uděláte kličku, a jste v nároďáku... Šlo mu to s balonem, byl technicky vybavený, dával góly. Byl na hřišti vidět, uměl toho hodně. Po celou dobu si držel velice stabilní výkonnost, nikdy nezklamal, takže i když jsem mu dupal na záda a v lize byl lepší, trenér ho nemohl vyndat. A mě dal třeba jen na pár minut. Ale nebral jsem to špatně, věděl jsem, že je přede mnou pan Fotbalista. Až jednou, před zápasem se Švédskem, to už jsem ťukal na bránu základní sestavy, si mě Jozef Vengloš vzal v hotelu Internacionál stranou: 'Láďo, přišel tvůj den.' Už mě musel postavit – a pak jsem na to místo zase nikoho nepustil já.
Byl tichý, nebyl moc slyšet. Měl takový hlubší hlas. Jel si to svoje, což se pak asi ukázalo i později. I on byl bezdomovec, ale na Slovanu se o něho postarali, vždyť je to taky jejich legenda. A nejen jejich, i nároďáku. Dribling, kličky, to bylo jeho. Velký fotbalista, takhle na něho budu vzpomínat.“
Zdeněk Nehoda
útočník / Dukla Praha / 30 let
Bilance na MS: 3 zápasy/0 gólů
„Gólostroj. Jiný hráč než Masný, šestnáctkový. Naučil se přijímat balony, jak stál zády k bráně, dostal spoustu ran. Ale uměl si obránce chytit, a byly na něho tisíce faulů. Uměl to, protihráči se rozčilovali, že fauloval i Zdeněk. Vždycky to ale bylo písknutý pro něho a my jsme z toho kolem šestnáctky těžili. Kdybychom v Dukle měli Tondu Panenku, dal by tisíc gólů. Zdeněk se uměl trefit hlavou, nohou, pupkem, ramenem, prostě vším. Nastřelili jste ho a byl to gól. Taky jsme ho hledali, nemohl si na nás stěžovat. Kdyby to tak nebylo, býval bych dal v Dukle o takových třicet branek víc. Byl trochu sobeček, nám naopak míče nedával, ale tyhle devítky takový bývají. Nekoukají nalevo napravo, prostě to berou na sebe. A on byl jistota.
Ani v nároďáku víceméně nikdy nezklamal. Takového hráče do šestnáctky potřebujete, byl v ní strašně nepříjemnej. Jak to dostal na placírku… Myslím, že v mé době to byl nejchytřejší koncový hráč. Nakonec jsem byl strašně rád, že jsem s ním hrál. Dalo se na něm poznat, že je trošku jinde, hogo fogo, že je chytřejší. Na pivo s námi nešel, chodil sám. Dokázal, že o fotbale hodně ví i z jiné stránky. Taky po hráčské kariéře začal dělat manažera a hráčského agenta. Se syny má firmu, v Ostravě pizzerii.“
Vlastimil Petržela
útočník / Slavia Praha / 29 let
Bilance na MS: 1 zápas/0 gólů
„Takový naše fotbalový stříbro. Když byl nějaký malér, museli jste ho poslat na hřiště, protože vám dokázal otočit výsledek. Zdeněk Nehoda o všem přemýšlel, ale on se ničeho nebál a vletěl do toho. V té chvíli to byl nespoutanec, ďábel, janek, blázen – nevím, jak to říct. Nebyl moc na hru před šestnáctkou, ale v ní byl neskutečně živej. Zprvu jsme si říkali, že je kopyto, a přitom má takovou kariéru. Ale nebyl. Pamatuju si, jak za mnou přišel a chválil mě. Bylo pro mě strašně zajímavý si s ním zahrát a mrzí mě, že těch zápasů nebylo víc.
Ani jsem si nemyslel, že by z něho mohl být trenér, čekal bych to od sta jiných hráčů. A nebyl to špatný trenér. Jak hrál fotbal, tak trénoval, honil fyzičku, říkalo se, že hráče sedře z kůže. Vidíte, jaké ovace na lavičce sklízel. I když v Zenitu Petrohrad ho to doběhlo. Ty žetony... Sledoval jsem, jak se léčil z gamblerství, závislosti na prášcích, ale dostal se z toho, i když má třeba pořád nějaký věci. Lidi si o něm možná myslí své, ale rád čtu jeho názory, těším se na to. Má to hlavu a patu, říkám si: Hergot, on mluví dobře.“
Vlastimil Petržela v roce 2018 vedl Zlín. Připomeňte si jeho kariéru plnou vzestupů a pádůVideo se připravuje ...Ladislav Vízek
útočník / Dukla Praha / 27 let
Bilance na MS: 3 zápasy/0 gólů
„Já byl trošku flink. Vyčítal mi to trenér Vejvoda, kterého si nesmírně vážím. Jednou mi řekl: 'Láďo, tys neměl být dvakrát Fotbalistou roku, ale osmkrát. Byl jsi stokrát lepší než Nehoda, nebál ses. To, čeho jsi docílil, je hezký, ale měls být úplně někde jinde. Promrhal jsi svůj talent...' Jenže já přišel z vesnice, byl jsem ze všeho vyjukanej, nevstřebal jsem do sebe tu pravou chytrost. V něčem jsem byl hloupoučkej, stačilo mi, co jsem měl. Fotbal jsem asi hrát uměl, všude jsem zapadl, nedělal v klubu náhradníka. I když jsem měl dobrej driblink, hrál jsem docela dost pro mužstvo. Potěšil mě Petr Rada, který mi řekl: 'Láďo, s lepším spoluhráčem jsem nehrál.' Když vidím dneska, jak sobecky hraje Neymar, až se mi to nelíbí, nebo co umí Messi... Přemýšlel jsem o sobě, narodit se podruhý, asi bych hrál trošku víc na sebe, víc držel balon. V mužstvu jsem ale měl Nehodu a všichni jsme hráli na něho, museli jsme být tým.
Nenapadlo by mě, že budu olympijský vítěz a bronzový z mistrovství Evropy v Itálii, jako bych se uspokojil, tolik jsem nemakal. Když jsem vyprávěl o Honzovi Bergerovi, musím i o sobě říct, že jsem chodil hrát karty, šipky, chtěl jsem se bavit. Když jsem šel na diskotéku, tak jsem nepil, ale byl jsem tam a nedával fotbalu úplně všechno. Jak se říká, Pelé byl jedinej na světě, měl to skloubený v hlavě i v nohách. U něho se sešlo úplně všechno. Já měl talent, i když jsem nechodil do hlaviček a vracení mě taky moc nebavilo, ale scházela mi asi správná poctivost a píle.
Na druhý straně jsme v naší době byly taky tak nějak svázaný, nemohli jsme dlouho ven. Já jsem mohl v jednadvaceti utéct, při zájezdu s Duklou do Německa, čekal na mě bílý Mercedes s kufrem peněz. Lákali mě do Frankfurtu: 'Pane Vízek, zůstaňte, my se o vás postaráme.' Jenomže já byl mamánek, zase jsem jel domů. Strašně rád bych si to zkusil, uplatnil bych se, ale musel bych emigrovat. I tak jsem strašně šťastnej za to, co jsem zažil. Teď glosuju fotbal pro deník Sport, mám to moc rád. A strašně moc mě těší, že za mnou chodí lidi a říkají, že se jim to líbí, že to jako jediný z fotbalistů píšu upřímně.“
Související články
