Vyměnil Česko za Nizozemsko. Heerkens o EURO i pozici ve Spartě: Vindahl? Hodně se učím
V zimě jeho pozice ve Spartě posílila. Brankář Joeri Heerkens (18) se stal trojkou, hned za Peterem Vindahlem a Jakubem Surovčíkem. „Snažím se hodně věcí navnímat,“ líčil o zkušenostech z áčka téměř dva metry vysoký mladík, jenž v úterý večer oslavil postup na EURO hráčů do devatenácti let. Na velký turnaj se kvalifikoval s nizozemskou reprezentací, za kterou nastupuje, i když se narodil v Broumově.
Důvod je jednoduchý: „Rodiče jsou z Nizozemska,“ připomněl Heerkens. Do Česka se přestěhovali, protože hledali místo na provozování kempu. A až pak přišel na svět syn Joeri – konkrétně 8. května 2006 (brzy oslaví devatenácté narozeniny).
„Mám k Holandsku blíž,“ přiznal nadějný gólman. „Byl jsem tak vychovávaný, uznávám holandské tradice, doma mluvím holandsky,“ líčil. „Ale jsem strašně vděčný Česku za to, co jsem se naučil ve fotbale a že hraju za skvělý klub.“
Přesto je paradox, že Heerkens vybojoval s Oranjes účast na EURO rozhodující výhrou 4:0 právě nad Českem. „Byl to pro mě důležitý zápas a hodně jiný než všechny ostatní,“ připustil. „Hrál jsem za Česko dva a půl roku a je těžké vyřadit kluky, které znám. Bohužel mohl postoupit jen jeden a jsem samozřejmě rád, že jsme to my. I když bych jim taky přál,“ pokračoval.
V nizozemském výběru je v posledním roce jasnou jedničkou před gólmanem Ismailem Kaem z Feyenoordu Rotterdam. V první a ve druhé fázi kvalifikace odchytal všech šest utkání, v nichž udržel pět čistých kont a inkasoval jediný gól. Proti Česku zlikvidoval nebezpečné centry i tři přesné střely.
„Byl to těžký zápas, i když podle výsledku to tak nevypadá. Vedli jsme strašně dlouho jen o gól,“ uvedl Heerkens. „Jsem na kluky strašně pyšný, jak utkání zvládli. Proti Lucembursku (0:0) jsme neproměnili strašně moc šancí, ale tentokrát jsme se z toho dostali a poradili si s tím fantasticky. Jsou z toho čtyři góly a nula vzadu. Jsem šťastný a moc se těším na mistrovství Evropy,“ zářil.
Po euforii se bude zase soustředit na Spartu
Krátce po závěrečném hvizdu byl plný emocí. Jako by ještě nepochopil, co se vlastně stalo. „Je to obrovská euforie,“ culil se. „Ještě nad tím tolik nepřemýšlím, ale myslím, že až budu ležet v posteli, bude se mi hezky usínat.“
Před tím ještě stačil rozjet velké oslavy s kolegy v oranžových dresech. Rozhovor v blízkosti střídaček po asi pěti minutách přerušil nizozemský trenér, který na Heerkense volal: „Chce, abych šel už do kabiny. Budu muset jít,“ prohodil. Z ní pak odcházel téměř jako poslední.
„Určitě to hodně oslavíme, ale nebude to třeba tak velké, jako kdyby postoupili Češi. V Nizozemsku jsou vyšší nároky, očekává se, že na EURO postoupíme a vyhrajeme ho,“ vysvětlil Heerkens, který se po utkání radoval také s rodinou. „Přijelo z Holandska hodně příbuzných. Byli tady rodiče, ségry, přítelkyně, babička… Jsem strašně vděčný, že mě všude podporují,“ líčil.
Až v následujících dnech euforie opadne, Heerkens se bude na sto procent soustředit zase na Spartu. V ní aktuálně nastupuje za rezervu trenéra Luboše Loučky – byl přítomen v Chomutově na stadionu – a zatím odchytal šest utkání. „Druhá liga je těžká, ale současně fantastická pro můj rozvoj,“ řekl.
K tomu mu pomáhá také pozice v áčku, kde se po odchodu Vojtěcha Vorla na hostování do Pardubic protlačil do top trojky gólmanů. „Trenéři brankářů mě strašně rozvíjejí. Je super, že můžu každý týden chytat za béčko a současně prožívat utkání s áčkem. Je jedno, jestli jsem na lavičce nebo na tribuně, pořád se snažím navnímat nové věci,“ vysvětlil stále 18letý gólman, který v zimě utvořil tým s Jakubem Surovčíkem a Peterem Vindahlem, jasnou jedničkou. „Jako parťák je skvělý. Myslím, že se od něj můžu naučit hodně věcí,“ uzavřel Heerkens.
