Ujfaluši: Ghanu jsem vymazal z paměti

A ta začíná přípravou v Maroku. „Chceme jít do kvalifikace podpořeni dobrým zápasem,“ prohlásil třicetiletý stoper Atlétika Madrid.

Rok 2009, který rozhodne o postupujících na světový šampionát, začínáte v Africe, na kontinentu, který za šestnáct měsíců hostí turnaj...
„Už na jaře nás čekají důležité kvalifikační zápasy, ne-li klíčové. Musíme udělat maximum pro úspěch. K tomu potřebujeme, aby se nám, pokud možno, vyhýbala zranění.“

Přípravný duel na jarní dvojutkání odehrajete v Maroku. Jak hodnotíte tohoto soupeře?
„Je to kvalitní tým, technicky i rychlostně dobře vybavený. Osobně znám jenom Bahu z Málagy, proti kterému jsem už v této sezoně dvakrát hrál. Myslím si, že to bude dobrý test.“

S africkými soupeři však zrovna nemáte dobré zkušenosti. Naposledy se Češi utkali na mistrovství světa 2006 s Ghanou a skončilo to porážkou 0:2.
„No, Ghana byla vyloženě nepovedená. Já v tom hrál celkem důležitou roli (po jeho chybě padl rychlý gól, v druhé půli byl vyloučen – pozn. red.). Teď musíme zahrát co nejlépe, chceme jít do kvalifikace podpořeni dobrým zápasem. Aby to byl takový odpich.“

A Ghana už vás nestraší?
„Tu jsem se snažil co nejrychleji vymazat z paměti.“

Byl to pro vás nejsmolnější zápas kariéry?
„Když zohledníme to, že šlo o utkání mistrovství světa, tak asi ano. Teď bych k tomu ještě přidal tu Barcelonu (Atlético na podzim prohrálo 1:6 a Ujfaluši byl u několika gólů – pozn. red.). To je prostě fotbal, jsme jen lidi.“

Už jste někdy byl před touto cestou v Africe?
„Ještě ne, ale v létě se začátkem července chystám na deset dní do Keni, je to dlouho dopředu naplánované. Možná tam odehraju nějaké exhibiční zápasy, ještě se o tom pobavíme.“

Tomáš Ujfaluši barvách Atlétika Madrid (vlevo). • ČTK/AP

Na reprezentační sraz jste mohl přijet v lepší náladě, protože vaše Atlético po pěti utkáních bez výhry konečně zabralo. Už se atmosféra v klubu uklidnila?
„Stoprocentně, protože klub jako Atlético má velké nároky na výsledky, a když se nevyhraje pět zápasů, tlak narůstá. Výhra v Huelvě byla zasloužená a navíc nás posunula zpátky do hry o Champions League, ztrácíme tři body na třetí Sevillu. Tyhle příčky byly naším předsezonním cílem.“

Bylo to hektické období?
„Není příjemné, když trenér odchází. Chybělo málo, aby zůstal. Hráli jsme s Almérií a v Málaze, ta střetnutí jsme měli stoprocentně vyhrát, vytvořili jsme si hodně šancí, ale získali jen dva body. A pak přišla porážka s Valladolidem. Byli jsme připraveni, že se může stát nějaká změna. A stala se. Každý trenér přinese nový impuls, i Resino to udělal. Zná klub, protože v něm působil jak on sám, tak asistent. Ví, co očekávají fanoušci z Madridu. Musíme se připravit na další zápas, teď nás čeká derby s Getafe a po něm těžká série (mj. Barcelona a Real – pozn. red.)."

Vy jste se vyhozeného trenéra Aguirreho zastal, jaké na to byly reakce ve Španělsku?
„Abych řekl pravdu, moc jsem se nezajímal, co si o tom myslí okolí nebo spoluhráči. Řekl jsem, co jsem chtěl říct. V ten moment jsem měl na mysli trenéra Atlétika, ale bral jsem to i všeobecně. Podle mě kouče dělily od setrvání čtyři body. Je to prostě nepříjemné, dostal klub po dvanácti letech do Champions League, postoupili jsme v ní do osmifinále a v lize ztráceli šest bodů na čtvrté místo. Nechtěl jsem nikoho kritizovat. Myslím, že to takhle cítí většina hráčů. Když pod někým trénujete rok, rok a půl, jste zvyklý na určitý herní styl.“

Zvažoval jste hodně, jestli to máte veřejně říct?
„Vůbec. Ta otázka přišla a já řekl to, co jsem chtěl. Ani jsem nepřemýšlel, jestli by to mohlo mít nějaké následky.

Nový trenér to nerozebíral?
„Nebylo co, řekl jsem, že se mi nelíbí odvolání trenéra. Jakéhokoliv.“

Z toho vyplývá, že v klubu máte za krátký čas, co jste v Madridu, dobrou pozici.
„Myslím, že jo. Odehrál jsem všechny zápasy, chyběl jen v těch, kdy jsem byl vykartovaný, zraněný nebo mě nechal kouč odpočívat. S novým trenérem jsme hodně debatovali, ale o jiných věcech. On chce hodně pilovat taktiku.“

Dáváte už rozhovory ve španělštině?
„Po zápase ano, ale když mám tiskovou konferenci, mluvím italsky. Aby mě stoprocentně pochopili. Moje španělština na to ještě není tak dobrá.“

A v kabině používáte nejčastěji jaký jazyk?
„Mluvím spíše anglicky než španělsky. Hráči, se kterými trávím více času, chtějí používat angličtinu, aby ji nezapomněli.“

Zužitkujete občas i němčinu?
„Ne, jen v případě, když mi volá můj kamarád z Německa.“

Domluvíte se německy, italsky, španělsky a anglicky. Baví vás jazyky?
„Baví. Myslím si, že mi to i docela jde. Je to pro mě výhoda. Až skončím s fotbalem, budu mít možná lepší výběr v tom, co dělat dál.“