Češi našli lídra i střelce, ale vzadu to hoří
Nastříleli čtyři góly, roztleskali stadion, zvedli si sebevědomí. Poslední test českých fotbalistů s Lotyšskem (4:1) dopadl úspěšně. Generálka na evropskou kvalifikaci však odhalila i řadu nedostatků, kterých se hráči musí příště vyvarovat. Co všechno utkání s Lotyšskem ukázalo?
Rozpačitý první poločas, pak gólový koncert a nakonec jasná výhra. Čeští reprezentanti dokázali, že dokážou přehrávat slabší týmy typu Lotyšska. „Pořád máme konkurence schopný tým,“ tvrdil před utkáním Tomáš Rosický.
Český kapitán měl pravdu. Pokud borci v bílých dresech zabrali, Lotyše jasně přehrávali. Před kvalifikací, kde Bílkův výběr čekají velmi podobné týmy, jistě pozitivní zpráva. Přesto ve hře českého týmu najdeme i některé nedostatky.
„V první půli jsme nehráli tak, jak jsme si představovali. Ztráceli jsme míče Hodně jsme to tahali středem. Ve druhé půli už to bylo lepší, rychlejší, hráli jsme po křídlech,“ zhodnotil utkání trenér Bílek.
STŘELEC BEDNÁŘ
Přesně takový zápas sedmadvacetiletý útočník potřeboval. Ve svém čtvrtém startu za národní tým slaví premiérovou branku, navíc ho skvěle přijali fanoušci. „Mám za sebou těžké období. Cítím velkou satisfakci,“ vykládal šťastný střelec po utkání. Drogová aféra je podle všeho definitivní minulostí.
Útočníci zařídili tři ze čtyř gólů, trefili se i Fenin s Necidem. Trenér Bílek teď musí mít zamotanou hlavu, koho na hrot příště postavit. "To jsou příjemné starosti. Jde teď hlavně o to, aby klukům vydržela forma a byli ve střelecké pohodě. Na rozhodnutí máme času dost." A to ještě nenastoupil Milan Baroš, největší ofenzivní eso.
LÍDR ROSICKÝ
Pod Bílkem nastoupil vinou zranění teprve podruhé. Od úvodních minut však bylo jasné, že na hřiště přišel vůdce. Rosický navlékl kapitánskou pásku a řídil hru české reprezentace. Standardky, rohy. Vše rozehrával záložník Arsenalu. Stejně jako drtivou většinu útočných akcí české jedenáctky.
Herní systém s defenzivními štíty uprostřed a dvěma útočníky na hrotu Rosickému sedí. Často si z kraje zálohy sbíhal před Poláka s Hübschmanem, spolu s Plašilem rozděloval balony pro útočníky nebo nabíhající krajní obránce.
„Rosický a Plašil mají při ztrátě míče hrát na kraji, ale ve hře dopředu jsou silní na míči a mají v tomhle směru hodně volnosti. Přitom odkrývají prostory pro krajní obránce. To se nám dařilo ve druhém poločase,“ pochvaloval si Bílek.
ROZPAČITÝ POLÁK
Zejména ve druhém poločase český tým směrem dopředu exceloval. Útočníci stříleli, skvěle kombinovali s krajními obránci. Vše řídili Plašil s Rosickým, později střídající Štajner. Velké rezervy byly směrem dozadu, zejména uprostřed hřiště.
Polák v roli defenzivního štítu nepřesvědčil. Na záložníkovi Anderlechtu bylo znát, že v klubu momentálně nenastupuje. „Je to škoda. Ale věřím, že se to může změnit,“ říká Bílek. Polák kazil přihrávky, působil hodně nejistě. Pokud bude chtít stabilní místo v základní jedenáctce, musí se hodně zlepšit.
