Největší český talent Kalas: Terryho můžu v Chelsea nahradit
ROZHOVOR | V žebříčku deníku Sport TOP 50 největších fotbalových talentů se umístil na prvním místě. Tomáš Kalas poděkoval všem trenérům, kteří ho zvolili, a označil to za další ocenění jeho práce. Má být na co hrdý. Je základním stavebním kamenem obrany Vitesse Arnhem a před sebou má zářnou budoucnost – třeba v londýnské Chelsea, které patří. V devatenácti letech věří, že jednoho dne může nahradit např. Johna Terryho.
Stále věříte, že se v Chelsea prosadíte?
„Byl bych bláhový, kdybych řekl, že to očekávám. Ale když podepíše hráč smlouvu s Chelsea, nedělá to jen ze srandy, aby tam někoho potkal. Já jsem ji podepsal s tím, že mám před sebou nějaký projekt, v jehož rámci půjdu třeba na hostování, abych dosáhl kvalit pro áčko Chelsea. Takže doufám, že se mi to povede, ať to bude za rok, za dva nebo za tři. Určitě o to budu bojovat.“
Představujete si někdy sám sebe vedle Johna Terryho?
„Vedle Terryho už jsem hrál, i když šlo jen o přípravný zápas. Je to hráč, od kterého se můžu všechno naučit, takže bych vedle něj nastupoval rád. Ale když to bude vedle Garyho Cahilla nebo Davida Luize, tak se taky určitě zlobit nebudu.“ (směje se)
A troufl byste si Johna Terryho nahradit?
„Pokud na to budu mít dostatečné kvality, tak ano. Ale Terry je vzhledem k historii Chelsea nenahraditelný. Nemyslím si, že jeho kvalit a postavení v klubu někdo někdy dosáhne. Možná Petr Čech, ale ani on není Londýňan ani odchovanec Chelsea.“
Komplikuje vám možný návrat do Chelsea fakt, že se v ní trenéři tak často mění?
„Trenéři se sice mění, ale ti se většinou o hráče na hostování stejně podrobně nestarají. To mají za úkol jiní zaměstnanci klubu, kteří zůstávají ve svých pozicích dlouhá léta. A informace hlavnímu trenérovi předávají. Vím, že v Chelsea to funguje na vysoké úrovni, takže si nemyslím, že změny trenérů by měly nějak markantně ovlivnit, jestli se do Chelsea vrátím, nebo ne.“
Takže Rafael Benítez o vás ví?
„Pokud ne teď, tak postupem m času bude vědět určitě. V Arnhemu jsme na hostování z Chelsea tři hráči, myslím si, že si dá práci, aby to sledoval. Já jsem třeba v kontaktu s jeho asistentem Stevem Hollandem, který mi čas od času zavolá. Už se mě ani neptá, jak jsem hrál, protože videa z našich zápasů dostává a svůj názor na to už má. A pokud by byl nějaký velký problém, sdělil by mi ho.“
Celou kariéru jste nastupoval ve středu obrany, jenže teď ve Vitesse hrajete pravého beka. Jak se to seběhlo?
„To je mi ještě furt nejasné. Trenér za mnou přišel s tím, že mám celkem dobré předpoklady na pravého obránce, zatímco na stopera mi možná schází centimetry a hlavně tedy kila. Ani ne tak kila, protože nemůžu chodit na hřiště s pivasem, jako spíš svalová hmota. To je sice pravda, ale ne každý je stavěný na to, aby byl Schwarzenegger. Možná to byl dobrý krok, možná ne, to se uvidí. Pořád je mi devatenáct let – a ještě dlouho bude.“
Byl to velký nezvyk?
„Pan trenér mi přichystal takovou chuťovku – svůj první zápas na pravém obránci jsem hrál hned proti Feyenoordu. Tak jsem mu strašně děkoval, že mi to ulehčil. Ale vyhráli jsme 1:0, takže nemohl říct nikdo nic, i když jsem se tam motal jako Maďar v kukuřici.“
Jenže Chelsea vás kupovala jako stopera a ne pravého beka.
„Nejdřív jsem byl naštvaný. Byl jsem vždycky stoper, všichni mě tak viděli. Říkal jsem si, že teď odehraju pár špatných zápasů na pravém beku, protože si na to budu zvykat – a zase u všech klesnu. Na druhou stranu lidé, kteří fotbalu rozumí, akceptují, že ze stopera se pravý obránce nedá udělat během dvou zápasů. Pokud tedy nejde o nějakého top super hráče, což já ani zdaleka nejsem. Prý to bylo i po konzultaci s Chelsea, ta na to přistoupila, bere to jako dobrou věc. Neříkám, že je to z mé strany dobrý, ale není to hrozný. A pro každého hráče je dobré, když zastane víc postů. Jak řekl David Luiz: I kdybych tam měl být jako útočník.“
