Nová hvězda City Grealish: Messi s pravačkou, zocelila ho třetí liga
„Chlapi, nakopejte ho. Potřebuje to!“ Když tahle slova slyšel, bylo mu osmnáct. Právě ho poslali do třetí ligy. Jack Grealish se nechal zmlátit v Notts County. Dostal lekci a pochopil, že talent není všechno. Jeho cesta k pozici anglické superhvězdy začala. Manchester City získal hráče, který prokličkuje minovým polem. Až k triumfu v LM?
Buď to bude pád s popálenými křídly, nebo vzestup, strmý a závratný, takový, o němž se bude mluvit od pólu k pólu.
To byly vyhlídky Jacka Grealishe, jenž mohl skončit jako předčasně shořelá ikarovská kometa.
Nebo jako mocný duch světového fotbalu. Buď Paul Gascoigne – Gazza č. 2. Nebo anglický Messi.
Není to tak dávno, co přijímal a zasazoval rány v druholigové Championship (2016–19). Byl tak trochu záhadou. Pro fanoušky i experty. Abnormálně nadaný, jenže poděs.
Nebyl jen solí v očích soupeřů, ale i vlastních trenérů. „Co s ním?“ ptala se celá Británie. Nikoho by nenapadlo, že nastane takový přerod a transformace.
Jack uchvátil Premier League, stal se oblíbencem anglických příznivců, kteří Garethu Southgateovi vyčítají, že Grealishe nenechá víc hrát. A co víc, Manchester City za něj zaplatil rekordních 117 milionů eur (tři miliardy korun) a dal mu přednost před LM10.
Aston Villa sídlí v Birminghamu, hnací síle britského průmyslu s přezdívkou továrna světa nebo město tisíce řemesel.
Kdo zná Peaky Blinders, gangsterskou rodinnou ságu o krvavé kapitole moderních britských dějin, umí si představit Jackova pradědečka jako člena obávané zločinecké bandy, která nosí žiletky v bekovkách a šéfuje chudým čtvrtím.
Grealish je ryzí odchovanec. Do klubu nastoupil jako šestiletý. Jistěže, akademie vypiplala víc borců. K nejznámějším patří Gary Cahill, Gareth Barry či Daniel Sturridge. Ale že zrovna z Jacka bude jednou orkán, který profoukne kapsy Citizens, to netipoval nikdo.
Stomilionový hráč? Tenhle hračička? Hejsek, co na večírcích vdechuje rajský plyn? Frajírek, co obráží noční kluby a nad ránem řídí opilý v podivných chlupatých bačkorách? Ten, kterého na dovolené v Tenerife vyfotili, jak bezvládně leží na silnici a neví o světě?
Haha. To sotva.
„Poznal jsem ho, když mu bylo šestnáct a poprvé trénoval s áčkem Aston Villy,“ líčil Alan Hutton, drsný holohlavý obránce. „Kluk s ulízanými vlasy a štulpnami u kotníků. Nebudu lhát. Pro starší mazáky byl snadný cíl. Všichni toužili vyzkoušet jeho fyzickou i psychickou odolnost. Dostal solidně naloženo.“
Ale taky překvapil. „Natlučeme mu a uvidíme, co to s ním provede,“ vykládal Hutton. „Znovu si ulízal vlasy, stáhl si štulpny a především – zas mezi námi dribloval s magickou schopností měnit protihráče v kužely. Byl fantastický. Dovedl neuvěřitelné věci.“
Bylo to však nahoru a dolů. V trénincích i zápasech. Jednou geniální výkon, podruhé výbuch. „Věděli jsme, že máme drahokam, ale nevytříbený a velice osobitý,“ řekl tehdejší kouč Paul Lambert. „Jack byl originál, vždycky svůj. To má svá úskalí.“
Dva měsíce před osmnáctinami ho poslali do Notts County, třetiligového mužstva, jemuž vládli ostří hoši – dost Skotů a Irů. „Pro moje triky s balonem neměli úplně pochopení,“ pousmál se Grealish. Z Aston Villy obdrželi instrukce, aby kouzelníka nešetřili. „Ať trpí. Nakopejte ho! A pořádně.“
To splnili do puntíku. „Poskytli mi hodně prostoru – odehrál jsem 40 zápasů a poznal jiný svět, tvrdší a nekompromisní,“ popisoval. „Když doma viděli, kolik mám modřin, zděsili se.“
Ten rok byl klíčový. „Odešel kluk, vrátil se muž,“ konstatoval Hutton. „Přímočařejší, zocelenější a viditelně odhodlanější. Prošel změnou myšlení. Z tréninkového hřiště jsme ho museli odtáhnout, jinak by procvičoval přímé kopy do noci. V posilovně téměř bydlel. Bylo jasné, že jde na další úroveň.“
Tři sezony (2016–19) se za Villans bil ve druhé lize. Patřil k lídrům, kteří odemkli klec a dostali Lvy z Villa Parku do Premier League. Z podprůměrného týmu nápadně vyčníval a dělal pro něj první poslední.
„Je nebojácný,“ řekl trenér Dean Smith. „Chce míč za každé situace a pokaždé něco vymyslí. Takového záložníka Anglie neměla od časů Paula Gascoigna.“ „Je jako Messi, akorát s pravačkou,“ podotkl brankář Emiliano Martínez, jednička argentinské reprezentace.
Grealish vévodil mnoha statistikám. Dva roky po sobě byl nejfaulovanějším hráčem. Vytvořil nejvíc gólových příležitostí. Byl nejlepším driblérem.
„Balon má přilepený u nohy,“ přiblížil Vladimír Coufal, bek West Hamu. „Vzít mu ho? Ohromně těžká věc.“
Jeho parťák Tomáš Souček doplnil: „Báječné krytí míče, dynamika a rychlost. Důvtip a inteligence v každém pohybu.“
V pětadvaceti se stal nejdražší posilou v dějinách Premier League. Nešlo jen o sportovní stránku. Grealish je novým miláčkem Anglie.
Manchester City si buduje pevné fanouškovské vazby i díky reprezentantům Albionu (John Stones, Kyle Walker, Raheem Sterling, Phil Foden). Jack je pro ně marketingové terno. Zvlášť pokud díky němu konečně vyhrají Ligu mistrů.
„Tlak kvůli ceně? Žádný necítím,“ prohlásil. „Beru to jako kompliment. Ukazuje to, jak si mě klub a trenér váží, a to mi dává do budoucna jen sebevědomí.“
A co Pep Guardiola? Po pár týdnech na jeho adresu pověděl: „Jeho způsob trénování je mimořádný. Ani to neumím pořádně vyjádřit. To, co provádí s hráči na konkrétních pozicích... To jsou věci, u nichž by mě nenapadlo, že můžou fungovat.“
Jack dostal dres s desítkou. Dlouho ji nosil Sergio Agüero a mohl ji mít Messi.
„Nepotřebujeme Lea,“ řekl Guardiola. „Máme Grealishe.“
Angličana, který vyleštil motor své vůle, vystoupil z kukly problémového mládence a roztáhl skvostná fotbalová křídla.
Vzestup pokračuje.
