Když se Vincenta Kompanyho ptali, zda by stál o Cristiana Ronalda, když byl ještě k mání, usmál se a řekl: „Ne, potřebuju hráče, co běhají.“ Bývalý stoper s přezdívkou Generál, Prezident či King, kapitán Belgie a Manchesteru City, kde mu postavili sochu přímo před stadionem, se po ukončení kariéry vydal na trenérskou dráhu. Před sezonou se ujal Burnley ve druhé lize a nyní ho dostal zpátky mezi elitu. Fotbalem, který baví, poutá a soupeře deptá. Prostě stylově.
To snad… „Ne, Vinnie, nestřílej!“ popadl ďas Sergia Agüera, když zpozoroval tvrďáka Kompanyho, jak napřahuje. Diváci za brankou se otáčeli, schovávali děti i kelímky s pivem. Hrozilo nebezpečí.
Statistici by v daný moment vypočítali, že šance na to, aby míč skončil v síti, se pohybovala v záporných hodnotách.
„Líp to trefit nešlo, co?“ usmíval se Kompany po životním gólu, kdy v předposledním kole ročníku 2018/19 rozhodl důležitou bitvu (Leicester 1:0) a získal s Manchesterem City čtvrtý ligový titul.
Fotbalovější moment byste v kariéře kultovního stopera nenašli. „Vím, že jsem moc neskóroval,“ vykládal Kompany, když se uváděl jako nový trenér Burnley, „ale jsem posedlý střílením branek.“
Zvláštní, možná trochu nepřirozená slova od autora knihy Můj život ve skluzu. „Chci tým, který v každé herní situaci přemýšlí, jak dá gól,“ přiblížil. „A nezáleží, zda máme vhazování u vlastního praporku, nebo jsme na útočné polovině.“
Vládu na Turf Moor převzal v létě poté, co Clarets po šesti letech v Premier League zahučeli o patro níž. S klubem se rozloučil oblíbený kouč Sean Dyche (2012-2022) a nastala belgická renesance.
Inspirace Guardiolou
Kompany na vstupním pohovoru přesvědčil, prodal projekt, do kterého se majitelé zamilovali. „Zabere čtyři až pět měsíců, než pochopíte principy,“ žádal 36letý stratég nové svěřence o trpělivost.
Dosavadní resumé? Fantazie! Burnley si s předstihem po 40. kole zajistilo návrat do Premier League. Naprosto zaslouženě. Dominuje, udivuje a mění trendy v nejdrsnější fotbalové soutěži. Skluzy, osobní souboje a šarvátky. To je Championship!
Kompanyho parta předvádí parádní podívanou, ale po svém. A britská média žasnou: „To tu ještě nebylo.“ Burnley v průměru drží míč přes 64 % času na svých kopačkách (v minulé sezoně jen 40 %).
„Mám rád týmy, které hrají dominantně,“ líčil Kompany, „ale asi víte, jaký jsem byl hráč. Agresivní. A totéž vyžaduji i teď. Abyste se stali nejlepším týmem na světě, musíte hrát s ďábelským nasazením.“
„Agresivita?“ zbystřil Ashley Barnes. „To je moje parketa, šéfe,“ hlásil se do služby 33letý útočník, jehož srdce bije v rytmu střetů a potyček. Jenže nyní? Na kontě má víc nahrávek, než se vypilo piv na šampionátu v Kataru.
Není divu, Kompany se vzdělával v trenérském kurzu Pepa Guardioly, představitele tiki-taky. Stylu, se kterým opanoval Španělsko (Barcelona), Německo (Bayern Mnichov) i Anglii (Manchester City). „Tak proč by to nešlo v Championship?" řekl si Vinnie.
Zní to jako fetiš
A začal Burnley přebudovávat k obrazu svému. Důležité tahy načrtl už v létě, kdy se podílel na přestupové politice a skladbě kádru. Tým opustilo 13 hráčů a 16 nových dorazilo. Solidní průvan…
„Chápu, že to zní jako fetiš, co vám tu říkám,“ vítal Kompany nováčky. „A ano, může to tak být, protože to, co chci vybudovat, je posedlost dokonalostí a úspěchem.“
Posily si rodák z obce Uccle v bruselské provincii vybíral sám, mluvil s rodinami a přesvědčoval agenty, že Turf Moor je nejlepší místo pro rozvoj jejich klientů. Vedení žaslo, jakými znalostmi oplývá. Zaujala i argumentace, proč daný hráč přesně zapadá do systému.
Jako třeba krajní beci Vitinho (Cercle Bruggy) a Ian Maatsen (hostování Chelsea), kteří se řadí k nejlepším na své pozici v této sezoně Championship. A hotové terno představuje Josh Cullen. Irského reprezentanta si Kompany vzal s sebou z Anderlechtu.
Věděl, co v něm tkví a udělal z něj zásadní postavu týmu. Bývalý záložník West Hamu vyniká v diktování tempa hry. A přihrávky? Ty jsou jeho. Ale ty představují základní předpoklad u každého hráče, jehož si Kompany vybere.
Dominance Burnley začíná od gólmana. Arijanet Murič, další letní akvizice (Manchester City), Kompanyho principy vstřebal rychle. „Už když má míč,“ pravil belgický kouč, „chci, abychom věděli, co přesně na hřišti dělat.“
Kosovský strážce tyčí oplývá výbornou kopací technikou i přehledem. Čte aktuální situaci na trávníku a podle potřeb se nabízí spoluhráčům, aby nemuseli pod tlakem odkopávat. Sám pak nepanikaří, což představuje klíčový prvek ve vysokém procentu držení míče.
Když má balon pod kontrolou, levý bek se vysune na pozici křídla a roztáhne hru. Stopeři společně s pravým obráncem vytvoří vzadu rozehrávající trojku, do které si sbíhá z pozice šestky Cullen. Míč přitom kmitá mezi hráči ve vysokém tempu.
Systém postavený na pohybu
Při přechodu na útočnou polovinu hraje roli rotace, kdy útočník Jay Rodriguez (či Barnes) nezůstává viset pouze nahoře. Do mezihry se aktivně zapojuje, nabízí se a vytváří prostory pro ostatní. Něco ve smyslu falešné devítky.
„Celý systém je postaven na pohybu,“ zdůraznil Kompany, jenž si rovněž zakládá na represinku. Po ztrátě míče jeho svěřenci přepínají do módu včel a na soupeře se doslova sesypou. Využívá při tom rozestavení 4-2-3-1, ze začátku sezony varioval se 4-4-2 a 4-3-3.
A ač má hlavní slovo, zvládá precizně delegovat práci. Jako asistenta si k sobě vzal Craiga Bellamyho, se kterým si zahrál za City. Bývalý velšský útočník či křídelník se věnuje ofenzivě. Ta šlape, nasázela 76 branek (nejvíc ve druhé lize).
O obránce se pak stará Mike Jackson, který vedl Burnley v minulé sezoně jako dočasný kouč na závěr po odvolání Dycheho.
Kompany o něj nicméně stál a v realizačním týmu si ho ponechal, s čímž jsou hráči spokojeni. A nestěžují si ani na to, že se tréninky protáhnou mnohdy do večerních hodin, jelikož perfekcionista Vinnie lpí i na těch nejmenších detailech, které dovedly Burnley do Premier League.
Jak si v ní povede? A nepřetáhne třeba Belgičana nějaký věhlasnější tým?
