
Před více než dvěma roky vyrazil všem dech, s jakou lehkostí přeskočil z české ligy do anglické elitní soutěže. West Hamu United pomohl k záchraně a poté k vzletu až do pohárové Evropy. V téhle sezoně Tomáš Souček sjel s týmem poněkud z kopce dolů. S kladiváři však v tom není sám, celá Premier League je naruby.
Arsenal na špici, Manchester United na vzestupu, Citizens v nesnázích, Liverpool v těžkých trablech a posílený West Ham United nikoli v útoku na top šestku, nýbrž notně namočený v sestupovém pásmu.
Co se to děje na Albionu?
„Není jednoduché se udržet nahoře, konkurence je obrovská,“ zahajuje Tomáš Souček přímé svědectví z místa činu.
Začněme u Arsenalu. Jak to, že klub, který je roky terčem posměšků, že nikdy nic nevyhraje, najednou kraluje nejlepší lize na světě?
„V Arsenalu vytvořili mužstvo se skvělým charakterem hráčů. Není tam žádné velké ego, okolo kterého by se pohyboval celý tým. Jeden maká za druhého, ale zároveň jsou všichni do jednoho nadstandardní hráči. Tyto dvě věci se složily. Hodně k tomu přispěl i trenér Mikel Arteta. Od lajny každou vteřinu podporuje hráče a dodává jim sebevědomí. I když něco zkazí, stojí za nimi. Pak je sebevědomí hráčů pořád jenom nahoře. Současně jim ukázal dobrý styl.“
Vy jste na Emirates Stadium prohráli o Vánocích 1:3. Jaké to je, když přímo na trávníku čelíte téhle mašině?
„Hned jsme poznali, že Arsenal je úplně jiný. Začíná to už od fanoušků. Všichni v klubu dali důraz na to, že potřebují podporu od příznivců. Arsenal má věhlas po celém světě a publikum na Emirates Stadium bylo brané za turistické. Lidi se šli rádi podívat na svoje hráče, ale neměli žádné pokřiky, chorály… Teď se to hodně změnilo. I fanoušci jsou od první minuty pořádně živí, hlasitě fandí a vytvořili nové pokřiky. Tuhle euforii přenesli na plochu na hráče. I když jim trošku nevyjde vstup do zápasu, fanoušci jim pomůžou a pak Arsenal díky tomu obrátí skóre.“
Kdo vás nejvíc zlobil ve vašem prostoru?
„Nejvíc jsem se potkával s Martinem Ödegaardem a Granitem Xhakou. I na nich je vidět obrovské zlepšení. Hodně to dělá ten styl hry a euforie. Jednu nebo dvě sezony zpátky hráli taky proti mně, ale Arsenal jsme porazili a byl to zcela jiný zápas než o nedávných Vánocích. Teď, jak jsou sehraní a vědí o sobě, i oni dva vystřelili výkonnostně nahoru. Tým je prostě nyní daleko silnější a pak se můžou ukázat i jednotlivci.“
Martin Ödegaard, před pár lety považovaný za zázračné dítě, rozvinul až v téhle sezoně naplno svůj mega talent. Lze ho vůbec ubránit?
„On sám se dá přečíst. Ale jak teď celý Arsenal hraje kompaktně a dobře, je to složité na bránění. Nemůže se bránit jen jeden hráč, musí se vyplňovat prostor i u jiných, a tím se otevře mezera pro Ödegaarda. On pak ukáže celou svoji kvalitu - buď úžasnou asistencí, nebo gólem. Dělá teď skoro práci Kevina De Bruyneho v Manchesteru City. Kdyby se ale na něj dala osobka, budou dávat góly jiní.“
Na Artetův variabilní fotbal se zkrátka těžko hledá protizbraň.
„Je to tak. Trenér Arteta změnil výrazně hru. Už nechtějí jenom držet balon devadesát minut, protože pak by se dali přečíst. Teď mají chvilky, kdy hrají na brejky, a chvilky, kdy hrají postupný útok. Současně mění během zápasu rozestavení. Část utkání hrají na tři obránce, potom to změní na čtyři. Ve 20. minutě jsou schopní tohle udělat a naprosto otočit vývoj hry. My jsme jim chtěli kombinaci co nejvíc znepříjemnit tím, že budeme všichni u sebe. Věděli jsme, že můžou mít slabinu v prostoru za obranou a naším cílem bylo chodit do protiútoků. Což se nám i povedlo, dostali jsme se do vedení po penaltě z brejku.“
Ovšem stejně to nestačilo.
„Ve druhém poločase nejdřív drželi balon, tím nás unavili. My jsme pak v únavě víc otevírali prostory, které nakonec využili.“
Kane by v City dal víc gólů než Haaland
Arteta je Guardiolův učeň, a tak elegantně přehoďme výhybku k Manchesteru City. Držme se čistě sportovní stránky. V létě Citizens angažovali Erlinga Haalanda a teď se řeší, jestli se do způsoby hry úřadujícího šampiona hodí. Váš pohled na základě vlastní zkušenosti?
„Předně chci říct, že pro mě jsou City stále favoritem číslo jedna na titul. Oni vyhráli čtyři tituly za posledních pět let. Teď jsou sice druzí, ale pořád není rozhodnuto. Je strašně nepříjemné proti nim hrát, protože vám vůbec nechtějí půjčit balon. A když ho ztratí, vyvinou okamžitě intenzivní presink, aby ho získali zpátky. Takhle se vám hraje špatně devadesát minut.“
A Haaland?
„Nastoupili jsme proti City v prvním kole a byla to Haalandova premiéra. Jenže nejde se zaměřit jen na něj. Když hrajete proti City, číhá na vás nebezpečí ze všech stran, od De Bruyneho, Gündogana, Grealishe, Mahreze. A nakonec nám největší problémy dělali beci Cancelo a Walker… Všichni hráči rotují a nejde předem vědět, jakým stylem budou hrát. Je to to samé, co platí o Arsenalu. A Haaland? Mluví za něj neuvěřitelný vstup do Anglie. Může překonat, a nejspíš to i udělá, rekord v počtu gólů v Premier League v jedné sezoně. Jeho síla je abnormální. Ukázal to už v bundeslize a dokázal to okamžitě přenést i sem, což je nesmírně těžké. Akorát se musí ještě víc sehrát s ostatními. Jak ale zatím City pomohl góly, to je z hlediska útočníka víc než úžasná práce.“
Dostal jste se s ním do souboje? U televize se zdá, že mu téměř nejde odebrat míč.
„To se zase dá. Ale je potřeba do toho jít s chytrostí. Nesmíte se s ním prát, musíte na něj jít trošku jinak.“
Víc předvídat?
„Jo, jo, hodně předvídat. Abyste mohl jít do balonu jako první a Haaland se nemohl dostat do sprintu. Nesmíte s ním jít po míči ze stejné pozice, musíte jít napřed. Ještě těžší je ale sebrat balon Harrymu Kaneovi. Pořád si myslím, že
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM+
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa bez reklam na 9 webech.
Vyzkoušet za 1 Kč Více informací