Každá dobrá myšlenka začíná něčím šíleným. Bláznivým nápadem, jenž se zprvu tváří jako nejúžasnější na světě. Později zjistíte, že to možná nebylo úplně nejlepší rozhodnutí. Jenže o pár let později si takhle u stolu s vínem povídají Pep Guardiola a Jürgen Klopp. „Gólman s rozehrávkou? Smáli se mi, ale teď?“ pokrčil rameny Španěl a tázavě zvedl obočí. „Každého vizionáře zpočátku považovali za psychopata,“ poplácal ho Němec, když vtom se v místnosti objevil třetí. „Smím se přidat?“ usmál se Erik ten Hag.
Z komína na Old Trafford se vychrlil bílý kouř. Jako ve Vatikánu nad Sixtinskou kaplí, když kolegium kardinálů zvolí nového papeže. V případě rudého státu na severu Anglie rozhodl jeden muž. Erik ten Hag. Nebylo to snadné, ale nakonec ukončil španělskou éru mezi třemi tyčemi: „Adios amigo.“
Někdy se věci musí rozpadnout, aby vznikly nové, lepší. A nizozemský revolucionář opět ukázal, že se nebojí velkých tahů. Rozloučil se s Davidem de Geou. Legendou, která byla jedničkou 12 let a zařadila se mezi velikány klubu jako Peter Schmeichel či Edwin van der Sar.
Na slavný odkaz brankářských ikon naváže André Onana. Tedy… Měl by, očekávání jsou enormní. „Posune nás na další úroveň,“ nepochybuje Ten Hag, jenž se dočkal vytoužené posily. „Narodil se jako vítěz. Má úžasnou mentalitu, neuvěřitelně silnou psychickou stránku a správný charakter.“
Právě ten v kabině United před jeho příchodem absentoval. Trenérovi ale chybělo ještě něco jiného. Gólman s kopací technikou a smyslem pro konstruktivní rozehrávku. Podstatný dílek v taktických manévrech, bez kterého se nepohnete.
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM+
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!
Koupit
