Štvanec Gallas v kotli přežil
Zatímco jeho spoluhráči zatínali při oslavě tříbodového triumfu všechny údy a společně se objímali, William Gallas přijal vítězství nad Chelsea v relativním klidu.
Kdo ví, jaké má francouzský reprezentant v těchto dnech spaní. Od chvíle, kdy veřejně promluvil o špatných vztazích v kabině Arsenalu, dostává jednu ránu za druhou.
Ztratil pozici šéfa kabiny i respekt spoluhráčů, naštval trenéra Wengera i část vlastních příznivců. Jedna z mála věcí, která se nezměnila, bylo „vřelé“ přijetí ze strany fanoušků Chelsea.
Když moderátor před utkáním hlásil sestavu hostů, po oznámení osmičky Samira Nasriho se na moment zarazil. „A teď, číslo deset. Vítej zpátky,“ prohodil s dávkou ironie. A jméno William Gallas už vyřkl do bučícího kotle, který podobně doprovázel i jeho doteky s míčem.
PŘEČTĚTE SI:
Scolari: Chci, aby rozhodčí řekli sorry›››
Čech: Vrátili jsme Arsenal do hry›››
Obě anglická derby ovládli hosté›››
Anglie se těší na "derby den"›››
Vyznavači modrých barev ho moc nemusí. Když v létě 2006 trucoval kvůli jednání o novém kontraktu a nechtěl hrát, údajně hrozil, že pokud ho postaví, vyrobí nějakou chybu. A to v lepším případě. V tom horším si dá vlastní gól.
Před rokem rozhodl derby těchto týmů, už v barvách Arsenalu, přesnou hlavičkou. A před několika dny vyšla jeho biografie, ve které označil Chelsea za lháře. No, kdo by ho měl z tábora „blues“ rád?
Něco podobného, i když ještě v tvrdším provedení, prožívá ve vzájemných bitvách Ashley Cole, kterému příznivci Arsenalu neodpustili zradu. Ale od vlastních má velkou podporu. Tím se Gallas pochlubit nemůže.
Kritika vlastních spoluhráčů v médiích z něj částečně udělala psance. Do toho ještě vydal autobiografickou knihu, ve které se mimo jiné opět pouští do „bažantů“, a to nejen v dresu Arsenalu.
Vyčítá jim třeba nedostatek respektu. Mimo jiné přiznává roztržku s hráčem pod značkou „S“ (všeobecně považovaným za Samira Nasriho) poté, co si mladý záložník sedl v autobuse národního týmu na místo Thierryho Henryho.
„Taky mi kdysi bylo dvacet, ale nikdy bych si nedovolil mluvit takovým způsobem ke starším spoluhráčům. My jsme ty zkušené respektovali a měli zavřená ústa. Mladí si myslí, že vědí všechno, ale nevědí nic.“
Pravda je, že Gallas už nyní ví, že i v jednatřiceti je občas dobré držet ústa zavřená. Možná by si pak triumf nad Chelsea prožil mnohem spontánněji.
