dvo
Francie - Ligue 1
Začít diskusi (0)

V minulé sezoně jedna z největších opor, v té současné jen stín brankáře, který dovedl Rennes do Evropské ligy. Český gólman Tomáš Koubek se ve francouzském klubu začal trápit. Po špatných výkonech přišel o místo v základní sestavě a před čtvrtečním duelem v Astaně (0:2) se o své situaci rozepsal na Instagramu. „Čeká nás dlouhá cesta, během které budu mít hodně času na přemýšlení o situaci, ve které jsem. Až zápas začne, budu sedět na lavičce. Trenér se rozhodl udělat změnu,“ začíná svůj příspěvek Koubek.

Když ve čtvrtek odpoledne vyšla základní sestava Stade Rennes, se kterou trenér Sabri Lamouchi vyrukoval proti Astaně, bylo to menší překvapení. Brankář Tomáš Koubek v ní chyběl. Ve druhém utkání v Evropské lize figuroval pouze jako náhradník.

Kdo však českého reprezentačního gólmana sleduje podrobněji na sociálních sítích, věděl o tom už dopředu. Koubek to svým fanouškům vzkázal v rozsáhlém příspěvku ještě před odletem.

„Přijal jsem to a nic nenamítal. Neřekl jsem nic proti, možná proto, že to nikdy nedělám, ale taky možná proto, že jsem to potřeboval. Dneska je to skoro týden, věci se uležely a já se cítím super. Sice jsme opět nevyhráli, ale ze mě spadl balvan, který si moje hlava a pak i tělo táhlo někdy od března, kdy jsme doopravdy začali hrát o Evropu,“ uvedl Koubek.

Zlomovým zápasem podle hradeckého odchovance bylo zářijové utkání s Nice, kdy Rennes vedlo 1:0, ale nakonec utkání prohrálo 1:2.

„Přitom jsem se cítil celkem dobře. Připadal jsem si stejně jako ten brankář z minulé sezony. Před vyrovnávacím gólem jsem vyhodil míč. Nebyl čistý, ale byl do souboje do kterého mohl hráč jít a bylo by to 50 na 50, nešel a za 30 vteřin to bylo 1:1. Od té chvíle to šlo z kopce. Přišly další inkasované branky, další otázky…,“ uvedl Koubek.

Kořeny Koubkova odstavení na lavičku jsou však zapuštěné už v minulé sezoně. Respektive začátek jara. Alespoň to tak 26letý brankář popsal.

„Tehdy jsme byli kousek od historického momentu – dostat Rennes to evropských pohárů. Byl jsem pod obrovským tlakem. Každý trénink 100% koncentrace, hodiny v tréninkovém centru, domů jsem jezdil zdrchanej a rodina tím trpěla, ale já to prostě chtěl, protože jsme měli skvěle rozjetou sezónu.

Povedlo se, ale za cenu toho presu, tlaku okolí a hlavně tlaku mé hlavy, protože ta to chtěla tlačit vše na sílu vpřed i za cenu toho, že nemá potěšení ze zápasu a tréninku. Takhle jsem to tlačil vpřed až doteď, kdy sedím na lavičce a hodnotím si chyby a věci, které byly blbě. I když by se člověk neměl moc dívat dozadu, já to udělám pro sebe a pro to, abych se poučil,“ vylíčil Koubek, co se mu honilo hlavou.

Zprvu se zdálo, že náročné období ustál a do nové sezony šel v roli týmové jedničky. Avšak situace se postupně vyvrbila tak, že bývalý gólman Sparty, Liberce a Hradce momentálně sedí na lavičce.

„Od začátku sezóny jsem dostal spoustu gólů a to mě nutilo se k nim vracet a koukat na ně a to nejhorší, přemýšlet o nich stále dokola, jestli jsem nemohl udělat něco jinak, kdybych stál tady, zda by to nešlo chytit a tak dále. Zápasů je však mraky, gólů je spousta a já musím pochopit, že nejsem superman, abych dělat všechno dobře. Všichni brankáři dostávají góly, dělají chyby a trenéři je vymění. Neznám brankáře, který by celou kariéru byl jedničkou,“ pokračoval.

„Dal jsem si doopravdy týden oraz, vrátil jsem k tomu základnímu. Potěšení z fotbalu a situací, které mám rád. To je základ a chci se soustředit jen na tohle a postupně přidávat ty věci, které už mám naučené. Kdybych měl pojmenovat další věci, tak to rozhodně bylo to, že jsem si do své hlavy dostával věci, které bych neměl,“ uvedl Koubek.

"Momentálně je mi lépe, spadlo to a já můžu začít znovu. Znovu a lépe, tak abych se vrátil nejen jako jednička Stade Rennais, ale taky jako jednička Ligue 1,“ dodal závěrem český reprezentační brankář.

Ani změna v brance však Rennes zatím nepomohla. S náhradníkem Abdoulayem Diallem ve francouzské lize remizovalo s Toulouse, které hrálo polovinu utkání v deseti, a v Astaně padlo 0:2.

Zobrazit příspěvek na Instagramu

At the moment, I’m sitting on board of an airplane to Astana, a team we are going to play in the Europa league. An 8 hour journey and a lot of time to think about the situation I’m in. When the game starts, I’m going to be on the bench. The manager decided to make a change after a lost match in Amiens. I accepted it, had nothing against it, maybe because I never do and maybe because I needed it. It´s been almost a week, things settled down and I’m feeling good, even though we did not win. I feel relieved, my head and my body was pressured so much ever since we started playing for Europe, so around March this year. Every practice 100% concentration, hours in the training process, came home exhausted, my family did not take it well, but I wanted it like this, because the season was going so well and we were so close to makinh history in Stade Rennais. We succeeded, but at a price of the huge pressure from outside and inside, my head wanted more and pushed everything forward, even though I did not feel happy after trainings and games. I´ve been going on like this until now - and I got benched. Looking back at the things that happened, I finally have time to think everything through, look at my mistakes, even though a man shouldn´t look back too much, I have to do it for me - to learn my lesson and not repeat the mistakes. I had a week´s rest, went back to the basics - the happiness in football and stuff I really like about it. That is the core I want to focus on and keep adding the stuff I learned. If I had to point things out, I definitely put thoughts in my head I shouldn´t have. I conceded a lot of goals since the start of the season, kept coming back to them and looking at them and thinking about them - what could have been done differently, if I could have saved it, etc. A turning point was Nice - it was a good game, I felt like myself, the goalkeeper from the last season. But we lost 2-1 and before the equalizer, I gave away the ball. It wasn´t clear, was passed to a difficult position, like 50-50 kind of situation, could have worked out but didn´t and in 30 seconds it was 1-1. It was all I could think about. Then more goals came, more questions.. 🍀🔜⚽️

Příspěvek sdílený Tomáš Koubek (@tomaskoubek),Říj 3, 2018 v 7:31 PDT

 

Začít diskuzi

Doporučujeme

Články z jiných titulů